‚Jsme na tom velmi špatně.‘ Podle Švejnara je zásadní návrat k růstu, řešit by se měla hlavně recese
Vládní plán na reformu veřejných financí dostává konkrétnější obrysy. I když zůstává ještě dost neznámých, má slušnou podporu. Z exkluzivního průzkumu Medianu pro Český rozhlas vyplynulo, že dvě pětiny obyvatel konsolidačnímu balíčku sice nerozumí, ale přesto jej celá polovina oslovených podporuje. Vidí ho jako nutný krok. Máme je eliminovat pomocí škrtů, nebo vyšším výběrem daní? A zajímá nás více oddlužení než podpora růstu ekonomiky?
Vládní koalice pokračuje v přípravě konsolidačního balíčku. Ten dostal paragrafové znění a míří do meziresortního připomínkového řízení. Přesto zůstává řada neznámých, především ve škrtech u dotací.
Opozice samozřejmě vládní balíček kritizuje a hnutí ANO tvrdí, že vláda řešila špatně inflaci a teď jde příliš razantní cestou.
„Vláda nebyla schopna nic udělat s cenami energií, které zastropovala jednoduše špatně. Důkazem je osminásobný zisk ČEZ. A v důsledku toho dodýcháváme průměrnou inflaci v EU 8,3 procenta jako jedna z nejhorších zemí, která tu inflaci v tuto chvíli má. Máme taky třetí nejhorší ceny energií,“ hodnotí stínový ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka z hnutí ANO.
Průzkum: Konsolidační balíček je pro polovinu obyvatel nezbytný, 41 procent Čechů mu ale nerozumí
Číst článek
„Měli jsme připravený konsolidační program na to, abychom ty finance dávali dohromady postupně a abychom je neuškrtili,“ dodává.
Mezi nejtvrdší kritiky vládního plánu ale patří jednoznačně odbory, které představily svou vizi reformy především v podobě revize příjmů do státního rozpočtu. Vládě už téměř týden hrozí generální stávkou a daly jí dva týdny na seriózní jednání. Mluví o hrozbě francouzské cesty, tedy pravděpodobně sérii protestů a stávek, které mohou ochromit chod země.
Podle ekonomky Jany Matesové ale už dlouho kráčíme spíše po řecké cestě, tedy cestě přivyklé dotacím.
Nesmíme stagnovat
Jan Švejnar, zakladatel CERGE-EI a ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě, v nedávném rozhovoru pro Deník připomněl, že s 40procentním zadlužením jsme na tom v porovnání s řadou vyspělých států ještě poměrně dost dobře. Sám také uvádí, že v tuto chvíli je zásadní především návrat k růstu ekonomiky.
Fialova vláda představila reformy. Seškrtala dotace, zavedla dvě sazby DPH a zrušila 22 výjimek
Číst článek
„Minulý rok jsme skončili jako jedna ze dvou zemí v Evropě, která byla v recesi. Stále ještě stagnujeme v prvním čtvrtletí, čili jsme na tom velmi špatně. Dokonce naše HDP je nižší, než bylo před covidem, a to většina zemí už je dále. Náš hlavní problém je, že vláda, která má zajišťovat životní standard a jeho zvyšování, předsedá poklesu. A samozřejmě když klesá HDP, tak zadlužení, i kdyby dluh zůstával stejný, se zvyšuje, protože zadlužení je dluh vtělený do HDP,“ vysvětluje Švejnar.
Agresivně zvýšené úrokové sazby
Jana Matesová i Národní rozpočtová rada vlády upozorňovaly, že v zemi strmě roste obsluha národního dluhu. Suma, kterou platíme za pouhé refinancování starých půjček ročně, bude v roce 2025 100 miliard korun.
Vydali jsme se řeckou cestou a musíme z ní co nejrychleji pryč, varuje ekonomka Matesová
Číst článek
„To je velký problém daný do značné míry tím, že nové půjčky jsou a budou za velice vysoký úrok. ČNB zvýšila razantně agresivně úrokové sazby. Kdybychom měli úrokové sazby, které by byly tak nízko, jako byly nebo jako jsou ještě pořád v Evropě, tak bychom to financování ustáli mnohem lépe,“ míní Švejnar.
„Italové, kteří mají oproti nám obrovský dluh přes 150 procent HDP, přefinancovali svůj dluh, když byly nízké úrokové sazby, takže de facto platí méně, než platili předtím na tak obrovský dluh.“
Podle Švejnara by vláda měla bojovat především s recesí. Problémem je, že bojujeme zároveň s inflací, a ekonomická teorie říká, že velkou inflaci zkrotíme tím, že ekonomiku opravdu přibrzdíme a krátce utlumíme, aby inflace poklesla.
„Je řada zemí včetně Spojených států, které rostou, takže recese není všeobecný problém, ale je to náš problém. A jde také o to, jaký typ inflace máme. Inflace, která u nás začala, přišla zvenku. Byla to nákladová inflace, ceny energií se zvýšily, ceny ropy, mědi, železa. S tím žádná centrální banka moc nezmůže, protože nejsme schopni ovlivnit světové ceny na těchto trzích,“ dodává.
Poslechněte si celý pořad Řečí peněz v audiozáznamu v úvodu článku. Moderuje Václav Pešička.
