Windfall tax už letos? Politici mohli mít víc odvahy, myslí si ekonom

Co říkáte na rozhodnutí miliardáře Daniela Křetínského přesunout kvůli mimořádné dani část svého byznysu do zahraničí?
Že v prostředí vnitřního trhu Evropské unie, kde je volný pohyb kapitálu, a v globalizovaném světě, kde je volný pohyb kapitálu, je to rozhodnutí vlastníka.

Já k tomu dodám vysvětlení, že jen pár hodin poté, co sněmovna v pátek daň odhlasovala, tak energetický a průmyslový holding EPH miliardáře Křetínského oznámil, že přesune svou společnost EP Commodities a.s., která se zabývá obchodem s energetickými surovinami, z Česka do zahraničí. Nečekáte, že ho budou následovat i další firmy?
Já si myslím, že v případě toho holdingu je to specifické, protože EP Commodities je v podstatě obchodní firma, kterou lze de facto velmi snadno přesunout do zahraničí. Nepotřebují nic než nějaké kancelářské prostory s dobrým připojením na internet a zaměstnance, které buď můžou přesunout do nové lokace a nebo najmout zaměstnance v té nové lokaci.

,Je to dost’

Koho se daň z mimořádných zisků týká?
Vybraly se dva sektory, a ačkoliv se tomu neříká sektorová daň, tak jsou to sektory spojené s výrobou energií, od těžby uhlí, ropy a plynu až po výrobu energie, a potom bankovní sektor.

Jak přesně budou bankovní sektor a energetické firmy od příštího roku zdaněny?
Daň začne platit od roku 2023 a zálohy budou vypočítány, když to zjednoduším, na základě rozdílu mezi ziskem, který měly v předchozích čtyřech letech navýšeným o dvacet procent, a zisky, které vykáží v tom současném daňovém období.

Jak vysoká ta daň bude?
Firmy ze zisku, který jakoby vytvoří v průměru předchozích čtyřech let, zaplatí standardní daň z příjmu právnických osob devatenáct procent, a z toho rozdílu, vlastně ze zisku, který udělají navíc oproti tomuto průměru minulých čtyř let navýšeno o dvacet procent, tak z toho zaplatí šedesát procent.

Je to podle vás dost, nebo málo?
Je to dost. Představte si, že byste chodil do práce a někdo vám řekl, že víc, než polovinu svého příjmu zaplatíte v podobě daně, ve formě třeba z nějaké mimořádné odměny, kterou jste dostal, a zůstane vám z ní jenom čtyřicet procent.

Toto opatření bude platit pouze pro příští rok nebo i pro rok 2024, 2025?
Zatím je to plánováno do roku 2025, ale samozřejmě situace se může rychle změnit v okamžiku, kdy se nějakým způsobem podaří stabilizovat ceny energií. V tom okamžiku to v energetickém sektoru přestane dávat smysl.

Pojďme se teď podívat na daň pro bankovní sektor, ta je taktéž šedesátiprocentní?
Je taky na úrovni šedesáti procent a souvisí to s tím, že banky výrazně navyšují své zisky díky vyšší úrokové sazbě vyhlašované Českou národní bankou. Je to i specifikum České republiky, protože banky, které operují na našem území, byly vždycky, pokud si pamatuji, nadprůměrně ziskové. Pamatuji si roky, kdy se například zisk České spořitelny v České republice rovnal zisku celé Erste v Rakousku a ve všech dalších zemích v daném roce. Takže výběr bankovního sektoru v našem případě mi dává smysl.

A dává vám také smysl, že se daň bude týkat jen největších bank?
Tam se samozřejmě musí zvolit nějaký klíč, protože se to aplikuje primárně na dodatečné zisky z operací, kde je z pohledu bank nějaký úrokový výnos. Takže to pokryje většinu bankovního sektoru, podle mě třeba devadesát pět procent.

Banky kterých se to už netýká, to jsou banky jako Air Bank, Fio banka a podobně?
Ano, ty, které de facto žijí primárně z vedení běžných účtů, z vedení karet, to znamená, že jejich úrokové operace, poskytování úvěrů jsou minimální.

