Kdy přijme Česko euro? ‚Tak trochu ho máme,‘ říká bankéř. ‚Koruna je jako tlumič,‘ namítá exguvernér

Vysoká inflace a vstup Chorvatska do eurozóny oživily debaty, jestli by i pro českou ekonomiku nebylo výhodnější platit eurem. Mělo by Česko co nejrychleji usilovat o členství v eurozóně? „Myslím si, že ne,“ říká hlavní ekonom společnosti Generali CEE Holding Miroslav Singer. „Jsem přesvědčen, že ano,“ oponuje investiční bankéř Ondřej Jonáš.

Tento článek je více než rok starý.

pro a proti Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Eura, ilustrační foto

Vysoká inflace a vstup Chorvatska do eurozóny oživily debaty, jestli by i pro českou ekonomiku nebylo výhodnější platit eurem (ilustrační foto) | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Jonáš dokonce v létě v komentáři vyzval premiéra Petra Fialu (ODS) k revizi ideologických předsudků a k neodkladnému přijetí eura.

Přehrát

00:00 / 00:00

Vysoká inflace a čerstvý vstup Chorvatska do eurozóny oživil debaty, jestli by i pro českou ekonomiku nebylo výhodnější, kdybychom platili eurem. Poslechněte si celé Pro a proti

„Svět je nebezpečný a nelze předvídat, co se stane. Nikdo si před rokem nedovedl představit, že ruský prezident Vladimir Putin napadne Ukrajinu a že inflace vystřelí na dvoucifernou hodnotu a zůstane tam podstatně déle, než jsme očekávali. Na světě jsou prostě velké výkyvy, které můžou mít na tak relativně malou měnu, jako je ta česká, velký vliv,“ připomíná Jonáš a dodává:

Je pravda, že se s tím poslední rok Česká národní banka (ČNB) celkem úspěšně vypořádala, ovšem za cenu vysokých úrokových sazeb, a to podstatně vyšších než v eurozóně. A také za cenu intervencí na devizovém trhu, které podstatně ztenčily její devizové rezervy.“

Singer: Nemusíme sdílet nízký úrok

Singer ale upozorňuje, že by se Česko vstupem do eurozóny mimo jiné zbavilo v současných geopolitických turbulencích významného tlumiče v podobě vlastní měnové politiky.

„Kurz je tlumič, který volně a pružně svazuje vnitřní ekonomiku s vnější.“

Miroslav Singer

„V eurozóně jsou čtyři ekonomiky, které jsou podobné Česku. Jde o tři pobaltské ekonomiky a Slovensko. A jen Slovensko má inflaci nižší. To není překvapivý cíl vzhledem k tomu, že u nás je prostě restriktivnější měnová politika, pomáhá nám posilující kurz,“ míní Singer.

Tato vláda ještě euro nepřijme. Třeba nás k tomu rozhodnutí ale přiblíží, vyhlíží ministr Bek

Číst článek

Mimochodem rezervy klesly vcelku nepatrně, a ne dramaticky, ale hlavně už se nepoužívají několik měsíců, protože právě fakt, že máme takové rezervy, sám o sobě stačí k tomu, aby problémy spolu s úrokem zklidnily. Další věc je, že úrok je správně. To je výhoda ekonomiky, která má inflaci blízkou 20 procent, že nemusí sdílet nízký úrok, který potřebuje Španělsko nebo Itálie na to, aby se finančně a ekonomicky nepokládaly.“

Proměnlivý svět připodobňuje k hrubé cestě. „Je lepší mít na autě tlumiče než na ní jet na motokáře. A kurz je tlumič, který volně a pružně svazuje vnitřní ekonomiku s vnější. V období velkých změn, dramatických eskalací a nárazů na cestě je prostě lepší mít větší tlumič než žádný,“ naznačuje bývalý guvernér ČNB Singer.

Řada firem obchoduje v eurech

Podle Jonáše v Česku už de facto existuje hybridní nebo duální měnový systém. Připomíná, že řada firem obchoduje v eurech, respektive má tržby i výdaje v eurech.

„Máte tady část populace, která má dvojí účty jak v korunách, tak v eurech. K přechodu na euro tak přirozeně dochází.“

Ondřej Jonáš

„Řada investorů nebo spořících občanů je dokonce nucena investovat v eurech, protože mají očekávané výdaje v budoucnosti. Ať už proto, že jezdí lyžovat do Alp, nebo k moři, nebo že financují dětem studium v nějaké evropské zemi. A vzniká tady nerovnost, protože cenová hladina v Česku je určená společným trhem,“ tvrdí Jonáš a dodává:

„Když si jdete koupit ledničku, dovozce či distributor zboží určuje cenu pro celý evropský trh, ale v případě České republiky k tomu musí přičíst nějakou marži, která mu ochrání riziko kurzu. Takže zde máte část populace, která má dvojí účty jak v korunách, tak v eurech. K přechodu na euro tak přirozeně dochází.“

Realistický termín pro přijetí eura je rok 2030, uvedla Pekarová Adamová na stranické konferenci TOP 09

Číst článek

A nesouhlasí ani s tím, že Česko musí mít za každou cenu národní měnu. Podle něj to se suverenitou země nemá vůbec nic společného.

„Holanďané, Belgičané, Rakušané jsou velice spokojení s měnou, kterou mají. Pokud jste členem EU, máte používat stejné standardy, účetní jednotku, platidlo. A z hlediska řadového občana to znamená, že měna nepodléhá politickým vlivům a že si může být jistý hodnotou, která je objektivně nebo alespoň externě určená,“ popisuje.

„Mně se tedy nezdá ohromně výhodné mít měnu, jejíž měnové parametry jsou určovány institucí, která logicky musí brát v úvahu mnohem víc zájmy Itálie a Španělska než zájmy Estonska, Česka a jiných menších zemí,“ reaguje Singer.

Vysvětluje také, že zásadní je, v jaké měně čeští občané i firmy spoří. „Úspory jsou samozřejmě v korunách. Mě nepřekvapuje, že Češi spoří v korunách a věří jim. Například chorvatská měna vůči euru jako účtovací jednotce za posledních 25 let o dvě procenta oslabila, česká koruna za stejnou dobu posílila o 30 procent,“ připomíná někdejší guvernér guvernér centrální banky Singer.

Poslechněte si celou debatu, audio je výše v článku.

Karolína Koubová, kbr Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme