Výrobci se svezli na vlně zdražování a dorovnávají ceny se Západem, říká analytička Klímová
Jedno z nejčastěji používaných slov v médiích i v rodinách je drahota. Pohled na cenovky u zboží v obchodech a na složenky je ve srovnání s minulými lety stále nelichotivý. Inflace za leden ukázala další velký růst cen v Česku – meziročně o 17,5 procenta. Nejvyšší podíl na tom údajně má růst výdajů za bydlení a také růst cen potravin. Co se to děje a kde se zdražování zastaví? V cyklu Život k nezaplacení Českoho rozhlasu o tom mluví Jana Klímová.
Začněme cenami elektřiny. Tam je zdražení markantní. Oproti prosinci jsme zaznamenali nárůst o 139,8 procenta. Jak to?
Bylo to dané hlavně tím, že v prosinci skončila akce Úsporný tarif, na který jsme loni dlouho čekali. Byl to plošný příspěvek státu, o který dodavatelé snížili všem domácnostem zálohy. Myslím, že to začalo v říjnu a trvalo jen do konce roku. Jednalo se právě o zálohy na elektřinu, proto tam byl poté meziměsíčně tak velký skok.
Rozdíl, o kterém jste mluvil, je mezi prosincem a lednem. Nebýt vlivu úsporného tarifu, měli bychom tu asi dvacetiprocentní růst cen. I to je ale pořád hodně.
Vidíme, že velcí dodavatelé zlevňují pod „vládní stropy“. Je to výhodné? A pokud ano, tak pro koho?
Každá sleva je v současné době výhodná, protože ceny jsou opravdu rekordně vysoké. Pokud jde o nabídky, které nyní můžeme vidět, více výhodné jsou určitě u plynu. Jeho cena na burzách klesá rychleji než cena elektřiny.
Je to dané především tím, že cena elektřiny je stále hodně zatížená – obzvláště u nás – povolenkami na CO2, které jsou nyní rekordně drahé. Proto cena elektřiny obecně klesá rychleji a podle toho i vypadají nabídky dodavatelů.
Z velkých společností nabídli slevu skoro všichni, asi největší slevu mají už od února zákazníci společnosti E.ON. Na rozdíl například od společnosti ČEZ, kde se rozhodli, že letos pod vládní strop neposkytnou žádnou slevu, a to jak u elektřiny, tak i u plynu.
Inflace se na dvě procenta dostane v příštím roce, říká guvernér národní banky Michl. Řeší i sílu měny
Číst článek
Zdůvodňují to tím, že jejich obchodní strategií je nakupovat pro domácnosti všechno dopředu, tedy za původní drahé ceny. Proto teď nemají prostor pro zlevňování. V dalších letech jsou ale hlavně u plynu slevy opravdu výrazné.
Innogy také zlevňuje, ale jen plyn, což je jejich doména. Elektřinu pouze nakupují a obchodují s ní, mají tam relativně málo zákazníků. Řekla bych, že nabídky innogy jsou také relativně výhodné. Když máte smlouvu na dobu neurčitou s nějakým dodavatelem a ukončíte ji, trvá to tři měsíce. Současnou topnou sezonu tedy stejně nestihnete.
Innogy slevu poskytuje od 15. února všem svým zákazníkům a pro nové zákazníky má poměrně výhodnou nabídku na cenu deset procent pod stropem na jeden rok. To může být úspora řádově několik tisíc za rok, což stojí za úvahu.
Když slyšíme o nabídkách fixací, třeba na dva nebo na tři roky, jak se na to dívat?
Myslím, že s velkou obezřetností, protože v tomto období všichni očekávají pokles cen, což je vidět i na burzách, které jsou pro cenotvorbu důležité. Tam se obchodují kontrakty právě i na jeden, dva až tři roky dopředu. Na těchto kontraktech vidíte, že ceny mají klesat.
Samozřejmě se může stát cokoliv a ceny můžou zase vylétnout. Pokud ale nedojde k nějakému extrému nebo změně, tak by měly jít dolů. Takže zafixovat si o řekněme šest procent nižší cenu na tři roky v případě elektřiny, dle mého názorů, nedává smysl. Počkala bych si na další vývoj.
