Důvěra ČNB v ohrožení. Guvernér bez prověrky může poškodit i naši ekonomiku, varuje novinář

Proč Aleš Michl, současný guvernér ČNB, stále nemá prověrku na nejvyšší stupeň přísně tajné?
Aleš Michl požádal o bezpečnostní prověrku na stupeň přísně tajné loni v květnu, když ho prezident Miloš Zeman tehdy poměrně překvapivě jmenoval guvernérem ČNB. Letos v polovině února uplynulo od podání té žádosti už devět měsíců, což je standardní doba, během které Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) o prověrkách rozhoduje.

Takže ačkoli tzv. bezpečnostní řízení stále běží, to znamená, že nebylo o té žádosti ještě rozhodnuto –⁠ pokud máme správné informace –⁠ tak je už teď jasné, že délka je nestandardní. Například předchůdce Aleše Michla ve funkci guvernéra Jiří Rusnok získal bezpečnostní prověrku na nejvyšší stupeň už za čtyři měsíce.

A jaký je tam problém, v tuto chvíli nevíme? NBÚ asi nesdělil nějaké podrobnosti?
NBÚ mlčí v té věci, vlastně z její povahy mlčet musí. Takže my skutečně nevíme, proč ten proces trvá tak dlouho. Můžeme se jenom domnívat a spekulovat. Samozřejmě může nám to říct Aleš Michl, který je účastníkem toho řízení a měl by vědět, co se tam děje.

Podle jeho vyjádření neuplynula zatím ta zákonná lhůta pro rozhodnutí, a to kvůli nouzovému stavu, který byl v Česku vyhlášen právě v době, kdy Michl o prověrku žádal v tom květnu loňského roku.

Jenže nouzový stav, který byl tedy loni způsobený uprchlickou krizí kvůli válce na Ukrajině, podle mého názoru nebrání pracovníkům NBÚ, ani případě příslušníkům tajných služeb v tom, aby mohli prověřovat důvěryhodnost té konkrétní osoby. Můžou prověřovat listiny, můžou si zvát lidi, žádat je o vysvětlení.

Není to jako nouzový stav během covidové pandemie, kdy byl život skutečně do velké míry omezen. Toto byl trošku jiný případ, takže si myslím, že zdržení kvůli nouzovému stavu je trošku taková výmluva ze strany Aleše Michla a ČNB.

A proč je stupeň přísně tajné, to znamená nejvyšší možná prověrka, nutný pro guvernéra ČNB? Je to nějaká podmínka, je to interní předpis, očekává se to?
Povinnost guvernéra mít tu bezpečnostní prověrku nevyplývá vůbec ze zákona o ČNB. Je to předpoklad, který vyplývá z interního předpisu. Všichni dosavadní guvernéři bezpečnostní prověrkou na nejvyšší stupeň disponovali, takže už teď lze říct, že to je vůbec poprvé v historii ČR, kdy se tak dlouho čeká na vyřízení bezpečnostní prověrky na nejvyšší stupeň u guvernéra centrální banky.

K čemu by ho taková prověrka opravňovala? Co ten stupeň přísně tajné vlastně znamená?
Obecně se dá říct, že pokud někdo získá bezpečnostní prověrku na stupeň přísně tajné, tak ho to opravňuje k tomu, aby měl přístup k informacím, které jsou označeny tímto stupněm utajení. Zní to hrozně tajemně, ale takových informací je z mé zkušenosti opravdu velice málo.

ČNB sama říká, že vlastně nemá oprávnění s takovými informacemi disponovat. Ale je pravda, že guvernér se může s takovými informacemi seznámit třeba na jednání vlády, pokud by došlo k nějaké neočekávané situaci. A víme z poslední doby, že těch neočekávaných situací tady bylo poměrně hodně. 

Jako příklad můžu zmínit proces o rozhodování o likvidaci původem ruské banky Sberbank, což souvisí samozřejmě s válkou na Ukrajině. O tom rozhodovala právě ČNB, jestli jí odejme bankovní licenci. ČNB může být přizvána a může spolurozhodovat i o nějakých podezřelých transakcích, které třeba obcházejí protiruské sankce.

