První země světa zavádí bitcoin. Má nejznámější kryptoměna šance proti tradičním penězům?

Ve středoamerickém Salvadoru patří bitcoin od úterý mezi oficiální měny. Pokud se na to díváme z pohledu uplatnění kryptoměn, jak důležitý milník to je?
Z pohledu milovníků kryptoměn a kryptoměn jako takových je to milník obrovský, protože to je poprvé, co nějaká země akceptuje bitcoin jako platidlo. Přitom kryptoměnám se dodnes řada vlád, států a expertů trochu směje. Dlouho byly brány jako nějaký experiment pár ajťáků, kryptoanarchistů. A najednou s ní můžete legálně platit v jedné zemi. Je to experiment, ale také obrovská novinka a velký krok dopředu.

Jak to salvadorská vláda vysvětluje? Salvador se dlouho potýká s hospodářskými problémy, digitalizace je tam na docela nízké úrovni. 70 procent obyvatel vůbec nepoužívá bankovní služby, hlásí světové agentury. Tak jak vláda za takové situace zavedení kryptoměny vysvětluje?
Jeden z hlavních argumentů, který prezident Nayib Bukele využívá, jsou remitenční platy.

Dvacet procent HDP Salvadoru jsou peníze, které posílají pracovníci ze zahraničí domů. A bitcoin by to mohl zlevnit, protože oni často používají drahé služby jako Western Union a podobně. Ale to, že 70 procent lidí nevyužívá žádné bankovní služby, je věc, kterou mohou kryptoměny změnit. Tomu se říká leapfrog. Jde o možnost, že země, které nezvládly jednu technologickou úroveň, ji přeskočí a jdou rovnou k té další.

Ve spoustě zemí nikdy nebyly pozemní telefonní linky a rovnou naskakují na 4G. Stejně tak země, které nemají bankovní služby, to rovnou přeskočí. Banky nebudou potřeba a budete mít všechno v aplikaci v telefonu. Ať už to bude Revolut nebo třeba kryptoměny.

A je na to Salvador v tuto chvíli nachystaný?
Je asi objektivní říct, že není. Je stále v přípravě. Vláda sice vyvíjí vlastní peněženku Chivo pro využívání bitcoinu, ale asi nikdo nepředpokládá, že dneškem počínaje začne celá země využívat bitcoin. Bude tam stále fungovat jako druhá měna americký dolar a dá se předpokládat, že využívání bitcoinu bude přeci jen pomalé. Ale jeho využití rozhodně vzroste, záleží, do jaké míry. Vláda se to pokouší podpořit tím, že od ní každý obyvatel dostane v rámci aplikace také 30 dolarů v bitcoinu na další využívání. Což v Salvadoru rozhodně bude mít motivační efekt.

Z druhé strany ale Světová banka před uvedením bitcoinu mezi oficiální měny v Salvadoru varovala, stejně tak někteří analytici. V čem spatřují hlavní problém a rizika?
Všechny banky částečně varují před bitcoinem. Je to o tom, že bitcoin je nekontrolovatelný bankami, je do určité míry anonymní, i když ne úplně. Já mám často pocit, že banky nemají rády něco, co nemohou kontrolovat. Samozřejmě se pokaždé objeví ty samé argumenty o praní špinavých peněz a daňových únicích a podobně. Ale myslím si, že u bank je to primárně obava z neznámého nebo z něčeho, co nemohou kontrolovat.

Tady by se možná hodila malá odbočka a stručné vysvětlení, k čemu bitcoin je, jak se vůbec používá a co to je. Je vůbec otázka, jestli tomu rozumí všichni obyvatelé Salvadoru. Podle některých průzkumů je to jen zlomek. A jak tomu rozumí běžná populace v dalších zemích. Můžeme to stručně vysvětlit?
Já si myslím, že to, že tomu nerozumíte – možná to bude znít špatně –, není zase takový problém. Problém je, aby to fungovalo. Ne každý musí vědět, co je blockchain, jak se uzavírá blok a jak fungují jednotlivé transakce, ale ideální situace pro kryptoměny bude, aby lidé zhruba tušili základní parametry bitcoinu a mohli ho bezpečně využívat.

