Inflace poleví, ale i tak bude vidět velká disproporce mezd, očekává ekonomka Horská
České platy stále rostou, ale inflaci zdaleka nestačí, a reálná mzda proto znatelně klesá. V posledním loňském čtvrtletí se naše průměrná mzda meziročně zvýšila o téměř osm procent na 43 412 korun měsíčně. Po započtení téměř 16procentní inflace to ale znamená více než 6,5procentní pokles reálné mzdy, která přitom klesá už rok a čtvrt v kuse. Jak moc ještě kvůli vysoké inflaci zchudneme?
Mzdy rostly v uplynulých měsících velice nerovnoměrně, a to nejen v různých krajích, ale také v různých firmách. A tato situace bude zřejmě podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje dále pokračovat.
„V normálních dobách se snažíme, aby mzdy rostly rychleji než inflace. Nicméně teď jsme skutečně v mimořádné situaci, a proto jsou tady firmy, které si mohou dovolit daleko razantnější nárůst i v této těžké době, a jsou tady firmy, které žádají o nejrůznější dotace tak, aby vůbec přežily. To znamená, že ta disproporce bude obrovská a věřím, že když se přesuneme přes tuto těžkou dobu, tak reálné mzdy opět porostou,“ říká Rafaj.
Česko čeká zmírnění ekonomické frustrace
I přes pátý pokles reálné mzdy v řadě ale dlouhodobá data ukazují, že jsme si za posledních 30 let, co se týče životní úrovně a výše mezd, výrazně polepšili, protože podle Hospodářské komory u nás vzrostly reálné platy od vzniku samostatné ČR na dvouapůlnásobek.
Průměrná mzda ve čtvrtém čtvrtletí stoupla na 43 412 korun, reálně se ale snížila o 6,7 procenta
Číst článek
Podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské je v rámci širšího poklesu sice vidět aktuální a opravdu nepříjemný vývoj ekonomické situace, ale je viditelný právě proto, že předchozích osm let rostly v Česku nepřetržitě reálné příjmy.
„Naše příjmová situace se dlouhodobě zvyšovala a pokles reálných příjmů v roce 2022 byl tedy viditelně nejhlubší v novodobé historii. Podle našich odhadů by se ale v druhé polovině příštího roku mělo tempo inflace postupně vyrovnávat s tempem růstu průměrné mzdy a ke konci roku bychom mohli v posledním čtvrtletí snad už zaznamenat první meziroční nárůst reálných mezd právě díky tomu, že inflace zpomalí pod průměrné tempo růstu průměrné mzdy,“ vysvětluje Horská.
Zlevnil alkohol a cukr
Nicméně i přesto souhlasí s Rafajem, že disproporce mezd bude výrazná a ne každému mzdy porostou. Zajímavá je ale statistika, kterou Horská publikovala i na svém twitteru, kde srovnávala ceny konkrétních položek od roku 2000 do současnosti.
Ceny základních potravin v akci v únoru mírně klesly. Zlevnilo máslo a jablka, zdražilo vepřové maso
Číst článek
„Například chleba od roku 2000 zdražil trojnásobně, ale nám také trojnásobně vzrostly mzdy. Jinými slovy ta dostupnost chleba je zhruba stejná, jako byla před 22 lety. Co je ale zajímavé, tak pivo a cukr je dostupnější, to znamená, je relativně levnější než před 22 lety, což je dost zvláštní, že máme nyní větší přístup zrovna k určité nezdravé části našeho spotřebního koše,“ říká Horská.
Naopak ale, jak také uvádí, jsou mnohem méně dostupné služby typu kadeřníků, jídelen nebo restaurací, které zdražovaly rychleji, než rostly mzdy.
„I přes cenový nárůst nám zlevňují základní potraviny, zboží, ale zdražují nám služby. A to je to, čemu my ekonomové říkáme přibližování cenové úrovně, které je na úrovni Západu. Takže ačkoliv je inflace opravdu v posledních měsících velmi krutá a dynamická, tak pohledem zpátky do toho zrcátka zjišťujeme, že mnohé věci jsou dostupnější, než byly,“ dodává Horská.
Poslechněte si celý pořad Řečí peněz v audiozáznamu. Moderuje Naďa Bělovská.