To znamená, že teď se nacházíme v době, kdy je poměrně vysoká pravděpodobnost, že guvernér se zrovna právě s informacemi, které jsou přísně tajné, bude muset seznámit, aby mohl kvalifikovaně rozhodnout. To nelze vyloučit.

Nicméně argument mluvčí ČNB Petry Krmelové je, že ČNB není oprávněna přijímat materiály ve stupni utajení přísně tajné, ani takové materiály sama nevytváří. Tak není ohleduplné i vůči Aleši Michlovi vzít tento argument v potaz, že mu absence té prověrky nebrání vykonávat jeho funkci, když odhlédnu od toho, co jste právě zmínil, tedy ta případná jednání, u kterých by prostě nemohl být, kdyby ten stupeň neměl?
Já si myslím, že u běžného výkonu funkce guvernéra stačí bezpečnostní prověrka na stupeň tajné. Ale tady v té souvislosti je zajímavý proces toho prověřování. Říká se tomu bezpečnostní proces, v rámci kterého NBÚ vlastně zkoumá podrobnosti o životě toho zkoumaného. Jde mnohem hlouběji u prověrky na přísně tajné než u prověrky na tajné.

Zkoumá se tam identita toho člověka. Zkoumají se mnohem víc dopodrobna finanční transakce, které souvisejí s tou osobou. Může se zkoumat třeba i jeho kontakt s návykovými látkami, jeho rodinný vztah. Je to mnohem podrobnější zkoumání.

A pokud by z toho vyplynulo něco, co bude bránit tomu, aby stupeň přísně tajné získal, tak si myslím, že to může být ještě navíc problém, který mu může znemožnit funkci vůbec vykonávat. Pokud se k nějakým novým informacím NBÚ dostane.

Ona by tu taky mohla být otázka Bezpečnostní rady státu, ale podle ČNB od roku 2017 Michl tu prověrku nepotřebuje, protože ČNB v Bezpečnostní radě státu není. Je to tak?
Není, ale může opět být. To nelze vyloučit. Není tam jenom na základě změny statutu Bezpečnostní rady státu, ale ten se může změnit. Takže to není nic, co by podléhalo nějakému legislativním procesu nebo přijetí nového zákona, což bylo poměrně komplikované, ale tady se jedná víceméně o formální záležitost.

Když jste říkal, že to je poprvé v historii, co guvernér ČNB nemá prověrku na nejvyšší stupeň, tak nevyjadřovali se k tomu třeba už někteří bývalí guvernéři, že to je za ně problém, že by Aleš Michl neměl být guvernérem, protože tu prověrku nemá, že by se to mělo nějakým způsobem řešit?
Vyjadřovali se k tomu bývalí guvernéři ČNB. Michlův předchůdce ve funkci Jiří Rusnok uvedl, že chybějící bezpečnostní prověrka může bránit guvernérovi plnohodnotně vykonávat jeho funkci, což je poměrně jasné vyjádření guvernéra, který ještě relativně nedávno byl ve funkci a má to docela živě v paměti.

Podle Rusnoka by Michl v takovém případě nemohl získat všechny utajené informace, které jsou nutné právě třeba k jednání na vládě.

Bývalý guvernér Zdeněk Tůma, který byl ve funkci ještě před Jiřím Rusnokem a před Miroslavem Singerem, tvrdí, že absence dané prověrky je vlastně důvodem k odchodu z funkce. Tak to je ještě další krok navíc a možná silnější vyjádření. 

A je to obvyklé v zahraničí? Když si vezmeme třeba za příklad Slovensko, které je nám nejblíž, tak že by guvernér centrální banky neměl tu nejvyšší prověrku.
Situace v zahraničí nebo na Slovensku, které nám je asi nejblíž, co se týče právního řádu a zvyklostí, je velice obdobná Česku. To znamená, že tam není nutně stanoveno zákonem, že guvernér tu bezpečnostní prověrku na nejvyšší stupeň musí mít. Ale musí ji mít v případě, že se seznamuje s těmito dokumenty, které jsou označeny jako přísně tajné. Takže situace je víceméně stejná. Nevím o tom, zda guvernér Slovenské národní banky má v tuto chvíli prověrku na stupeň přísně tajné, ale očekával bych to. 

Zdeněk Tůma nebo Jiří Rusnok nejsou jediní, kteří tvrdí, že guvernér ČNB nemůže funkci vykonávat, pakliže tu prověrku nemá. Podobnou skepsi, že by to mohlo jít bez prověrky, vyjádřil v rozhovoru s vámi i nově nastupující prezident Petr Pavel.

On k tomu má skutečně takto jednoznačné stanovisko?
Úplně jednoznačné stanovisko k tomu nemá, ale vzhledem k tomu, že Petr Pavel je původem vojenský diplomat, tudíž se vyjadřuje úsporně a opatrně, tak vlastně ten vzkaz, který nám řekl v rozhovoru, je poměrně důrazný.

On připouští, že v případě, kdy Michl prověrku nedostane, může dojít k procesu jeho odvolání. Což je od zatím jen zvoleného prezidenta, který ještě nebyl uveden do funkce, podle mě docela jasný vzkaz.

Jak to ve skutečnosti dopadne, to myslím, že teď neví ani Petr Pavel. Proto tam je pořád taková mlha, a proto Petr Pavel mluví o nějakém procesu odvolání. Ve vyjádření, které nám dal, se odvolává ještě na Radu guvernérů Evropských centrální bank, s kterými by musel ten proces odvolání konzultovat. Ačkoliv v zákoně to tak úplně není.

V zákoně o ČNB jim to pak pouze dává na vědomí. Takže tady je vidět taková opatrnost ve vyjadřování Petra Pavla, že by se případně snažil během toho procesu konzultovat to jednak s odborníky ze zahraničí, tak pravděpodobně i s bankovní radou jako celkem.

Hypoteticky tedy, kdyby se Petr Pavel rozhodl po inauguraci, která je naplánována na tento týden, odvolat Aleše Michla, co pro to musí udělat? Prostě se rozhodne a dá to jenom na vědomí té Radě guvernérů centrálních bank?
To nejde. Proces odvolání guvernéra ČNB je vlastně poměrně komplikovaný a dá se to srovnat asi například s případným impeachmentem prezidenta pro hrubé porušení ústavy. Protože prezident může guvernéra odvolat pouze z předepsaných důvodů, a to pokud přestal splňovat podmínky pro výkon té funkce, to znamená byl třeba pravomocně odsouzen. To se tady nestalo.

A pak je tam ten druhý důvod, pokud se dopustil vážného pochybení. A teď jde o to, co je to vážné pochybení. Je to skutečně situace, kdy guvernér nemá prověrku na ten nejvyšší stupeň přísně tajné? Nevím.

Zároveň má bezpečnostní prověrku na druhý nejvyšší stupeň tajné. Takže je otázka, jestli toto je to vážné pochybení. Prezident by musel zdůvodnit během toho procesu odvolání z jakých důvodů považuje právě nedostatek prověrky za vážné pochybení.

Už se to někdy stalo? Máme tu nějaký precedens z minulosti, že by prezident odvolával guvernéra ČNB?
Guvernér ČNB nikdy odvolán nebyl. V novodobé historii se tady staly jenom takové dvě výjimečné situace. Ta první byla v roce 1997, kdy tehdejší guvernér Josef Tošovský přerušil svou funkci guvernéra ČNB na dobu, kdy se stal úřednickým premiérem.

A potom tou druhou nestandardní situací bylo v roce 2010, když tehdejší guvernér Zdeněk Tůma odstoupil sám ze své funkce a předal demisi tehdejšímu prezidentovi Klausovi. Ale že by prezident odvolal guvernéra, tak to se ještě nikdy nestalo.

Důvěra v instituci

Ještě mě napadá, nemohla by se bankovní rada nějakým způsobem usnést na tom, že prověrku nejvyššího stupně Aleš Michl nepotřebuje, a tím by celá záležitost prostě byla zametena pod koberec?
Asi může, může se na tom usnést, ale je otázka, jestli toto přispěje k důvěryhodnosti té instituce. Zvlášť v této době, kdy zůstávají úrokové sazby na stejné výši vlastně od příchodu Michla do čela té banky a je to mnohými odborníky i některými členy bankovní rady kritizováno. Zároveň koruna je velice silná, podle některých expertů až nadhodnocená. 

Je tady spousta vlivů, které jsou velmi aktuální a ČNB si právě teď potřebuje zachovat úplně největší důvěryhodnost, kterou potřebuje k tomu, aby lidé věřili tomu, co dělá, protože jsou její kroky dost často zpochybňovány i autoritami v ekonomické oblasti.

A to, že by nějak slevila z bezpečnostních požadavků na guvernéra, tak to si myslím, že by mohlo mít i další důsledky. Jen si vzpomeňme, jaké důsledky na trzích mělo vůbec jenom jmenování Aleše Michla do funkce. Trhy na to nějakým způsobem reagovaly.

Pokud by banka sama začala nějak slevovat z požadavků na guvernéra, tak si myslím, že by se mohlo stát něco podobného.

A teď v době, kdy je u vládního kormidla Petr Fiala z ODS, kdy nově nastupujícím prezidentem je Petr Pavel, což byl jeden z favorizovaných kandidátů vládní koalice, jaké postavení je guvernéra Aleše Michla v čele ČNB jakožto člověka, kterého tam dosadil už minulý prezident Miloš Zeman, se kterým Petr Fiala a spol. zadobře nejsou a nebyli?
Postavení Aleše Michla teď v té politické konstelaci není vůbec dobré. Já si troufnu říct, že vláda Petra Fialy vůbec není nadšená z toho, že Aleš Michl ČNB vede. Je tam navíc to spojení ještě s Andrejem Babišem, kterému Aleš Michl dělal v minulosti poradce. A právě i to jmenování Milošem Zemanem do funkce. Toto všechno teď ve zmíněné situaci staví Aleše Michla trošku do kouta na té politické šachovnici.

A myslím si, že i reakce zvoleného prezidenta Petra Pavla je i z tohoto důvodu trochu ostřejší, než by byla reakce právě třeba Miloše Zemana, pokud by byl tázán na to, jestli mu vadí, že Michl nemá prověrku. To si myslím, že by Miloš Zeman přešel asi přinejlepším mlčením.

Čistě spekulativně nemůže být Petru Pavlovi trošku trnem v oku i to, že teď možná do ČNB zamíří z Hradu Vladimír Kruliš? On to označil, tuším, za potenciální trafiku.
Určitě, to je další velký problém, který i v souvislosti s prověřováním Aleše Michla vyvstal. Hovoří se o nějaké tajné dohodě mezi prezidentem Milošem Zemanem a Alešem Michlem v tom smyslu, že prezident loni jmenoval Michla guvernérem –⁠ tehdy poměrně překvapivě, v odborné veřejnosti tím výběrem opravdu spousta lidí byla šokována – tak potom jaksi na oplátku Aleš Michl tedy dostane lidi ze Zemanovy kanceláře do ČNB.

Taková obchodně politická výměna se přímo nabízí a je na Aleši Michlovi, aby to nějak vyvrátil. Zatím se tak nestalo a podle všeho to vypadá, že Vladimír Kruliš na místo kancléře ČNB zamíří.

A shrnu-li to, tak, jak to odezírám z vašich slov, hraje se teď o důvěryhodnost ČNB za všech okolností?
Nepochybně se teď hraje o důvěryhodnost ČNB. A hraje se i o to, jaký vliv to bude mít i na českou ekonomiku, protože veškeré pochybnosti a nějaké personální problémy, které souvisejí s tak důležitou institucí, jako je ČNB, jsou ostře sledovány na trzích a může to poškodit i českou ekonomiku.

A kdy dojdeme k rozlousknutí případu Aleš Michl a bezpečnostní prověrka? Totiž kdy se dozvíme od NBÚ, jestli ji tedy finálně dostal, nebo ne?
Podle ČNB to bezpečnostní řízení, které bylo nataženo tím nouzovým stavem, by mělo skončit 4. dubna. To znamená nejpozději za měsíc bychom se měli dozvědět, jestli Aleš Michl tu bezpečnostní prověrku získal nebo ne. Případně jestli ta lhůta byla nějakým způsobem prodloužena kvůli dalším věcem, což ovšem opět vzbudí další dotazy. Takže myslím si, že čtvrtého dubna bude rozhodnuto alespoň zčásti o něčem.