Sociolog: Pohraničí potřebuje ekonomickou reformu. Vymlouvat se na odsun Němců 80 let je špatně
Výsledky prezidentských voleb odkryly regionální rozdíly mezi pohraničím a zbytkem republiky. Interpretace, že za volebním vzorcem stojí historická událost, konkrétně odsun Němců, nepovažuje sociolog Daniel Prokop z výzkumné organizace PAQ Research za adekvátní. „Mám pocit, že se tím trochu vymlouváme a s ekonomickou situací pohraničních regionů nic neděláme.“ Dodává, že samy regiony nemají dostatečnou moc situaci změnit.
V sobotu jsme spolu trávili celé odpoledne ve volebním studiu Českého rozhlasu. Už tam jsme sledovali, jak účast a volba silně souvisely se sociální situací regionu, že?
Ve druhém kole sice Petr Pavel vyhrál i chudší regiony nebo to v nich bylo zhruba 50 na 50, ale pořád míra chudoby, exekucí, sociálního vyloučení, bytové nouze, nízkého vzdělání hodně souvisí s účastí a hodně souvisí také s podporou Andreje Babiše (ANO). Ty linie tam pořád existují.
Poslední dva měsíce jsme se dostali snad na vrchol socioekonomických problémů domácností, věří sociolog Daniel Prokop, podle kterého bude záležet na tom, jak se budou vyvíjet ceny energií a inflace.
Někdo to vykládá tak, že jde o Sudety, tedy o ty regiony, kde probíhalo vysídlení Němců a změnila se struktura obyvatel. Ale ono se ukazuje, že i v rámci Sudet hraje roli chudoba. Regiony jsou relativně rozdílné. Někde se účastnilo 70 procent, někde 50 procent, někde měl Andrej Babiš 60 procent, někde 40 procent.
Co se týče pohraničního regionu, který jsme kdysi označovali za Sudety, situace není tak jednoduchá. Není to tak, že by tam byla nějaká hranice a že by se jednalo o homogenní region. Takže bych to navrhl odhodit, protože se tím trochu vymlouváme. Mám pocit, že s ekonomickou situací pohraničních regionů nic neděláme.
Daníme víc chudé než bohaté. V regionech chybí peníze a kupní síla, upozorňuje sociolog Prokop
Číst článek
Co byste chtěl odhodit?
Tu interpretaci, která to svádí na 60 nebo 80 let starou událost. Když se kouknete do Polska, tak v bývalých německých regionech se volí nejliberálněji v celém Polsku, protože jsou naopak bohaté. Západní regiony vlastně byly bohaté už za Němců. Teď jsou také bohaté a Poláci tam často volí Občanskou platformu a podobně.
Jde o rozvoj regionů. Dá se pracovat s různými nástroji, ne se 80 let vymlouvat na odsun Němců.
Chudoba v pohraničních regionech
Když půjdeme do historie, tak už před rokem 1938 bylo evidentní, že ne všechna místa v Sudetech jsou bohatá. Už tenkrát tam byla chudoba, že?
Přesně tak. Hodně tam zasáhla ekonomická krize ve 30. letech a už tenkrát byla v některých regionech 30procentní nezaměstnanost. To také plodilo nespokojenost a volbu henleinovců.
Problémy se vlastně táhnou mnohem déle než před vysídlení Němců. Měli bychom se zabývat tím, jak problémy omezit. Byť se to nedá změnit za 10 let.
Nedá se říct, že by se tyto problémy neřešily, ale neřeší se určitě dostatečně. Z jakého důvodu to je? Protože je to běh na delší trať než na jedno volební období a jen obtížně se na tomto tématu dají vyhrát volby?
To myslím, že je hlavní důvod. Není moc ochota dělat věci, které budou mít efekt za 12 let, protože když podpoříte vzdělávání, oddlužení a změníte daňový mix, aby tam lidem zůstávaly peníze, tak samozřejmě efekt nebude za dva roky. Takže vy se toho jako politik nedočkáte.
Prokop: Oddlužovací proces by měl být přísný, ale přístupný. Jen tehdy se zbavíme šedé ekonomiky
Číst článek
Druhá věc je, že regiony mají relativně slabé politické zastoupení v centrální politice, takže tam nemají takové slovo. Voliči mohou ovlivňovat volby ve smyslu přinášení kandidátů, kteří jsou kritičtí vůči polistopadovému vývoji. Ale nemají dostatek kandidátů nebo hlasů na to, aby ovlivnili centrální politiku ve prospěch regionů.
Zároveň ne všichni politici z regionů mají zájem to zlepšovat. Řada z nich těží ze sociálního napětí svou politickou moc, takže nemají takový zájem na rozvoji regionu.
Drtivá většina lidí, na které doléhá třeba momentální drahota nebo důsledky krize, je na tom tak, že vlastně nemá politický subjekt, který by je efektivně politicky obsloužil. Mohou se dostat do hledáčku třeba SPD anebo také hnutí ANO. Ale to je tak všechno.
Když vláda bude dělat daňovou reformu, tak ji lze udělat ve prospěch regionů – když málo daníte nízkopříjmové zaměstnance. Nebo se to dá udělat naopak v neprospěch regionů. Doufám, že regionální rozvoj bude optika, kterou budeme posuzovat většinu reforem, protože je to potřeba.
Nové reformy
Je po volbách, byť tedy prezidentských. Je při všech těch komplikacích dobrý čas na nějaké nezbytné reformy?
Myslím, že teď přijde čas zabývat se těmi, které spěchají. Například aby i v tomto roce neodešlo do předčasných důchodů 80 000 lidí, tolik to bylo minulý rok a bude to stát miliardy. Vláda podle mě musí trošku omezit výhodnost odcházení do předčasných důchodů.
Zároveň důchodový systém bohužel narazil na své limity. Lidé, kteří odcházeli do důchodu v roce 2021 a 2022, stihli valorizace. Narostou jim důchody o 25 až 30 procent. Člověk, který půjde do důchodu v roce 2024, bude mít stejný vstupní důchod jako člověk v roce 2021, ale nestihne valorizace. Takže bude mít třeba o 3 až 4 tisíce menší důchod.
Žádost o odchod do předčasného důchodu podalo loni 120 tisíc lidí, motivují je mimořádné valorizace
Číst článek
Hodně na to doplatí, jelikož valorizace bude od 2024 relativně nízká. Inflace dolehne i na tyto lidi, budou mít vyšší ceny, ale nebudou mít vyšší důchody. Je tam nastavena velká nespravedlnost.
Ukázalo se znovu, že je společnost rozdělená, jak nám to vyšlo v projektu Rozděleni svobodou?
Rozdělení je určitě regionální, ekonomické. Postojové rozdělení není tak jednoznačné, jak si občas myslíme. Já bych řekl, že to hezky ilustruje kampaň Petra Pavla.
Na jedné straně stavěla na heslu řád a pořádek a klid a podobně. Na druhé straně Petr Pavel prosazuje relativně liberální hodnoty. To znamená ochrana klimatu, boj proti klimatickým změnám, práva LGBTQ.
Není pravda, že lidé, kteří jsou liberální, neuznávají věci jako řád, pořádek, vymahatelnost práva, předvídatelnost. To sdílí i část liberálních lidí, kteří se zajímají o práva menšin a ochranu klimatu. Mám pocit, že kampaň Petra Pavla to hezky spojila. Ukázala, že v tom není tak velké rozdělení, jak se o to někdy snaží polarizující politické tábory.