Zajímavé jsou nabídky u plynu. Nyní stojí jedna megawatthodina 3000 korun. ČEZ nabízí, že vám v roce 2025 bude dodávat plyn za 1500 korun MWh. To je cena, která už třeba výhledově nepůjde o tolik níž.
Lyžařské kurzy, návštěvy muzeí i nákup knih. Pětina rodin nemá dost peněz na vzdělávání a kroužky dětí
Číst článek
Jak známo, ruský plyn jsme vyměnili za takzvaný zkapalněný plyn z jiných destinací. Jeho cena, vzhledem k tomu, že se musí zkapalnit, dovézt po moři a dopravit až k nám, se na burzách blíží ceně za tři roky. Není tam tedy předpoklad, že by to šlo výrazně dolů, oproti hodnotám, které vidíme nyní pro horizont následujících tří let.
Může tam ale třeba zasáhnout Čína, která je velkým spotřebitelem zkapalněného plynu. Ekonomové upozorňují, že pokud dojde k velkému oživení ekonomiky v Číně, může to vytáhnout poptávku po energiích, a tím i jejich ceny.
Vzhledem ke geopolitické situaci se dá říct, že všechny burzy na světě jsou nevyzpytatelnější než dřív a burza elektřiny a plynu je ještě méně vyzpytatelná než jiné.
Je to tak a zatím to nevypadá, že by se udělala nějaká velká změna, o níž se mluvilo, když vrcholila energetická krize v loňském roce. Tehdy se na jeden den dostala cena elektřiny na tisíc eur za megawatthodinu. Pro srovnání, dnes jsme na cenách 170 eur. Byl to úplný úlet.
Říkalo se, že s tím musíme něco udělat, ale zatím to na to nevypadá, protože se trh vrátil zpět do normálu. Začal znovu fungovat a všichni si říkají, že je to dobré.
Je to dobré, ceny na burzách klesají, leč zlevňování není o to rychlejší.
Není, protože se tu bavíme hlavně o cenách pro domácnosti a jak jsem již zmiňovala – dodavatelé mají různé strategie, nakupují dopředu. V roce 2021 jsme byli svědky pádu Bohemia Energy, jejíž strategie byla mít co nejdéle otevřené pozice, protože cena na burzách byla velmi nízká a měla tendenci spíše klesat.
Odchod do důchodu v 68 letech? Česko potřebuje reformu a prevenci, upozorňuje sociolog Prokop
Číst článek
To se změnilo právě v roce 2021 a to, že Bohemia Energy v podstatě spekulovala na nízké ceny a neměla energii pro své odběratele zajištěnou dopředu, potom vedlo až k jejímu pádu a k ohromnému skoku pro její zákazníky.
Něčemu takovému se velcí dodavatelé snaží vyvarovat a zajistit si elektřinu pro citlivé zákazníky dopředu. Samozřejmě když ji skupujete na trhu za nejvyšší ceny, jaké byly v roce 2022 a 2021, nedává vám to pak prostor k nějakému velkému zlevnění v letošním roce.
Drahé potraviny
Jak to, že ceny potravin rostly více, než jsme očekávali? Když se podíváme na data, co z nich vyčteme?
V Česku se potraviny zdražovaly skoro nejrychleji ze zemí Evropské unie. Důvod, proč to tak je, ale asi nikde nevyčteme. Jak říká Aleš Michl, guvernér ČNB, někdy se to stane. On komentoval lednovou inflaci a tam se ho musím zastat, protože tam se ČNB ve své prognóze lednové inflace trefila téměř přesně.
Potraviny v lednu rostly asi o čtyři procenta. Řekla bych, že je to dané obavou, případně očekáváním zakomponovaným v tržních cenách. To jsme viděli i loni u energií. Bylo tady očekávání, že ceny porostou a potravin může být málo.
V Česku se do cen potravin promítal samozřejmě i enormní růst energií, který byl u nás prudší díky absolutně volnému trhu. Ten není obvyklý ve všech zemích EU na poli energií. Možná, že i výrobci – jak zemědělští, tak potravin – se snažili svézt se na vlně zdražování a dohánět rozdíl mezi cenami u nás a na Západě.