Bitcoin přišel jako první před deseti jedenácti lety jako kryptoměna založená na blockchainu. To je technologie, kterou si lidé mohou představit jako účetní knihu, do které se zapisují všechny provedené transakce. Ty se pak dávají do bloků, které jsou těžené, potvrzované. A jsou zpětně nezměnitelné, už se s nimi nedá nikdy nic udělat.

Takže existuje nějaká digitální stopa, digitální záznam toho, co všechno se s bitcoinem děje?
Přesně. Kdybyste se podívali dnes do blockchainu bitcoinu, najdete tam úplně všechny transakce, které se kdy udály. Uvidíte, pokud budete znát adresy, všechny peněženky, zjistíte, kde všude bitcoiny jsou. V blockchainu je všechno dané.

Když bitcoin vznikl s tím, že jde o digitální měnu, která měla za cíl nabídnout decentralizovanou měnu, která by nepodléhala zprávě žádné bankovní autority, co to v praxi znamená? Že se to všechno děje bez prostředníka ve virtuálním světě, nikdo další do toho nemůže zasahovat a všechno zaznamenává jen technologie?
Ano, nikdo do toho nemůže zasáhnout. Když mám bitcoin na své bitcoinové adrese, tak pokud ze mě někdo nevymámí něco, čemu se říká private key, privátní klíč, který zajišťuje přístup k té adrese, tak se k tomu nemůže dostat. Nikdo mi nemůže zabránit peníze poslat, nikdo mi nemůže bitcoiny vzít.

A jaké to má výhody a potenciální nevýhody?
To, co jsem teď popisoval, je jedna z hlavních výhod. Druhá je nenapadnutelnost ze strany centrálních vlád. Když mám dnes někde peníze, tak je nemám, oni jsou někde napsané. Mám číslo v aplikaci, že mám na účtu tolik a tolik desítek, stovek tisíc nebo jednotek korun. Ale vlastně ty peníze nemám. Pokud opravdu držím bitcoin, tak mi na něj nikdo nemůže sáhnout.

Na druhou stranu laik by mohl argumentovat tím, že jednak je to také přece virtuální operace, takže ho možná držíte, ale ne v ruce. Je to prostě všechno v digitálním světě. A zadruhé, nemůže přece jen ta anonymita vést k riziku praní špinavých peněz, jak jste zmiňoval? Když neznáme dalšího vlastníka?
K tomu prvnímu, existují soukromé adresy. A pokud si budu pamatovat své klíče, tak se kdekoliv na světě připojím k počítači, klíče tam vložím a vždy se k bitcoinu dostanu. Je to opravdu založené jen na přístupových heslech: adresa, private key a public key. A bitcoin mám kdykoliv kdekoliv u sebe.

K tomu druhému, samozřejmě, že to k tomu částečně vést může. Praní špinavých peněz a daňové úniky tady byli a stále jsou v mnohem větší míře s americkým dolarem než s bitcoinem. Ten to samozřejmě do jisté míry usnadňuje. Nicméně anonymita dnes u bitcoinu není stoprocentní. Blockchain je veřejný, takže kdokoliv, kdo chce, si transakce může dohledat. A vlády, finanční úřady i policie se, pro někoho bohudík, pro někoho bohužel, stávají stále zdatnějšími v trasování transakcí.

Zmiňovali jsme to, že už z definice chybí při té výměně bitcoinů mezi lidmi jakýkoliv prostředník. Znamená to také, že za operace neručí žádná banka. Jaký to má potom efekt na chování lidí, co se týče důvěry? Kde se důvěra bere, když tam není žádná autorita?
Autorita spočívá v kódu. Kód je napsaný tak, že autoritu vůbec nepotřebujete. To, že tam není autorita, taky dává mnohem větší důraz na zodpovědnost uživatele, protože jakoukoliv transakci v rámci kryptoměn udělám, tak si vždy musím zkontrolovat, kam a kdy to posílám. Pokud to pošlete na špatnou adresu, už bitcoin v životě neuvidíte.

