Pracovat jako OSVČ je výhodné. K paušální dani by neměli mít přístup všichni, kritizuje ekonom Pertold
Vládní balíček s navrhovaným zvýšením odvodů u živnostníků neomezí motivaci k takzvanému švarcsystému. Vyplývá to ze studie, na které spolupracoval ekonom Filip Pertold z institutu IDEA při CERGE-EI. „Dnes je vlastně velmi výhodné pracovat jako OSVČ nebo živnostník. Řada lidí je živnostníky, i když v reálu jsou zaměstnanci,“ kritizuje Pertold pro Radiožurnál. Podle něj by se měla omezit paušální daň a zvýšit základ pro odvody.
Návrh na úpravy odvodů osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) zařadila česká vláda do takzvaného konsolidačního balíčku. Nejdůležitější změnou má být v letech 2024 až 2026 zvýšení minimálního vyměřovacího základu sociálního pojištění z 25 na 40 procent průměrné mzdy, což by znamenalo zvýšení minimálních odvodů, které by činily asi 4700 místo stávajících necelých 3000 Kč. Co takový návrh řeší?
Začnu tím pozitivním. Myslím si, že to, co řeší, jsou budoucí důchody lidí, kteří platí ta minima. V současné chvíli, když platíte minimum a jste na něm celý život, tak vám systém s příchodem do důchodu přizná asi 10 800 korun jako penzi. A to je pořád výrazně více, než co zaplatíte na pojistném. To je potřeba říci. Ale je to poměrně nízký důchod.
Když zvýšíme minima, tak se lidé dostanou na vyšší důchod. A protože jsou pořád pod takzvanou první redukční hranicí, tak i ty koruny, které zaplatí do systému, se jim v budoucnu vrátí na důchodech. Takže to je ta pozitivní zpráva, že tito lidé budou mít v budoucnu důchod ne 10 800 korun, ale třeba 15 000 korun. To už je výrazný rozdíl.
Na druhou stranu to ale výrazným způsobem zatěžuje jejich dnešní výdaje. Když zvýšíme odvody z 2700 na 4500 korun v relativně krátké době, tak se výdaje výrazně zvýší. A někomu to vadit nebude a někomu to vadit bude.
Ekonom: OSVČ je u nás abnormálně moc i proto, že je to daňově mnohem výhodnější
Číst článek
A to, co my tvrdíme (think-tank IDEA při CERGE-EI a společnost PAQ Research, pozn. red.), je, že do problému se tím můžou dostat ti, kteří mají reálné příjmy poměrně nízké.
Ve své společné studii s PAQ Research píšete o vylepšeném vládním návrhu. Tvrdíte, že i menší změny mohou jistým způsobem snížit to, čemu se říká degresivita. Jaké změny doporučujete?
Degresivita znamená, že bez ohledu na to, jestli vyděláváte ročně 300 000 korun, nebo 700 000 korun, tak pořád platíte minimum. To znamená, že procento vašich příjmů, které platíte do systému, výrazně klesá. To kritizujeme.
Navrhujeme, že se sice zvýší minima, ale méně. A dále se zvýší vyměřovací základ pro výpočet sociálního pojištění, který je v současné chvíli 50 procent ze zisku. Vláda schválila 55 procent, ale v původním návrhu bylo 70 procent.
Myslíme si, že tohle by byl lepší krok, tedy menší nárůst minim a větší nárůst základu pro výpočet.
Zároveň je potřeba říct, že máme specifický systém paušální daně, kdy se můžete přihlásit k tomu, že měsíčně odvádíte fixní částku, ve kterém je sociální, zdravotní i daň. A tato částka je spočítaná ad hoc, je to dost nahodilé číslo, které se musí změnit spolu s tím dalším, o čem jsem mluvil.
Zvýšení odvodů živnostníků je nešťastné, míní jejich zástupce. ‚Srovnáme disproporce,‘ oponuje odborník
Číst článek
Kdybychom změnili o trochu minimum a o trochu odvod ze zisku na 70 procent, ale nezměnili bychom paušální daň, tak nám lidé naskáčou do paušální daně a problém se nevyřeší.
Jakými kroky by se dal rozladěný systém vyladit?
Je dobré se podívat na to, jak jsou paušální výdaje v České republice nastavené. A to velmi vysoko.
Co je to paušální výdaj? Pokud vyděláte jednu korunu, tak vám stát dovoluje si nějaké procento z této koruny automaticky odečíst, aniž byste prokazovali skutečné výdaje. A toto procento je v současné chvíli opravdu vysoké, od 40 do 80 procent, záleží na profesi. Živnostníci jsou mezi 60 a 80 procenty.
A není jasné, proč je to zrovna tolik, neviděl jsem, že by si stát zadal studii na téma skutečných výdajů jednotlivých profesí. Ale bylo by to potřeba.
I v mezinárodním srovnání je to hodně vysoké procento. A je tam malá rozdílnost mezi profesemi. To znamená, že řada kancelářských profesí má 60 procent jako paušální výdaj. Z jedné vydělané koruny se odečte 60 haléřů a z toho zbytku se zaplatí daň a polovina z toho zbytku zisku je teprve základ pro výpočet sociálního pojištění.
Je divné, když se snižují daně pro OSVČ a zvyšují pro zaměstnance, kritizuje vládu sociolog Prokop
Číst článek
Jak se tohle může dotknout takzvaného švarcsystému?
Právě že velmi. Ten systém je nastaven tak, že je vlastně velmi výhodné pracovat jako OSVČ nebo živnostník. Řada lidí je živnostníky, i když v reálu jsou zaměstnanci.
Tyto šedé zóny jsou poměrně široké, a přestože máme zákoník práce, který to nedovoluje, tak je to strašně těžce kontrolovatelné. A čím je rozdíl mezi odvodovým zatížením zaměstnance a osob samostatně výdělečně činných větší, tím jsou motivace vstoupit do takzvaného švarcsystému vyšší.
Oficiální statistiky sice nemáme, ale když se podíváme na srovnání různých zemí, tak v Česku je oproti zahraničí mnohem vyšší podíl OSVČ třeba v pojišťovnictví. To je podle mě jasný indikátor toho, že určité segmenty, které nemají nic společného s podnikáním, fungují jako OSVČ, protože to je odvodově výhodné.
Kdyby tady seděl ministr financí, tak by namítl, že vy navrhujete paušální daně zrušit, snížit?
Myslím, že se to musí udělat. Paušální daně jsou zvláštní instrument. Tváří se, že v Česku je problém registrovat výdaje, vést si jejich evidenci. To podle mě není. V současné chvíli máme všichni počítač a Excel.
Paušální daň vám dovoluje platit státu jednu částku měsíčně a nemusíte mu dodávat prakticky žádná lejstra, nebo jen minimum. Nemusíte si vést evidenci výdajů. To je zvláštní, protože jsme normální vyspělá ekonomika, nejsme uprostřed Afriky bez internetu.
Myslím si, že tento instrument je hodně zvláštní. A když už je, tak by se měl výrazným způsobem změnit, nebo by se měly minimálně změnit vstupní podmínky. Můžeme to více omezit pro lidi, kteří vydělávají ročně málo. A těm to můžeme dovolit, protože je nechceme zatěžovat. Ale můžeme to výrazně zastropovat, nebo zvýšit tak, aby to nebylo atraktivní pro tak širokou skupinu lidí.
Teď je na paušální dani 100 tisíc lidí, což je šestina živnostníků, kteří tak pracují jako hlavní činnost. A to mi přijde docela dost. Ani teoreticky nemá stát možnost zkontrolovat jejich účetnictví.
Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.
