Šetřit se snaží už čtvrtina domácností. I tak roste počet lidí, kteří si musí na základní výdaje půjčovat
Kvůli prudkému zdražování a inflaci musí čím dál víc lidí zvažovat, za co utrácet. Výrazně šetří už každá čtvrtá domácnost. To je nejvíc od lockdownů během první vlny koronaviru před dvěma lety. Ukazují to data projektu Česko 2022: Život k nezaplacení, na kterém spolupracuje společnost PAQ Research a Český rozhlas. Výzkumu se účastní 1600 respondentů.
Momentálně šetří dvakrát víc domácností než v létě roku 2020. Průměrně se jim daří dát měsíčně stranou 5 400 korun, přičemž ještě na podzim to bylo 8 000.
Podle sociologa a spoluautora studie Česko 2022: Život k nezaplacení Daniela Prokopa je alarmující, že stoupá i počet lidí, kteří neuspoří vůbec nic nebo dokonce musejí sáhnout od úspor nebo se zadlužit.
„Narostl počet lidí, kteří poté, co zaplatí měsíční výdaje, neuspoří vůbec nic anebo mají i vyšší výdaje, než příjmy. Ještě před rokem v listopadu to bylo nějakých 20 procent, to nyní vzrostlo na 34. Počet lidí, kteří neušetři vůbec nic nebo jsou pod nulou, tak je už v některých skupinách společnosti více než poloviční,“ upozorňuje Prokop.
To se týká třeba rodičů samoživitelů. Na podzim ještě zvládli dát si bokem průměrně 3 200 korun, teď už jen 660. Víc než polovina z nich končí na nule nebo dokonce v minusu.
Nejrychleji zdražuje jídlo
Nejvíce jdou nahoru náklady na energie a jídlo. Za bydlení, konkrétně za energie, nájmy, hypotéky, Češi v červenci zaplatili v průměru 9650 korun. To je o 400 korun víc než v květnu. Překvapivé ale je, že za potraviny dají domácnosti teď v létě o něco méně než na jaře. Přitom zdražují ještě rychleji než energie.
Podle Prokopa to je tím, že si přes 40 procent domácností pěstuje vlastní ovoce a zeleninu. Také teď kvůli dovoleným jedí častěji v restauracích a hotelech. Samozřejmě také šetří při nákupu. To už pociťují i obchodníci, potvrzuje prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.
„Jednak je vidět, že daleko víc vyhledávají různé slevové akce. V minulosti se prodávalo zhruba 50 procent potravin ve slevách, dneska je to už skoro 60 procent. Zejména na menších městech, která úplně přestala kupovat exotické ovoce, drahé maso a podobně a častěji sahají po levnější variantě dané potraviny,“ říká Prouza.
Někteří lidé ale šetřili na potravinách už dříve a nyní se nemají kde uskrovnit. Ti se podle ředitele pražské pobočky Člověka v tísni Václava Kučery budou čím dál častěji obracet na potravinové banky.
Ceny elektřiny v Evropě jsou na novém rekordu, reagují na zdražování zemního plynu
Číst článek
Proto by jim měly stát nebo kraje pomoci doplnit tenčící se zásoby a zřídit nová výdejní místa, říká Kučera. Taky potvrzuje, že se na ně obrací čím dál víc lidí, kteří dosud problémy neměli.
„Budou muset překousnout některé věci, které jsou stigmatizující. Třeba si ve škole říct o obědy zadarmo. To je velký problém – na začátku je obava ze stigmatizace, z toho, že zklamali, že se nechtějí zařadit mezi lidi, kteří pobírají dávky,“ vysvětluje Kučera.
Stát chce těmto skupinám lidí pomoci především příspěvkem na bydlení. Žádost o něj se v červenci zjednodušila, ministerstvo práce a sociálních věcí ho také chce navýšit a upravit tak, aby více odpovídal reálným nákladům, pokračuje mluvčí Eva Davidová.
