Firmám, které tvoří takzvanou zelenou ekonomiku, chce Evropská komise zjednodušit administrativu a urychlit přístup k financování projektů. Oznámila to předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová. Brusel chce podle ní podpořit evropskou ekonomiku v reakci na masivní státní subvence, které nabízejí hlavně Spojené státy a Čína. Komise podle ní navrhne nové normy, které podporují produkci ekologických technologií a omezují závislost na dovozu z Číny.

Brusel 17:43 1. února 2023 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Unijní exekutiva chce také uvolnit pravidla pro státní podporu a vytvořit zvláštní „fond suverenity“. To ale až po debatě s členskými státy, které nejsou v podpoře těchto plánů jednotné.

Evropské země se obávají, že budou kvůli bezprecedentnímu americkému plánu ekologických investic evropské firmy znevýhodněny a vyslyší pobídky z USA, kam začnou orientovat část své produkce. Unie přitom dlouhodobě tvrdí, že chce být světovým lídrem v zavádění obnovitelných technologií.

„Chceme, aby zde toto odvětví zůstalo a prosperovalo. Lepší přístup k financím umožní našim výrobcům čistých technologií rychleji růst,“ prohlásila šéfka unijní exekutivy.

Komise se proto chystá umožnit státní podporu například pro výrobu baterií, solárních panelů, tepelných čerpadel nebo větrných turbín. Týkat se má také investic do přechodu současných průmyslových podniků na ekologicky čistší provoz.

Mimořádný rámec má fungovat do konce roku 2025 a být omezený výší podpory, aby vyhověl námitkám řady členských zemí. Měl by navázat na dosavadní pravidla platící do konce letošního roku, jimiž Unie umožnila státům podpořit firmy v reakci na covidovou pandemii a růst cen energií.

„Než rozhodneme o dalším postupu, budeme chtít znát názory členských zemí,“ prohlásila ve středu místopředsedkyně Evropské komise Margrethe Vestagerová. Zatímco například jihoevropské státy volají po společném financování podpory ekonomik a povolení subvencí, státy jako Německo či Nizozemsko jsou tomu méně nakloněny.

‚Závody v subvencích‘

Vlády sedmi zemí včetně České republiky poslaly Komisi dopis, v němž varují před „závody v subvencích“ s USA. Washington hodlá v rámci zmíněné strategie investovat 369 miliard dolarů (8,1 bilionu korun).

Hmyz přidaný na seznam schválených evropských potravin má nahradit maso, podle studií budí odpor

Číst článek

„To, že má Evropská komise potřebu reagovat na již existující iniciativy Spojených států, ukazuje na to, že bude spíše než vyrovnávat, dohánět Ameriku a zbytek světa,“ komentuje pro Český rozhlas Plus situaci pracovník Ústavu mezinárodních vztahů Daniel Šitera.

Podle Šitery není pravděpodobné, že by došlo k ohrožení vztahů mezi EU a USA. „Například EU se rozhodla regulovat digitální ekonomiku, kde mají dominanci americké podniky, a toto se nějakým způsobem vyřešilo," vysvětluje. 

Brusel chce, aby unijní země využily na podporu obnovitelných projektů až 250 miliard eur (5,9 bilionu korun) z mimořádného fondu obnovy, z něhož zatím vyčerpaly jen malou část. Většina těchto peněz je pro členské země dostupná ve formě úvěrů, o jejichž využití ale zatím neměly všechny státy zájem.

Lídři unijních zemí budou o středečním plánu debatovat příští týden na mimořádném summitu. Teprve pak se v březnu Komise chystá navrhnout zmíněné normy.

Smíšené reakce

Součástí plánu Komise je také pomoc se zajišťováním pracovníků do nových odvětví zelené ekonomiky. Brusel má v plánu monitorovat případný nedostatek sil a usnadňovat jejich rekvalifikace nebo zefektivnit uznávání kvalifikací mezi jednotlivými státy a také z mimounijních zemí.

Plány švédského předsednictví: prioritou je podpora Ukrajiny a řešení energetické krize

Číst článek

V zájmu omezení závislosti na Číně chce Komise podpořit uzavírání obchodních dohod EU s dalšími státy a také získávat zahraniční partnery pro dovoz kritických surovin.

Plán se dočkal smíšených prvních reakcí. Zatímco německý ministr hospodářství Robert Habeck jej označil za „velmi dobrý“, největší politické skupiny v Evropském parlamentu jej považují za málo ambiciózní a kritizují to, že se podle nich vyhýbá sociálním otázkám spojeným s ekologickou transformací.

Překvapivě pozitivně na něj podle Šitery reaguje i Francie, ta byla podle něj dříve prezentována spíše jako odpůrce politik přejímaných ze Spojených států.

luv, ztr, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít