Pronajímatele donutí k nabízení energeticky úsporného bydlení větší konkurence, říká analytik
Před týdnem Radiožurnál v rámci projektu Život k nezaplacení přinesl zprávu o tom, jak rozdílné byly loni nárůsty plateb za energie u zateplených a nezateplených bytů a domů. Zatímco u zateplených byl nárůst výdajů na bydlení dva až tři tisíce korun měsíčně, u nezateplených v průměru 4400 korun měsíčně. Výzkum ukázal, že méně bohatí lidé častěji bydlí v méně zateplených domovech. Jak je to se státní podporou na zateplení a nájemním bydlením?
Vyšší nárůst výdajů spojených s bydlením se objevil u lidí, kteří mají nezateplený dům nebo byt a zároveň je jejich dům nebo byt i relativně velký, protože spotřebu energií ovlivňuje obojí.
Člověk, který odešel loni do důchodu, bude mít výrazně větší důchody než člověk, který odejde v roce 2024 nebo 2025. To není úplně spravedlivé, konstatuje sociolog Daniel Prokop
Podle sociologa, šéfa agentury PAQ Research a člena Národní ekonomické rady vlády Daniela Prokopa je řešením státní dotace Zelená úsporám.
„Teď bude i Nová zelená úsporám light, kde se dá načerpat dotace na zateplení ve velmi vysoké výši. Je to hlavně pro seniory a pro nižší střední třídu. Je to kombinace klasické Zelené úsporám, plus by tam mohly být přístupnější nízkoúročené úvěry, aby dofinancovaly zbytek té investice. Dneska je to investice, která se výrazně vyplatí jak státu tím, že poklesne tlak na sociální systém, tak se vyplatí i domácnostem. Kombinace těchto dvou nástrojů by měla situaci vylepšit,“ říká.
Dotace směřují na vlastníky nemovitostí, ale řada chudších domácností nemá na to, aby bydlela ve svém, proto bydlí v nájmu. Majitele pronajímaných bytů ale energetická náročnost nemusí tolik trápit, protože energie platí nájemníci, nikoli sami majitelé.
„V oblasti nájmů je nutné navýšit nabídku, aby lidé mohli nájmy měnit. Často by si třeba vzali menší byt, úspornější, ale nabídka nájmů je v některých regionech tak malá, že nemůžou jednoduše změnit nájem. Takže je určitě nutné posílit nabídku nájemního bydlení, aby mohl trh pracovat s tím, co si člověk může dovolit,“ vysvětluje Prokop.
Stát by měl podle Prokopa také motivovat konkrétně pronajímatele, aby i oni investovali do zateplení.
Lidé z nezateplených domů platí za bydlení o 4400 korun víc než loni. Pomoc může nový státní program
Číst článek
„Pokud by byla větší nabídka nájmů, tak bude větší soutěž i mezi pronajímateli, aby nabídli bydlení, které je energeticky úsporné. Určitě platí i to, že by se neměl zvýšit nájem o více než 20 procent za tři roky. To znamená, že pronajímatelé také narazí na strop zvyšování nájmů a budou tlačeni k tomu, aby nějak zefektivnili vlastní podnikání a pro ně je dlouhodobě výhodnější, aby lidé, kteří tam bydlí, neplatili obrovské částky za energie a aby oni mohli navyšovat nájmy o inflaci. Takže tam by mohly fungovat tržní síly, které fungují lépe, když je nabídka nájemního bydlení výrazně vyšší,“ popisuje.
Nabídka se dá navýšit jak novou výstavbou, obecním nájemním bydlením i daňovou podporou, ale podle Prokopa by nejvíce pomohlo, kdyby nájemní bydlení bylo dlouhodobé.
„Máme hrozně krátkodobé nájemní bydlení. Ty vztahy oproti Západu jsou hrozně krátkodobé. Na Západě není výjimkou, že smlouvy jsou na pět nebo deset let. Podpora dlouhodobých pronájmů je nutná i ze strany státu. Je nutné motivace pronajímatelů nastavit tak, aby se jim vyplatilo dávat nájmy dlouhodobější,“ dodává.
První letošní díl pořadu Život k nezaplacení si můžete poslechnout v celém znění v článku výše.
