Ekonom Marek: Vykrýt celou předchozí spotřebu zemního plynu z Ruska nejde změnou z roku na rok
Už je tomu rok, co začala válka na Ukrajině, s níž se zásadně proměnil vývoj světové ekonomiky. Rozpoutala totiž energetickou krizi a v Evropě několikanásobně zvýšila inflaci. „Nestačili jsme ani vrátit na výkon ekonomiky, kterého jsme dosahovali před pandemií, protože nám Rusko tuto šanci na chvíli vzalo,“ vysvětluje ekonom Marek v pořadu Řečí peněz Českého rozhlasu Plus.
Česká republika si prvně prošla propadem ekonomiky během pandemie covidu a následně, když se očekávalo uvolnění, přišla válka, která, jak uvádí David Marek, hlavní ekonom společnosti Deloitte, prohloubila problémy, které už probublávaly v předchozích měsících, a těmi byly zejména problémy v dodavatelských řetězcích.
„Velká část dodavatelských řetězců má nějaké články buď na Ukrajině nebo v Rusku a zejména pro evropské země, konkrétně pro malé otevřené ekonomiky, jako je Česko, Slovensko nebo Maďarsko, to byl zásadní problém, se kterým se potýkáme do značné míry ještě dnes. Znamenalo to, že jsme se nestačili ani vrátit na výkon ekonomiky, kterého jsme dosahovali před pandemií, protože nám Rusko tuto šanci na chvíli vzalo,“ vysvětluje Marek.
Problém s dodávkou
Situace se ovšem v tomto ohledu začala postupně zlepšovat, a to především proto, že jde už o dlouhodobější problém, který firmy jednoduše musely začít nějak řešit.
Desítky malých pekáren v Česku zkrachovaly. Kvůli drahým energiím a navýšení dalších nákladů
Číst článek
„Potíž byla zejména v dodávkách polovodičových čipů, které jsou zásadní pro automobilový průmysl, ale zadrhávaly se dodávky celé řady dalších komponent. Postupně se ale firmy dokázaly částečně přizpůsobit a hledaly dodávky někde jinde, případně si je začaly vyrábět i samy,“ popisuje Marek.
„Takovým příkladem jsou třeba kabelové svazky, které se dodávaly pro evropské automobilky z Ukrajiny, nebo Škoda Auto, která si výrobu z Ukrajiny převedla k sobě do Mladé Boleslavi,“ říká Marek.
Pomohla klimatická krize?
Vysoké teploty v lednu i v únoru jsou z hlediska klimatické změny velký problém, z hlediska energetické krize nám ale výrazně pomohly.
„Velmi významně nám pomohlo počasí a letošní leden byl o tři stupně teplejší, než je dlouhodobý teplotní normál, díky čemuž spotřeba zemního plynu i elektrické energie byla nižší než v obvyklých letech,“ vysvětluje Marek.
Díky přívětivému počasí v zásobnících zůstala rezerva plynu. „Bylo nutné, aby na konci letošní topné sezóny zůstalo v zásobnících co nejvíce zemního plynu na další zimu, protože ještě loni jsme tyto zásobníky alespoň částečně plnili ruským plynem. Letos už je takto plnit nebudeme,“ míní ekonom.
Nelákejme penzisty a voliče na štědrost, na kterou nemáme, hájí nižší valorizaci důchodů ekonom
Číst článek
I přes varování mnoha odborníků, že příští zima bude právě ta krizová, vidí Marek do budoucna nadějné vyhlídky.
A to právě kvůli tomu, že jsme v letošní zimě vyčerpali jen malé množství zemního plynu a firmy si navíc dokázaly zajistit dodávky od jiných dodavatelů než jen z Ruska. Každopádně bude potřeba řešit i jiné problémy, a proto není ještě zcela vyhráno.
„Ta strukturální změna není ale jen na jednu sezónu. Budeme muset dále pracovat na tom, abychom zajistili dodávky LNG i z jiných terminálů než z toho jednoho, který máme teď aktuálně nasmlouvaný, protože vykrýt celou předchozí spotřebu z Ruska nejde změnou z roku na rok,“ dodává Marek.
Poslechněte si celý pořad Řečí peněz v audiozáznamu. Moderuje Naďa Bělovská.