Domácnostem v lednu nevzrostly výdaje. Třetina lidí ale z příjmu stále nic neušetří, ukazuje průzkum
Číst článek
Podívejme se na různé komodity a na různé potraviny, které jsou z nich složené. Například když cena roste hodně u nealkoholických nápojů, kde se používá cukr, je jejich zdražení asi částečně vysvětlitelné právě tím cukrem.
Přesně tak. Nebo aspoň já si to tak vysvětluji, když se dívám na to, že v lednu růst cen potravin táhly právě nealkoholické nápoje, jejichž cena se zvýšila skoro o osm procent. Cena ovoce narostla o deset procent. U nápojů, které obsahují cukr, je trend jasný.
Cukr je zvláštní fenomén, který chce zkoumat i ministerstvo zemědělství. Zajímá je, jak to a kdo může za to, že se tato komodita tolik zdražila. Když se ale podíváme do Eurostatu, vidíme, že ještě v září roku 2022 u nás byl cukr asi o 15 procentních bodů levnější, než byl průměr Evropské unie. Pak se jeho cena utrhla směrem nahoru a v prosinci 2022 už byl u nás skoro o třetinu dražší, než je průměr EU.
Tady tedy vidíme konkrétní vysvětlení, jinak je ale velmi složité ukázat na nějakou část řetězce od výroby po prodej. Je těžké říct, kdo za zdražování může.
Vláda se teď dohodla s profesními svazy, že to budou zkoumat a že udělají analýzu šetření toho, co se stalo v jednotlivých segmentech. Zda někdo více než jiný zneužil danou situaci. Na cenu potravin mají vliv zemědělští producenti, výrobci potravin a obchodníci. Tyto tři skupiny se navzájem obviňují, kdo z nich z toho těží.
Zemědělci říkají, my jsme museli zdražit kvůli energiím, hnojivům, které rostly. Ale nezdražili jsme tolik, jako byl nárůst vstupů. Totéž říkají potravináři – nám všechno zdražilo, energie i ceny od zemědělců. Někteří tvrdí, že mají dokonce ztráty či jen minimální rentabilitu tržeb v řádu jednotek procent.
Drahé ceny energií nutí seniory brát si zpětné hypotéky. Česká národní banka upozorňuje na rizika
Číst článek
Pak jsou obchodní řetězce, na které ukazují obě předešlé skupiny s tím, že tam je hlavní problém, že obchody nejvíce zdražují a nejvíce z toho těží. Ty to samozřejmě také popírají a říkají, že mají ziskovost jen kolem tří procent.
Když se ale podíváme na to, jak obchodní trh funguje, řetězce jsou u nás opravdu dominantní a ovládají většinu trhu z pohledu toho, kde lidé utrácejí peníze za jídlo.
Řetězce jsou navíc navzájem propojené.
Je tady skutečně poměrně velká majetková koncentrace. Řetězce Lidl a Kaufland mají stejného vlastníka, Billa a Penny, velkoobchody Makro a síť maloobchodů Můj obchod také a dohromady pak ovládají přes 70 procent trhu, tedy drtivou většinu.
Pak jsou tady firmy jako třeba Agrofert, který ovládá celý proces od výroby až po produkci hotových potravin.
Na to poukazuje například ekonomka Jana Matesová nebo profesor Havránek, člen Národní ekonomické rady vlády (NERV). Upozorňují, že tady máme jednu firmu, která je integrovaná od zemědělské výroby až pro producenta potravin a její síla je taková, že může ovlivňovat tržní prostředí.
Je to obrovský koncern, na druhou stranu, když se zeptáte samotného Agrofertu, tak ten si začne stěžovat, že některé potravinářské podniky jsou dokonce ve ztrátě a že v žádném segmentu, kde se poměřuje tržní síla – maso, mléko a tak dále – nemá pozici, aby si mohl diktovat ceny.
Bude se zdražovat dál?
Pokud jde o potraviny, tak sami potravináři říkají, že už další velké zdražování nepředpokládají. Ohlásil to tento týden svaz pekařů. Cena chleba za loňský rok vzrostla o polovinu. Teď očekávají růst maximálně o jednotky procent.
Hlavním důvodem tohoto očekávání jsou klesající tržby v maloobchodech. Pokles poptávky je cítit už více než půl roku. Především se už ale neočekává další růst cen energií, naopak jejich pokles. Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu, nedávno řekl, že od jara očekává pokles cen.