O samotném bitcoinu bylo v posledních měsících hodně slyšet už i v běžném mainstreamu. Asi nejvíce ve chvílích, kdy zažíval rekordní nárůsty nebo naopak rekordní pády. Třeba letos v březnu se vyšplhal nad 60 tisíc dolarů za jeden bitcoin, pak se propadl, pak se zase vrátil na hodnotu kolem 50 tisíc dolarů. Čím se dají ty vzestupy a pády vysvětlit?
Je to obrovsky spekulativní aktivum. Ať si řekneme, jestli bitcoin má, nebo nemá nějakou hodnotu, tak je za tím obrovská míra spekulace. Můžeme si říkat, že dnes může pro někoho bitcoin fungovat jako uchovatel hodnoty. To je na každém. Ale ty vlny, ty mánie, to je spekulativní herečka.

O bitcoinu se říká, že žije v cyklech. Podobný cyklus byl v letech 2013, 2016, 2017, 2018. Vždycky vidíme růst bitcoinu 50x, 60x, 40x na svoji hodnotu. Mánie dosáhne svého vrcholu a pak jde bitcoin opět na polovinu nebo čtvrtinu toho, co získal. Je z něj stále spekulativní aktivum.

A co to potom znamená pro běžné uživatele? Trochu se vrátím a udělám odbočku k Salvadoru. Když si představíme úplně obyčejné lidi, jejichž příjem je naprosto minimální, co pro ně takové rychlé vzestupy a pády mohou znamenat?
Použiju prezidentův příklad: pokud jim nějaký synovec pošle dolary ze Spojených států, tak si je mohou vyměnit na dolary. A bude to pouze jako transakční síť. Pokud si bitcoiny nechají, tak budou spekulovat částečně nebo budou moci spekulovat na cenu. A i když bitcoin občas lítá nahoru a dolů, z dlouhodobého hlediska zatím jeho hodnota stále rostla. Ale ano, je tam určité riziko, že hodnota jejich peněz může klesnout.

Bitcoin je dnes už jen jednou z mnoha kryptoměn, kterých existuje několik tisíc. A ta změna, jak jste to říkal, se odehrála během pouhé dekády. Nejdříve to bylo vnímáno jako něco, co se týká pár nadšenců, dnes už to tak zdaleka není. Dá se říct, o jak velkém objemu prostředků a o jak velké věci se tu bavíme?
Je to obrovský trh. Když se podíváte na kapitalizaci všech kryptoměn, tak jsme na úrovni dvou a půl bilionu dolarů. To je mnohonásobek českého HDP. A bitcoin je z toho „jen“ nějakých 40 procent. Částečně to závisí také na tom, v jaké fázi cyklu jsme. Dnes jsme ve velmi spekulativní fázi a některé mince získávají klidně desítky procent denně. Ale i trh kryptoměn se významně proměnil.

Když se dnes bavím o kryptoměnách, tak mi tam až vadí slovo „měny“. Spousta projektů, z nichž největší je ethereum, ale je tady i řada dalších, jsou spíš takové startupové digitální projekty. Ačkoliv mluvit o startupech u něčeho, co má valuaci jako ethereum nějakých půl miliardy dolarů, je asi špatně. Ale například ethereum funguje jako obří decentralizovaný počítač, kde blockchain funguje spíš jako paměť počítače. A vy do něj můžete vkládat programy a aplikace pomocí takzvaných smart kontraktů.

Na ethereu a dalších vzniká něco, čemu se říká „DeFi“ - Decentralised finance, kdy tyto zatím velmi jednoduché aplikace umožňují půjčovat si peníze, půjčovat peníze někomu dalšímu, pojišťovat si kontrakty, dělat různé finanční deriváty. Opravdu se to celé posunulo od zjednodušeného vnímání: „Hele, tady mám bitcoin, pošlu ti ho a ty mi za něj pošleš něco zpátky.” Už je to někde jinde.