Dvě opatření naráz

Bavíme se tedy o dani z mimořádných zisků pro bankovní sektor, pro energetické firmy od příštího roku. Já se vás chci zeptat na to, zda schválená podoba daně odpovídá evropským regulím. Narazil jsem na komentář Davida Brzka z Fio banky, který v komentáři pro Hospodářské noviny píše: „V Česku je snahou vzít výrobcům elektřiny příjmy nad stanovený strop a zároveň z toho, co jim zůstane, jim navíc vyměřit daň z nadměrných zisků. Nelogická konstrukce dvojitého zdanění výrazně omezí investiční kapacity energetických firem“. Souhlasil byste s tím, nebo ne?
Myslím si, že jakákoliv regulace může narušit tržní prostředí, takže samozřejmě diskuse by měla být vedena o tom, jestli se měla udělat obě opatření, to znamená zastropování cen a zároveň vyměření daně z nadměrného nebo mimořádného zisku. To, co ale určitě dává smysl, je, že tato věc se nejdříve dohodla na úrovni Evropské unie, kde se stanovil nějaký minimální standard daně primárně u energetických firem na úrovni 33 procent, ale zároveň se každé zemi ponechala možnost, aby tu sazbu dala ve vyšší míře zdanění, než jaká je dohoda nebo ten kompromis ve všech zemích Evropské unie. Což zároveň vlastně působí na to, že pan Křetínský bude mít problém s hledáním své nové lokace, protože v každé členské zemi Evropské unii ta minimální sazba 33 procent bude.

Když jste se vrátil k panu Křetínskému, tak já se ještě vrátím k otázce, zda by ho nemohly následovat i další firmy, na které teď bude spadat dvojí zdanění. Protože pokud se nemýlím, tak na výrobce elektřiny dopadají obě větve, to znamená jak strop, tak daň z mimořádných zisků. Mimochodem strop je Evropskou unií stanoven na 180 eur za MWh, ale podle informací, které máme k dispozici, se Česko rozhodlo tento strop snížit vzhledem k výrobním nákladům a přiměřenému zisku v případě elektřiny z jádra pouze na 70 eur za MWh. Vyplývá to z návrhu novely energetického zákona. Tak nemůže si třeba potom ČEZ stěžovat?
U jaderné energie to dává smysl, protože výrobní náklady jsou výrazně nižší než u produkce energie třeba z plynu. Z toho pohledu stát okrádá de facto primárně sám sebe. Nebo okrádá, de facto snižuje potenciál výběru té skutečné daně, protože vybírá daň pouze z toho zisku, který je vyšší, než byl průměr předchozích čtyř let, takže je primárně ovlivněn vývojem tržních cen elektřiny a dalších komodit. A samozřejmě se stát může zprostředkovaně okrádat ještě z druhého pohledu, a to je to, když se například ČEZu výrazně sníží potenciál zisku, tak to bude mít dopad na ceny akcií a potom třeba i na výplatu dividend, které český stát jako akcionář ČEZu získává do svého rozpočtu.

Já dovedu tu otázku ad absurdum do finále: to znamená, že ČEZ se neodstěhuje...
Přesně tak. Pokud jste tradingová firma, tak, jak jsem říkal, přestěhování znamená, že se někde zaregistrujete, což jako holding zřejmě máte nějaké jiné daňové domicily už vytvořené do zásoby. Pronajmete si prostory a buď přesvědčíte stávající zaměstnance, aby se přestěhovali, nebo budou pracovat z domu, protože to je de facto práce s informacemi a na internetu. Když ale máte jadernou elektrárnu a další elektrárny, tak ty do zahraničí nepřestěhujete.

Tluští kocouři

Mluvíme o dani z mimořádných nebo neočekávaných zisků. Co je podle vás přesnější označení? Anebo válečná daň? To se také používá.
Mně osobně se líbí daň z mimořádného zisku, protože ty zisky v obou sektorech, bankovním i energetickém, jsou primárně vytvořeny okolnostmi nebo proměnnými, které přicházejí zvnějšku, jsou exogenní. To znamená, že banky a energetické firmy vydělávají na tom, že buď vzrostly úrokové sazby, anebo vzrostly ceny energií. Takže podle mě jde o mimořádný zisk. Na druhou stranu by možná lépe marketingově vyznělo, kdybychom jí říkali daň solidarity, protože ty prostředky se primárně mají použít na snížení zátěže domácností.

