Je až nemravné a neetické, jak levné byly energie. Zdražení je za mě správně, tvrdí ekonom Hnát
„Finanční sankce dopadly na Rusko drtivě. Zejména, když se podíváte na čísla o přímých zahraničních investicích, které nesou technologie a které ekonomika typu Rusko potřebuje,“ tvrdí ekonom a prorektor Vysoké školy ekonomické v Praze Pavel Hnát. Dodává, že informace o poklesu ruské ekonomiky o čtyři procenta jsou v mnohém zkreslené.
„Mezinárodní měnový fond mluví o 7 až 8 procentech, takže ve skutečnosti to bude někde uprostřed. Na jednu stranu to není moc, na druhou stranu mohou být selektivně dopady drastické,“ uvažuje.
„Je navíc potřeba říct, že u hospodářského růstu ani tak nejde o číslo, které ročně vydává statistický úřad, ale o růst v dlouhodobém období a o potenciální růst. A ten se Rusku dramaticky snížil. Nejen našimi sankcemi, ale i ztrátami na lidských životech a mobilizací.“
„Ve chvíli, kdy je mladý člověk mobilizován místo toho, aby pracoval v auditorské firmě, je to dopad jak na konkrétní HDP, tak na potenciál celé ekonomiky. To jsou věci, které se nevrátí za dva roky, bude to trvat dekády,“ předpovídá ekonom.
Budoucnost i ekonomické vyhlídky Ruska vypadají chmurně. Sužují je sankce a vysoké výdaje na válku
Číst článek
Podle Hnáta se sankce dotýkají také životní úrovně Rusů. „Těch se to dotýká velmi citelně, protože ruský režim teď napřimuje všechny rezervy, které má na to, aby mohl podpořit válečnou mašinérii. A to první, co obětujete, je právě životní úroveň.“
Připomíná náš život za socialismu, kdy tady také o nějaké vysoké životní úrovni nemohla být ani řeč.
„Sice dnes mnoho lidí řekne, že to vlastně bylo lepší než dnes, protože všichni měli nic, takže si nikdo nic nezáviděl. Všichni si ale také pamatujeme, jak jsme si ,na koleně‘ vyráběli imitace západního zboží,“ připomíná Hnát. „A ve stejné situaci je teď běžná ruská populace. To samozřejmě nemluvím o lidech v Moskvě nebo Petrohradu.“
Zcela zastavit obchod?
V současné době se Unie chystá na další balíček sankcí, podle toho, co ekonom ví, by spíš mělo jít o rozšíření seznamu osob. „Nedokážu ale posoudit do jaké míry je možné, aby sankce nebyly obcházeny ze třetích zemí,“ doplňuje Hnát. Zcela zastavit obchod s Ruskem ale podle něj možné není.
„To opravdu nejde. Tam, kde zastavíte legální, tradiční obchod, rázem rozkvete ilegální. Je to na jednu stranu krásné, že si lidé poradí, ale pokud máte rádi řád a pravidla, je to spíš frustrující.“
Sankce i zmrazený majetek. USA označily Wagnerovu skupinu za nadnárodní zločineckou organizaci
Číst článek
„Zastavit veškerý obchod by asi znamenalo obehnat Rusko zdí, která by byla nepropustná. Jinak ekonomické aktivitě nezabráníte,“ doplňuje.
Ekonom je pak nadšený, že se nenaplnily černé scénáře Kremlu směrem k evropské ekonomice.
„Jsem opravdu mile překvapen, jak jsme reorientaci zvládli. Představte si, že by vám někdo před pěti lety řekl, že nebudeme kupovat ruský plyn a ropu. Tvrdili byste, že to nemůžeme zvládnout.“
„Samozřejmě, ekonomická situace je i na Západě těžká. Ale prokázali jsme schopnost rychlé transformace, o které jsme si možná mysleli, že jsme ji už dávno ztratili. Snadný život posledních dekád vypadal, že si jen umíme užívat a na problémy nejsme připraveni.“
„Možná, že to bude znít jako klišé, ale i to, že se Evropa byla schopna sjednotit na nějakém konsensu, ačkoliv to není jednoduché a rozhodně to nebylo tak rychle, jak to být mělo, navíc je tam vždy nějaké to zlobivé dítko, které nesouhlasí. Ale že se země v takto těžké situaci dokázaly sjednotit na strategii postupu, že dnes spolu investují a neškodí si, tak to je docela hezká vizitka.“
Před časem na Plusu ekonom Hnát také predikoval, že nás čekají protesty a lidové bouře, zejména kvůli energetické krizi.
Více než milion lidí ve Francii stávkovalo proti důchodové reformě, omezili elektrárny i dopravu
Číst článek
„Tyto sociální nepokoje a hlad jsem připisoval spíš chudým zemím, ale myslím, že stále ještě nemáme vyhráno. Vysoká inflace tady byla rok, takže dlouho, a nechci být škarohlíd, ale až ji budeme mít tři nebo čtyři roky, pak to bude už jiné,“ vysvětluje s tím, že ve Francii, Velké Británii nebo v Belgii se teď stávkuje – i když tam k tomu docházelo i před válkou na Ukrajině.
„Ale napětí ve společnosti asi cítíme všichni. Řeší se témata, která by se dřív neřešila. Proto si myslím, že ještě nemůžeme říct, že jsme to zvládli a že nás nečekají žádné, nechci říct převraty, ale například ne úplně optimální volební výsledky z pohledu pravicovo-konzervativně smýšlejícího člověka.“
Geen Deal
Evropu ale čeká další plánovaný přechod označovaný jako Green Deal. Je i nyní opodstatněné zvyšovat všem ceny jen kvůli přizpůsobení se jeho cílům? „Čistě ekonomicky vlastně ano,“ odpovídá Hnát.
„Protože je až nemravné nebo neetické, jak levné energie dřív byly. Energie bytostně potřebujeme, přitom je to něco, co má obrovské negativní externality, například dopady na životní prostředí. A to, jak byly levné, bylo i proto, že jsme často tyto externality nechtěli vidět.“
„Lidská povaha zřejmě musí dostat impuls, který ji donutí chování změnit. Že energie budou o něco dražší, je za mě ekonomicky správně.“
V západní společnosti je ale zisk vždy považován za soukromý, ztráta pak velmi často za veřejnou. „Stejně to bylo i u energií. Takže energie musejí být dražší a daleko víc s nimi musíme také šetřit.“
„Kdybychom stejně jako dnes šetřili v mírových dobách, a lidé dokázali uspořit 20 procent energií, tak to je přece nádherná zpráva. Ale proč by to bývali dělali v době, kdy byly levné, kdy nebyl stres?“
„Bohužel lidská povaha zřejmě musí dostat impuls, který ji donutí chování změnit. A to, že už energie budou o něco dražší, je za mě ekonomicky vlastně správně,“ uzavírá.
Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.
