„Důvodem mého veta je skutečnost, že příjmová stránka rozpočtu je nižší, než by mohla být, pokud by předložené novele zákona o státním rozpočtu na rok 2022 předcházela novela zákona o daních z příjmů. Rozpočet tak vychází ze snížené daňové sazby u příjmů fyzických osob, čímž vzniká rozpočtový výpadek ve výši 90 miliard korun, to jest přibližně čtvrtina rozpočtového deficitu. Přitom se při zrušení superhrubé mzdy předpokládalo, že zmíněná daňová sazba bude vrácena na původní úroveň,“ uvedl prezident v dopise zveřejněném na webu Pražského hradu.  

V roce 2020 Sněmovna schválila návrh někdejší vlády Andreje Babiše (ANO) s podporou opoziční SPD na zrušení superhrubé mzdy a zavedení sazeb daně z příjmu 15 a 23 procent. Zeman tehdy zvažoval, že daňový balíček vetuje. Premiér mu slíbil, že zákon bude po dvou letech změněn. Prezident požadoval, aby omezení změn na dva roky bylo obsaženo přímo v zákoně. Podle tehdejší ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) to nebylo legislativně proveditelné.

Poslanci budou muset nyní Zemanovo veto přehlasovat většinou 101 hlasů, vládní koalice má k tomu k dispozici 108 poslanců. Stát se tak musí na řádné sněmovní schůzi, poslanci by se tak novelou zákona mohli zabývat od 15. listopadu.

Pekarová: Veto přehlasujeme

Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) uvedla, že poslanci veto prezidenta přehlasují.

„Vnímám to spíše jako osobní mstu Miloše Zemana za to, že v novele rozpočtu na letošek byla také změna v kapitole, která se týká Hradu. Konkrétně se jednalo o správu v Lánech, kde se snižoval rozpočet o 30 milionů. Věřím, že ani jiný důvod není, protože argumenty, které pan prezident uvedl nejsou úplně kompetentní,“ řekl Pekarová Radiožurnálu. 

Lesní správě Lány poslanci na letošní rok odebrali 30 milionů korun kvůli tomu, že v jejím čele stojí Miloš Balák, který byl pravomocně odsouzen za ovlivňování veřejných zakázek v Lánské oboře. Zeman mu ale dal milost a Balák v čele příspěvkové organizace Kanceláře prezidenta republiky zůstal. V říjnu na svůj post rezignoval, odejde na konci roku.

Novela zákona o rozpočtu navyšuje jeho schválený schodek z původních 280 miliard korun na 375 miliard korun. Vláda s návrhem navýšit příjmy, výdaje i schodek rozpočtu přišla mimo jiné kvůli důsledkům válečného konfliktu na Ukrajině, které ještě v době sestavování rozpočtu na letošní rok nebyly známy. Reaguje i na růst životních nákladů obyvatelstva vyvolaný vysokou inflací a cenami energií. Změna současně navyšuje příjmy rozpočtu vlivem vyššího výběru daní a odhadu jejich výběru do konce roku.

Premiér Petr Fiala (ODS) již dříve řekl, že zvýšení schodku pokládá za opodstatněné. Opozice naopak hospodaření vlády kritizuje. Podle opozičního hnutí SPD vláda zbytečně zadlužuje zemi, podle hnutí ANO vláda rezignovala na úspory.

Navýšený rozpočet přidává například 38 miliard na boj s vysokými cenami energií pro firmy i domácnosti. Přidává sedm miliard například na nemocenské pojištění, na dávky v hmotné nouzi, na příspěvky na péči, na podpory v nezaměstnanosti a na dávky sociální podpory a pěstounské péče. Z rozpočtu prezidentské kanceláře odebírá 30 milionů korun na lesní hospodářství.