Evropské zásobníky plynu jsou plné v průměru z 80 procent, mírná zima pomáhá čelit energetické válce
Ještě v listopadu věštil ruský prezident Vladimir Putin Evropské unii dlouhou a těžkou zimu. Ale plynové zásobníky napříč Evropu zůstávají i v druhé půlce ledna naplněné v průměru na 80 procent. Evropě totiž hraje do kraret teplé počasí. V Česku či Německu sice tento týden nasněžilo, na přelomu roku a v první půlce ledna ale lámaly rekordy vysoké teploty.
V sedmadvacítce jsou tento týden zásobníky plynu naplněné průměrně na 80 procent, vychází z dat webu Gas Infrastructure Europe.
Za výbuchem plynovodu v Litvě je pravděpodobně technická závada, uvádí šéf přepravní soustavy
Číst článek
V absolutních číslech je na tom nejlépe Německo, které má dle odhadů v zásobnících 220 terawatthodin zemního plynu. Zásobníky má tak naplněné skoro na 90 procent, podobně jako Rakousko.
Francie má aktuálně v zásobách 100 terawatthodin plynu a zásobníky naplněné na 78 procent. Česko má zásobníky naplněné na 80 procent, celkem je v nich uloženo 37 terawatthodin plynu.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) na twitteru tento týden uvedl, že tolik plynu jako dnes v polovině ledna v tuzemských zásobnících ještě nikdy nebylo. V zásobnících v Česku je dvakrát víc plynu, než bylo loni touto dobou.
„Je to důležité i pro příští zimu, protože budeme muset doplňovat mnohem méně, než se původně plánovalo, což dává Evropě prostor dostat plyn z jiných zemí, protože ho nebude potřebovat tolik, jako kdyby byla tuhá zima a zásobníky byly na jaře úplně prázdné,“ říká Síkelův poradce, šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Tuto zimu podle něho Evropa zvládne bez problémů.
Kromě mírné zimy hraje v této příznivé situaci roli také relativně úspěšné přeorientování Evropy na dodávky zemního plynu odjinud než z Ruska. Rychle také vzniká nová infrastruktura pro dodávky LNG.
Například v Německu by mělo do konce letošního roku fungovat šest terminálů na přijímání zkapalněného plynu.
Má Evropa vyhráno?
Evropské zásobníky jsou tak aktuálně zhruba stejně plné jako před čtyřmi měsíci, kdy Vladimir Putin vyhrožoval, že Evropané budou mrznout.
„Rusko počítalo s tím, že vyvolá tlak na obyvatele Evropské unie tím, že vyžene nahoru ceny a nechá je v zimě mrznout. Jenže tenhle plán ztroskotal částečně na tom, že Putin vytáhl tuto energetickou kartu příliš brzy. Pro země jako Německo tak bylo možné zavést příslušná opatření a vytvořit zásoby. Navíc spotřeba energie na kontinentu byla výrazně nižší, než se předpokládalo právě kvůli mírné zimě,“ vysvětluje Keir Giles z britského institutu Chatham House.
Zpomalení výroby a nové technologie. Sklářská firma hledá cesty, jak ušetřit na výdajích za energie
Číst článek
Podle Gilese rozhodně nemá Evropa vyhráno. Nicméně získala určitý náskok. Dodává, že je třeba se teď soustředit na dlouhodobé řešení. Evropa má do následující zimy možnost a čas dál snižovat závislost na ruském plynu.
Aktuálně Evropská komise spolu s členskými státy připravuje mechanismus společných nákupů plynu pro celou Evropu.
I v Bruselu je cítit, že v této oblasti zavládl určitý klid. V druhé půlce loňského roku svolávalo české předsednictví jednu radu ministrů pro energetiku za druhou.
Ministři se v Bruselu sešli devětkrát a schvalovali krizovou legislativu, například regulační mechanismus na ceny plynu na nizozemské burze nebo pravidla solidarity mezi státy.
V lednu převzalo vedení švédské předsednictví a zatím je v oblasti energetiky klid. Nejbližší rada ministrů zaměřená na energetiku je aktuálně v plánu na červen.
