Ovocnáři likvidují sady. ‚Obchodní řetězce neplatí ani nákladovou cenu,‘ říká předseda Ovocnářské unie
Pěstitel Martin Ludvík, který je současně předsedou Ovocnářské unie České republiky, kácel jeden ze svých ovocných sadů. Podle odhadů porazí zdejší pěstitelé asi deset procent svých ploch. Udržovat sady se jim nevyplatí, jablka, meruňky nebo třešně by prodávali hluboko pod výrobní cenou. Kvůli vysokým cenám energií rostou náklady na skladování i sklizeň.
Kácet zdravé stromy, které ještě mohly plodit, to asi není zrovna radostná práce, nicméně už je u konce?
Ještě není u konce, ještě nám něco chybí. Nejenom nám, ale v i dalších firmách. Ten termín, řekl bych agrotechnický a taky správný ve vztahu k přírodě, je zhruba do konce března, takže ještě nějaký čas zbývá.
Poslechněte si rozhovor moderátora Tomáše Pavlíčka s předsedou Ovocnářské unie Martinem Ludvíkem
Jak velká plocha ovocných stromů takhle padla, nebo ještě padne k zemi? Jaká je to část sadu, na které hospodaříte?
Co se týká naší firmy, my jsme malá rodinná farma okolo deseti hektarů. Likvidujeme jeden a půl hektaru sadu, který tady mohl ještě čtyři pět let dávat ovoce. Bohužel se to na starších plochách přestává vyplácet. Ono by nebylo ani tou tragédií ovocnářů nejenom tady u nás, ale i u dalších kolegů to, že se ty starší sady likvidují. Problém je v tom, že v tuhle chvíli je minimální ochota vysazovat sady nové. To znamená, že dochází k významnější redukci ploch.
Můžete shrnout důvody, které vedly jak k tomu kácení, tak k tomu nesázení? A jak se na tom podílí inflace, zdražování vstupů?
Je třeba říct, že ten problém je dlouhodobější. Redukce sadu, i když v tuto chvíli je daleko intenzivnější, než byla v minulých letech, je tady od roku 2014, kdy začalo platit embargo na vývoz ovoce a zeleniny do Ruska, kde zejména ovocnáři z Polska uplatňovali významnou část svojí produkce.
Čeští ovocnáři teď likvidují asi desetinu jabloňových sadů. Pěstování ovoce se jim přestává vyplácet
Číst článek
To se v posledním roce velmi zhoršilo, protože se ukázalo, že hlavní bariérou exportu nebyly papírové zákazy, ale ten faktický konflikt, kdy není možné produkci z Polska vyvážet, a ta samozřejmě zaplavuje zejména středoevropský trh a obchodní řetězce, které velmi rády nakupují levné potraviny. V České republice se toho chytly a tlačily nám cenu tak, že jablka jsou dnes jedinou komoditou, za kterou farmáři dostávají méně peněz, než tomu bylo v loňském roce.
Samozřejmě v kontextu inflace, obrovského nárůstu energií, ale i dalších vstupů, jako jsou hnojiva, přípravky na ochranu rostlin a další, to spadlo do velmi červených čísel a pěstitelé na to musí reagovat.
Kdy se vyplatí pěstovat
Za kolik se vykupují jablka, kolik je nákladová cena a kolik by obchodníci museli dát, aby se vám vyplatilo pěstovat, abyste nemuseli sady likvidovat?
Reálný propad na ceně je zhruba korunu padesát podle Českého statistického úřadu a propočet zvýšených nákladů na jeden kilogram dělá kolem třech korun. Takže se dá říct, že to, co chybí ovocnářům na každém kilogramu, jsou zhruba čtyři koruny.
Co se týká realizačních cen, tak samozřejmě většina produkce, protože osmdesát procent potravin nakupujeme v obchodních řetězcích, jde právě do obchodních řetězců, a tam je cena složitější, protože je na ni nabaleno spoustu nákladů. Ať už to jsou obaly, musíte si dojít do obchodního řetězce, musíte mít jablka různě certifikovaná. Takže se cena pohybuje od deseti do patnácti šestnácti korun.
Drahé ceny energií nutí seniory brát si zpětné hypotéky. Česká národní banka upozorňuje na rizika
Číst článek
Za tolik tedy vykupují. A za kolik prodávají?
Průměrná cena podle Českého statistického úřadu je kolem třiceti nebo třiceti dvou korun, v tom je samozřejmě daň z přidané hodnoty. Ta je u nás velmi vysoká, to situaci také zhoršuje, ale je to cena, která by měla reflektovat jak ceny akční, tak neakční, to znamená v průměru, protože jablka na pultech vidíme občas za čtyřicet padesát korun, ale v akcích také za ceny pod dvacet korun. Takže cena Českého statistického úřadu by to měla reflektovat.
Konkurence a obchodní řetězce
Když mluvíte o levné konkurenci z Polska, tak například řetězec Kaufland tvrdí, že od začátku loňské sklizně nedovezl ani kilo jablek z Polska, naopak se snaží vymýšlet podpůrné akce na česká jablka, aby našim nebo jejich pěstitelům pomohli s odbytem. To řekl Lidovým novinám vedoucí nákupu ovoce a zeleniny v Kauflandu Jaroslav Strejc. Jak to tedy s tou Polskou konkurencí je?
Já tohle nemůžu samozřejmě v tuto chvíli ověřit. Může to být i pravda, ale ono to takhle více méně nefunguje. Není to otázka toho, jestli sem jablka vozí, nebo nevozí, dovoz nebude možná tak velký jako v minulých letech. Zásadní je, že jste tady na nějakém konkurenčním trhu.
Matesová: Vysoké ceny narušily soudržnost společnosti. Lidé hledají, proti komu obrátit svůj hněv
Číst článek
To znamená, že když přijdete s tou produkcí do obchodního řetězce a řeknete, že jim budete nabízet jablka, že v loňském roce jste měli cenu nějakou a potřebujete za to o deset patnáct procent vyšší cenu, protože objektivně máte vyšší náklady jako všichni, tak oni řeknou ano, my jako české řetězce, nebo většina z nich, máme zájem o nákup českých jablek, ale nezlobte se, tady je konkurence nebo nabídka z Polska za takhle nízké ceny, protože tam ta jablka jsou v podstatě neprodejná, takže pokud nám to necháte za polskou cenu, tak my rádi budeme vaše jablka prodávat.
Je to trošku parazitování na tom válečném konfliktu ze strany řetězců. To je třeba otevřeně si říct, protože nejsou ochotní platit alespoň nákladovou cenu.
Podle premiéra Fialy má ministr zemědělství za úkol svolat schůzku zástupců zemědělců, potravinářů i obchodních řetězců. Už vás někdo kontaktoval? Co od toho plánovaného setkání očekáváte?
Zatím ne, ale pevně věřím, že pan ministr to udělá. Jednak otevřel celou tuto problematiku v této době právě otázkou nebo příkladem na cukru, kde je to daleko jednodušeji vidět, kdo a jak participuje na tom jednotlivém segmentu.
Takže doufám, že schůzka bude svolána, a my rádi předložíme statistiku, která se týká toho, jak se otevírají v horizontu posledních let nůžky mezi farmářskou a spotřebitelskou cenou, což nakonec odnese i zákazník.