Takže vzniká úplně alternativní finanční ekosystém, který nabízí separátní finanční služby. Jaké to má důsledky nebo jakým způsobem funguje tento ekosystém s tím klasickým? Víme, že ve Spojených státech se objevují varování, že by to nově rozvíjející se odvětví mohlo narušit tradiční bankovní průmysl a trochu předběhnout i regulační úřady. Jak to tedy je? V čem to může být rizikové nebo naopak nové a posunující?
Začnu tím, v čem je to nové, posunující. Vezměme si nějakou aplikaci a já ji vezmu, nahraju na blockchain a už ji nikdy nikdo nestáhne pryč. Bude tam pořád. Nikdo, žádný regulátor, na ni nemůže sáhnout. S těmi aplikacemi, které už tam jsou, mají regulátoři smůlu.

Ano, může to nějakým způsobem narušit i současný finanční systém. Já si myslím, že inovace je potřeba. A neříkám a priori, že aby to bylo lepší, tak to musí být všechno decentralizované, i když někdy to je velké plus. Regulátoři se bojí, částečně toho, že to nemohou kontrolovat.

Na druhou stranu pokud je něco decentralizované, tak je ochrana spotřebitele velice složitá. Vzniká tam spousta scamů a falešných projektů. Je spousta cest, jak může nezkušený uživatel přijít o peníze.

Takže to jde zpět k tomu, co jste říkal o té zodpovědnosti. Vyžaduje to velkou participaci člověka, který se chce do těch finančních služeb zapojit?
Ano. Ale dnes je ještě DeFi opravdu na začátku. Ačkoliv můžeme sledovat posuny, tak bych tam neposlal své rodiče nebo kohokoliv a řekl jim: pojďte si sem spořit. Aplikace vznikají, ale pro úplně obyčejného člověka je to stále příliš komplikované. Ale když se vrátím k Salvadoru a k bitcoinu, tak to, abych někam poslal nějaké peníze nebo bitcoin, není nic sofistikovaného. DeFi je někde jinde.

A když jste říkal, že regulátoři se do blockchainu nedostanou, to je čistě technická věc?
Ano. Na tom je založená decentralizace, kdy blockchain běží na tzv. nodech, na tisících jiných počítačů. Transakce jsou potvrzovány pomocí těžby. A jak jsem říkal, to, co je na blockchainu, je to nezměnitelné. To už je v té účetní knize zapsáno.

Jedním z aspektů, které se v souvislosti s boomem bitcoinu zmiňují, je jeho obrovská energetická náročnost. Bitcoin spotřebovává víc energie než leckteré menší země. Jak je to možné? A může to do budoucna nějak zasáhnout do toho, jak se odvětví bude vyvíjet?
Určitě to zasáhnout může. Speciálně v dnešní době, kdy se v Evropě bavíme o “Fit for 55” plánu Evropské komise, jak snížit emise, jak bojovat s klimatickými změnami. Jejich dopady vidíme každým dnem. A spotřeba bitcoinu v posledním roce vystřelila astronomicky. To jsou stovky TWh. Odhady se velmi liší, ale za Česko, máme, myslím, spotřebu 67 TWh ročně. Takže bitcoin už je opravdu na násobku celé české spotřeby.

A čím to je?
Je to dáno těžbou. Když se má list té účetní knihy, ten blok uzavřít, tak ho „soutěží“ těžaři, kteří musí vyřešit relativně jednoduchý matematický problém a tím ten blok uzavřou. Za to pak dostanou odměnu, dnes to je myslím něco přes šest bitcoinů každých 10 minut. Problém je, jak o to soutěží.

Když bitcoin začínal, těžili ho většinou lidé na svých počítačích doma nebo na kolejích. Dnes je to otázka profesionálních obřích farem, které mají speciální zařízení, která nejsou na nic jiného než na těžbu bitcoinu. A jak spolu soutěží, tak se tato obrovská armáda těžařů snaží vyřešit aplikaci a jen jeden z nich uspěje. Takže 99 procent (to číslo si vymýšlím) výkonu jde vniveč.

