Je čas říct si o zvýšení platu, říká ekonomka Horská o kombinaci inflace a nízké nezaměstnanosti
„Myslím, že za sebou máme nejhorší fázi dokonalé bouře, i když vlny ještě doznívají. Inflace zůstane ještě v zimě a na jaře, možná na počátku léta dvouciferná. Pak ale bude pozvolna zpomalovat,“ je přesvědčená Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank. „Jako ekonoma mě ovšem trápí, že si nejsme jistí, kam až inflace zpomalí. Mám obavy, že může zůstat mezi pěti a šesti procenty. To bude stále v historickém porovnání hodně.“
Ačkoliv je inflace dvouciferná, nezaměstnanost v Česku zůstala relativně nízká. „Znamená to, že čelíme nárůstu životních nákladů, ale ne ztrátě pracovního místa,“ shrnuje ekonomka v pořadu Finančák na Radiu Wave.
Asi není nikdo, koho by se současná vysoká inflace nedotkla. Bude ještě růst, nebo už je na vrcholu? Poslechněte si Finančák s ekonomkou Helenou Horskou
Zaměstnanci proto podle ní stále mají vyjednávací sílu. „Doporučila bych všem zvážit, jestli by neměli požádat o zvýšení platu,“ nabádá Horská. „Doporučuju to i proto, že ekonomové očekávají, že růst mezd by se v letošním roce mohl pozvolna přehoupnout právě přes inflaci.“
I kvůli zvyšujícím se mzdám by ale mohly některé firmy dál zdražovat. Horská naznačuje, že právě to by mohlo mít vliv na to, že inflace zůstane stále relativně vysoká, okolo pěti šesti procent.
Dokonalá bouře
Inflaci Horská přirovnává k „dokonalé bouři“, jejíž vlny ještě v naší společnosti budou doznívat.
Kdo nejvíc vydělává na potravinách? Zjistíme to, slibuje šéf antimonopolního úřadu Mlsna
Číst článek
„Tato bouře cloumá spíše slabšími sociálními skupinami, ale dotkla se samozřejmě všech. Celkově je vidět, že domácnosti začaly pod vlivem prudkého nárůstu energií spořit, výrazně omezily i výdaje za potraviny. Zdá se, že vyšší příjmové skupiny omezily nákupy drahých potravin a omezili plýtvání. Celkově je vidět, že jsme se nad svými výdaji důkladně zamysleli,“ hodnotí ekonomka.
Udělat to mohli ale jenom ti, kteří ve svých výdajích ještě měli nějaké rezervy, uznává Horská.
„Něco si můžete odpustit, třeba potraviny nebo energie, ale nemůžete si odpustit všechno jídlo a nějak zatopit si taky musíte. Když jste chodili do restaurace pětkrát týdně a teď budete chodit jednou, tak to ano. Ale tam, kde rezervy nebyly, tam s tím tato bouře opravdu zacloumala.“
„Lepší je chodit častěji na menší nákupy, vařit ne podle receptů, ale podle toho, co máme doma.“
Krize tak podle ní dopadla hlavně na lidi závislé na jednom příjmu, tedy na singles nebo na rodiny s jedním živitelem. I proto, že ačkoliv se zpočátku zdálo, že největším tahounem zdražování budou služby, nejvíc se zvedla cena potravin.
„Je to i otázka plýtvání potravinami. To znamená, že lepší je chodit častěji na menší nákupy, vařit ne podle receptů, ale podle toho, co máme doma... Myslím, že lidé se už přizpůsobili,“ míní Horská.
Uznává ale, že více se dá ušetřit na energiích. „Tam jsou položky, kde se dají uštetřit i stovky korun za měsíc.“
Být vděční těm, co spoří
Vysoká inflace zasáhla také domácnosti, které spořily. „Naopak inflace zvýhodňuje ty, co jsou zadlužení, protože hodnota jejich dluhu klesá,“ říká Horská.
Ceny bytů poprvé od roku 2013 klesly. V posledním čtvrtletí roku 2022 to bylo o 0,7 procenta
Číst článek
„A když se podíváme, kdo spoří, tak to jsou většinou lidé starší. Ale také lidé v mladém věku, kteří dávají peníze stranou na pořízení nemovitosti, založení rodiny a také na důchod,“ upozorňuje ekonomka na to, že i tyto skupiny lidí dvouciferná inflace zasáhla.
Přesto je podle ní důležité v této době spořit. „Bojovat s inflací spotřebou je přesně to, co ji produkuje. My bychom měli být vděční tem, kteří i v této době vytváří rezervy, protože to jsou ti, kteří centrální bance pomáhají zbrzdit inflaci.“
Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.