To znamená, že anglický termín windfall tax asi není úplně marketingové označení, windfall jako nějaký neočekávaný příjem nebo peníze. Zahlédl jsem v českých, ale zejména v zahraničních médiích jedno pro mě velmi vtipné spojení, a to daň tlustých koček, respektive tlustých kocourů. Dá se to použít? A co to znamená?
Je to výraz, že by se měl právě z pohledu solidarity více zdanit někdo, kdo má nějaké nadprůměrné příjmy, nadprůměrné zisky. Je to diskuse, která se vede dlouhodobě například se zdaněním nejbohatších lidí, kteří akumulují pět procent světového bohatství. A samozřejmě ukázalo by to možná víc na to, že v okamžiku, kdy si stát vybírá, koho zdanit, že stát díky tomu, že vybírá daně, má všechna daňová přiznání, tak že kdyby se podíval na ten trh komplexněji, zjistil by, že existuje mnohem víc firem, které nepřímo navýšily svůj zisk díky růstu rizika a růstu cen v tom daném sektoru.

A pokud je to terminus technicus, tak překládáme kočky, nebo kocoury?
Já bych dal asi kocoury.

Víc odvahy

Podle ministerstva financí má daň z mimořádných zisků vynést 85 miliard korun. Je to podle vás reálné? Je to málo? Je to moc?
Na to je v tuto chvíli těžké odpovědět. Myslím si, že část daně od bank, tam je to asi reálné, protože vyšší úrokové sazby asi budou trvat ještě celý příští rok a část roku 2024. U energetických firem se může stát, že se stabilizuje cena hlavně na trhu se zemním plynem. Energetické firmy tím pádem nebudou mít mimořádný zisk a tu daň ve finále nebude z čeho vybírat. Ale to je pozitivní, protože bychom se vrátili k normálu.

Takže vy očekáváte, jestli to chápu správně, že 85 miliard se dá naplnit?
Ale ten předpoklad je na základě něčeho, co jako běžní občané nechceme. Je na základě toho, že přetrvají vysoké úrokové sazby a vysoké ceny energií. Takže nevím, jestli by z toho měl mít kdokoliv radost, že se vybere 85 miliard v příštím roce.

Od bank by to z tohoto počtu bylo kolik? Dá se to vyčíslit?
Pokud si dobře pamatuju to číslo, tak odhad je, že dvě třetiny z osmdesáti pěti miliard by měly být energetické firmy a jedna třetina by měla být z bankovního sektoru.

Proč tato daň v Česku budí takové emoce?
Protože daně jsou emoční záležitost v jakékoliv době a samozřejmě je to věc, kde se do schizofrenie dostávají hlavně populistické strany, které na jednu stranu chtějí říkat: kdybychom byly u vlády my, pomůžeme domácnostem stabilizovat nárůst nákladů. Na druhé straně neví, jestli by neměly víc kritizovat de facto pravicovou vládu, která prohlašovala, že k žádným zvýšením daní během svého volebního období nepřistoupí.

Koalice navíc zvažovala i to, že by ta daň platila zpětně už za tento rok. K tomu nakonec nedošlo. Nevíte proč?
V tom si myslím, že mohli mít víc odvahy, protože pokud je ta daň definovaná jako z mimořádných zisků, tak k nárůstu cen energií, úrokových sazeb došlo od začátku konfliktu na Ukrajině, takže nadprůměrné zisky ty firmy měly už v letošním roce. Ale samozřejmě tam je vždycky obava z retroaktivity, že tyto věci by měly být dělány ex ante a ne ex post.

Říkal jste, že Česko v současnosti počítá s tím, že v podobě, v jaké daň byla teď schválena, pokud ji tedy schválí i Senát, podepíše prezident, tak bude platit do roku 2025. Určitě v té stávající podobě? Nedá se uvažovat třeba nad tím, že by se její sazba snížila i podle toho, jaká bude situace v příštích letech?
Myslím si, že tam spíš, jak jsem říkal, může nastat pozitivní změna a že se ceny energií sníží, stane se nějaký zázrak, sníží se úrokové sazby a ta daň bude úplně zrušena. Každopádně se předpokládá ten nejvyšší výběr a přínos pro rozpočet v příštím roce, v roce 2023, a pak by se měl postupně už snižovat.

V podcastu byly dále využity zvuky z ČT a YouTube Guardian News.