Kam tečou dotace. V roce 2025 jich má být za 527 miliard, skoro půlka jde do škol, ukazuje dokument
Kolik se v Česku vyplatí ročně národních dotací, tedy bez započtení peněz z Evropské unie? Ministersvo financí to spočítalo na 416 miliard korun letos, příští rok se mělo podle střednědobého výhledu státního rozpočtu vyplatit 487 miliard a v roce 2025 měla celková suma dotací státu dosáhnout 527 miliard korun. Vyplývá to z materiálu, který ministerstvo poskytlo špičkám koalice během jednání o konsolidačním balíčku. iROZHLAS.cz ho má k dispozici.
„Měli jsme sedm A3 listů popsaných všemi dotačními tituly po kapitolách. Pět týdnů jsme se tomu věnovali,“ řekl nedávno ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v rozhovoru pro Radiožurnál.
Balíček vláda schválila minulý týden a jeho součástí je, že se má v letech 2024 a 2025 škrtnout celkem 54,4 miliardy korun dotací. Cílem je snížit vysoké výdaje státního rozpočtu, které vedou k rychlému zadlužování země.
Stanjura: Jaké konkrétní dotace škrtneme, neřeknu. Nechci, aby se proti tomu od zítřka lobbovalo
Číst článek
Lídři vládní koalice se tak dohodli, že příští rok škrtnou ve výdajích rozpočtu 62,4 miliardy korun, další rok 15,9 miliardy, tedy celkem 78,3 miliardy. K tomu zvýší o celkem 70 miliard korun příjmy. Největší porci na straně výdajů přitom mají dělat právě škrty dotací, a to průřezově na většině ministerstev.
Z celkové sumy dotací tak představuje jejich snížení o 54,4 miliardy zhruba desetinu.
„Současná situace je nesystémová a nepřehledná. Vytratil se původní záměr dotací snižovat regionální či jiné nerovnosti (sociální, zdravotní, vzdělávací). Postupně se z národních dotačních titulů stal byznys, který pokřivuje tržní prostředí zejména ve prospěch velkých firem,“ zdůvodnilo připravované zrušení části dotací ministerstvo financí v tiskové zprávě.
Národní dotace navíc podle něj nejsou životaschopné a nemají reálný ekonomický smysl.
Nejvíc rozděluje školství
Důvodem, proč stát tedy neškrtá v dotacích ještě více, je nepochybně problém, že řada dotací je takzvaně nárokových, jak ukazuje i jejich seznam. Jejich přidělení je dané legislativou, která by se v případě škrtů musela nejdříve změnit. Další věc je, že největší porce ani zdaleka nejdou jen do byznysu velkých komerčních firem.
Vůbec nejvíc dotací jde do resortu školství. Z celého balíku národních dotací rozděluje ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy téměř polovinu. Letos je to 214,6 miliardy korun a příští rok to má být 224,3 miliardy.
Drtivou sumu z toho představují přitom finance na regionální školství v krajích. Letos je to 183 miliard korun a příští rok 189 miliard. Dalších 14,3 miliardy letos směřuje rovněž jako nároková dotace do soukromých a církevních škol a školek. V roce 2024 má jít už o 16,9 miliardy korun.
Zvětšit graf na celou obrazovku
Pokud tedy z celkové sumy národních dotací odečteme jen tyto nárokové dotace ve školství, vládní škrty ve zbytku by příští rok představovaly skoro pětinu. Ve skutečnosti ale půjde o ještě větší podíl, protože i v ostatních resortech je část dotacích daná zákonem a má svůj smysl.
Doprava a sociální služby
Druhý největší dotační resort je doprava a třetí ministerstvo práce a sociálních věcí. Spolu se školstvím tyto tři resorty rozdělují tři čtvrtiny všech dotací.
Zvětšit graf na celou obrazovku
Například resort dopravy má příští rok dostat dotace přes 103 miliardy korun, drtivá většina z toho je ale určena na krytí deficitu Státního fondu dopravní infrastruktury, který financuje stavby silnic a železnic.
Podle konsolidačního balíčku vlády má doprava ušetřit celkem 6 miliard korun do roku 2025, tehdy by přitom měla podle rozpočtového výhledu rozdělovat 131 miliard korun. Úspora je tedy jen zlomek.