Na druhou stranu pro bitcoin je to otázka bezpečnosti. Pokud by někdo chtěl bitcoin napadnout, musel by tuto armádu těžařů porazit. Je to negativum i pozitivum zároveň. Ale co se dá dělat? Určitě bude bitcoin muset zezelenat, jinak to asi nepůjde. Dostal se také pod velký tlak čínské vlády. Velká část se ho přesunula buď do okolních zemí, nebo do Spojených států. A vzniklo něco jako „Green Mining Council“, kdy se těžaři dávají do kupy a snaží se vymyslet, jak být zelenější. Je tam možnost nějakých zelených certifikátů, většího využití obnovitelných zdrojů a tak dále.

Ještě jedna věc: mluvil jste o volatilitě kryptoměn a specificky bitcoinu, o tom, že hodnota roste, klesá a že je to pořád dost křehká věc. Dá se v tuto chvíli usuzovat, jestli je to celé bublina částečně poháněná právě spekulativním přemýšlením? Nemůže v jednu chvíli prasknout a celé to odvětví vzít s sebou?
Bublina to do určité míry je. To je u takto velmi spekulativních aktiv, a teď se bavím o všech kryptoměnách, trochu vždy. Ale když něco splaskne, nemusí to jít na nulu. Kdybyste se mě zeptala, jestli bude stát bitcoin za pět let více než teď, tak vám řeknu, že téměř jistě. Kdybyste se mě zato zeptala, kolik bude stát za dva měsíce nebo za rok, tak si tím vůbec nejsem jistý. Bitcoin tady podle mě bude a zůstane, jestli jeho hodnota bude 50 tisíc, 30 tisíc, půl milionu..

Pro bitcoin jako takový, pro jeho fungování a pro alternativní platidlo nebo alternativního uchovatele hodnoty je to jedno. Pro lidi v Salvadoru by bylo lepší, kdyby zůstal na těch 51 tisících dolarech, kolik je to dnes. Něco jiného je bublina u dalších kryptoměn. Například ethereum, které má token ether, už tady s námi také bude, ale je tam spousta projektů, které tam nemají co dělat a jsou předurčeny k záhubě. Nemají žádné reálné využití, ale mají hodnotu stovek milionů dolarů jen kvůli spekulaci. Ty mohou jít třeba o 95 procent dolů.

Na druhou stranu je tam obrovské množství kvalitních technických projektů, které tu hodnotu mají. Možná ji mají přestřelenou, ale já si myslím, že třeba u DeFi je dobrý příměr k internetové bublině z konce 90. let, kdy ano, obchod se žrádlem pro psy naceněný na stovky milionů asi neměl šanci, ta valuace nebyla správná. Nicméně až ta bublina praskne a pročistí s, tak se ukáže, že tam je veliká řada kvalitních projektů, které svoji hodnotu ještě znásobí.

A dá se na základě tohoto všeho usuzovat, jaký bude další vývoj? Zase se vracím k Salvadoru. Dá se mluvit o tom, že Salvador a představení bitcoinu jako oficiální měny může být začátkem nějaké globální finanční revoluce? Nebo je to v tuto chvíli příliš silné tvrzení?
Já bych rád, aby to tak bylo a velmi se na to, jak se bitcoin v tom Salvadoru uchytí, těším. Už mají v El Zonte Bitcoin beach. Je to testovací projekt, kde se ukázalo, že lidé jsou schopni to akceptovat. Salvador má něco přes šest a půl milionu obyvatel a pokud by se ukázalo, že třeba během následujícího roku začne 15 procent populace využívat bitcoin, je to obrovské číslo. Kdyby to za dva roky bylo ne 15 ale 30 a pak 40, tak by se to osvědčilo jako životaschopný nástroj.

Nemusí to tak být, může být naprosto marginální věcí, kterou prostě nikdo používat nebude. Je to experiment, ale může být velice zajímavý, který možná přitáhne spoustu investorů a třeba udělá ze Salvadoru takové krypto Silicon Valley.