Pokud jde o ministerstvo práce sociálních věcí, příští rok mělo podle původních plánů rozdělit přes 39 miliard korun. Z toho jsou ale přes 30 miliard korun „transfery podle zákona o sociálních službách“. Podle ministerstva financí jde o kvazimandatorní výdaj, což znamená, že je dán zákonem, není ale určená přesná částka.
Sociální služby jsou například denní stacionáře pro nemohoucí lidi, služby osobní asistence, domovy pro seniory či chráněné bydlení. Nedá se tak čekat, že by v těchto položkách mohl stát nějak výrazněji škrtat.
Škrty na obnovitelné zdroje
Vláda se dohodla, že nejvíc má na dotacích ušetřit ministerstvo průmyslu a obchodu. To má škrtnout během příštích dvou let 20 miliard korun z celkem schválené sumy 54 miliard.
Resort už oznámil, že chce dotace krátit na podporách obnovitelných zdrojů. Z dokumentu ministerstva financí vyplývá, že letos jde na tyto podpory směřující nejen do cen zelené elektřiny, ale i tepla celkem 22 miliard korun, další dva roky se plánovaly dotace po 23 miliardách.
Ozdravný balíček je vyvážený a sociálně citlivý. Prostor pro změny nevidíme, hájí reformy Jurečka
Číst článek
Podpory obnovitelných zdrojů představují drtivou část dotací rozdělovaných ministerstvem průmyslu, příští rok totiž mělo mít celkem na dotace 31 miliard a další rok necelých 38 miliard.
Nárůst celkových dotací resortu v roce 2025 je přitom dán hlavně jednou položkou, a to „zdroj EDU II“ ve výši 4,66 miliardy korun. EDU II je zkratka pro nový blok jaderné elektrárny Dukovany, který připravuje polostátní firma ČEZ.
Podle ministerstva průmyslu a obchodu i podle ČEZ se ale jedná o půjčku, takzvanou „návratnou finanční výpomoc“. „Čerpat se bude po podpisu smlouvy s dodavatelem technologie. Investor ji pak bude splácet státu z výnosů prodeje elektřiny z nového jaderného zdroje,“ uvedl mluvčí ministerstva Marek Vošahlík. Částka podle něj vychází z původních cenových odhadů před zahájením výběrového řízení na výstavbu nového dukovanského bloku.
Představa je, ale tajná
Kde konkrétně se mají dotace zrušit v jednotlivých resortech, zatím celkově úřady neuvedly. Vláda zatím schválila jen celkové částky dotačních škrtů – po ministerstvu průmyslu a obchodu má nejvíc ušetřit resort zemědělství, a to 10,2 miliardy korun, už zmíněná doprava 6 miliard, místní rozvoj 2,8 miliardy korun a školství 2 miliardy. Na všechny ostatní pak zbývá 13,2 miliardy dotačních škrtů.
Jak se projeví vládní reformy v domácnostech? Změny pocítí všichni
Číst článek
Podle ministra financí Zbyňka Stanjury jednotlivá ministerstva představu, kde se dá škrtat, mají, žádné příklady ale zmínit nechtěl.
„Já nepotřebuji, aby od zítřka všichni, kteří doteď peníze inkasovali, chodili do médií, mezi poslance a senátory a přesvědčovali je, že je to špatně,“ vysvětlil. Podle něj díky materiálu shrnujícího všechny dotační tituly vláda viděla charakter podpor.
„Jestli jsou příjemci podnikatelské subjekty, nebo nezisková oblast, nebo města a obce. Pak jsme se na vládě jako celek, v debatě se všemi ministerstvy, shodli na základě této analýzy, kolik se dá ušetřit v kterém konkrétním resortu. Každý ministr má v této chvíli k dispozici čtyři nástroje, aby ten cíl splnil. Nechá konkrétní program tak, jak je. Úplně ho zruší. Sníží alokaci. Nebo zvýší spoluúčast. A může to kombinovat,“ popsal Stanjura.
Konkrétní seznam škrtů bude podle něj nejpozději 30. září v návrhu státního rozpočtu k projednání ve Sněmovně.
