Svetrem proti Putinovi? Spotřeba tepla se dá srazit až o půlku, vyhlíží do příštích let expert

Už nakupujete svetry na zimu?
Zatím ne, ale možná i na to přijde.

Teď vážněji - co říkáte na to, jak vláda komunikuje opatření, která souvisejí s možným nedostatkem energií v zimě a s jejich zdražováním? My jsme slyšeli slova předsedy poslaneckého klubu TOP 09 Jana Jakoba, že by mu vlastně nevadilo, kdyby se svetr stal jakýmsi symbolem boje proti Putinovi…
Ono je to možná trochu nešťastné, protože tady potom vzniká do značné míry zbytečná hysterie, kdy ty výroky o svetrech a podobně, které jsou potom vytržené z kontextu, můžou znít jako jakési knížecí rady. Nicméně zůstává faktem, že prvním nějakým logickým krokem při úspoře energie, při zachování jakéhosi tepelného komfortu, je vhodné se obléci.

Tady jde o to, že stále platí to, že jak domácnosti, tak nějaké prvky kritické infrastruktury, zůstávají v podstatě těmi chráněnými odběrateli, u kterých se dodávky budou omezovat až na posledním místě. Ale jde o to, že pokud chceme, aby nám plyn při nějakých problémech s dodávkami vystačil celou topnou sezonu, tak se úsporám nevyhneme. A snížení teploty vytápění v tomto ohledu opravdu funguje. Připomínám, že snížení teploty o jeden stupeň znamená úsporu energie v rozmezí přibližně nějakých pěti až sedmi procent. A když se podíváme na výsledky průzkumu z roku 2019, zjistíme, že v té době přetápělo obytné prostory téměř 70 procent dotazovaných domácností. A to i o nějakých pět stupňů nad současnou normou doporučovaných 20 stupňů.

A já osobně si nemyslím, že vzhledem k současným cenám toto přetrvává. Nicméně ze strany vlády jde možná o trochu neobratně formulovanou, ale přesto výzvu k odpovědnosti a solidaritě na úrovni obyvatel. Protože pokud opravdu tady dojde k nějakému stavu nouze, tak, jak jsem říkal, první budou odpojovány nikoliv domácnosti, ale průmyslové podniky. A to se potom ve finále dotkne celé společnosti.

To znamená, jestli to chápu správně, vy rozumíte tomu, že ministerstvo průmyslu a obchodu vyzývá lidi k tomu, že v momentě, kdy nastane nějaký stav energetické nouze, pokud nastane, tak bude potřeba šetřit. Ono zveřejnilo i návrh vyhlášky, podle níž by, připomeňme, se mělo při stavu nouze snižovat centrální vytápění v obývácích, ve školách, v nemocnicích a podobně, a snesla se na tento resort poměrně silná kritika, ať už od Asociace poskytovatelů sociálních služeb, nebo jsem zaznamenal i ohlasy právě z nemocnic a pečovatelských zařízení pro seniory. Je podle vás vůbec takové opatření, taková vyhláška vymahatelná ve výsledku?
Já osobně neočekávám, že budou chodit nějaké kontroly s teploměrem, které budou měřit, jestli náhodou ty prostory nejsou přitápěny. Tady jde opravdu o jakousi výzvu k solidaritě. Na druhou stranu já chápu i ty dotčené, co jste zmiňoval, nemocnice, nějaké domovy důchodců a podobně.

Ale zase je dobré se podívat, co nový návrh vyhlášky říká. Ten jednak upravuje teplotu pouze v případě nějakého výjimečného stavu a současně ty rozdíly jsou takové, že v případě obývacích místností, nějakých bytových prostor, tak se snižuje z 20 na stále běžně přijatelných 18 stupňů. U například domovů důchodců a obdobných sociální zařízení, tam to zůstává na těch 20 stupních. No a pak na základních školách se snižuje z 20 na 19 a v případě mateřských školek nebo jeslí z 22 opět na těch 19 stupňů. To nejsou zas tak velké rozdíly v teplotě. Nicméně jak jsem říkal, ve chvíli, kdy se každý stupeň počítá, jsou to poměrně výrazné rozdíly na té celkové spotřebě. Protože pokud snížíme teplotu vytápění o nějaké dva stupně, šetříme tím přibližně 10 až 15 procent, což opravdu není zanedbatelné.

Stran té připravované vyhlášky se bavíme v rovině „co by, kdyby“. Ale jak reálné jsou obavy, že skutečně budeme muset obléct onen svetr navíc a razantně v zimě snížit vytápění?
Reálné to samozřejmě je. Ono to nemusí nastat, ale je vhodné, abychom se na tu situaci připravili, protože může nastat.

A za jakých podmínek nastane? Za jakých podmínek může dojít k tomu, že Česko skutečně vyhlásí stav energetické nouze?
Podle energetického zákona jde o situaci, kdy z důvodu, jako je například živelní událost, ohrožení státu, válečný konflikt nebo nevyrovnané bilance vstupů a výstupů plynárenské soustavy, hrozí nedostatek plynu a je ohroženo bezpečné fungování soustavy. A to buď v celé zemi, nebo v jedné z jejích částí.

V tom případě vyhlašuje stav nouze provozovatel přepravní soustavy, což je v případě Česka firma NET4GAS. V praxi to vypadá tak, že by stav nouze byl vyhlášen v případě, že by dodávky pro spotřebu Česka byly významně nižší než předpokládaná spotřeba. Takže v té chvíli, kdy by nešlo vyrovnat nedostatek plynu nějakým opatřením, jako jsou nákupy na krátkodobém trhu, potom by byl opravdu vyhlášený stav nouze.

A máte v tuto chvíli pocit, že - znovu se ptám - je ta obava reálná? Že k něčemu takovému dojít může? I s ohledem na geopolitickou situaci?
Jak říkám, ono je to velmi těžké, protože kdybyste se mě před rokem zeptal, jestli je možné, že Rusko napadne Ukrajinu, řeknu, že možné to je, ale že si to nemyslím. Nebo možná doufám, že se to nestane. A v podstatě to samé platí i ohledně toho zásobování plynem.

Jakou roli v zásobování plynem Česka v tuto chvíli hraje naplněnost našich plynových zásobníků? Na jaké úrovni je?
Samozřejmě významnou, protože v případě, že dojde k přerušení těch ruských dodávek, přicházejí na řadu alternativy. Včetně možnosti čerpat plyn, který je uložený v zásobnících. Tady se nachází ještě jeden zásobník, který je vyčleněný pro účely slovenské plynárenské sítě, ale mimo něj máme osm velkokapacitních podzemních zásobníků a ty mají kapacitu přibližně 3,5 miliard metrů krychlových zemního plynu. Což když srovnáme s tím, že v roce 2021 tady byla spotřeba přes 9,4 miliardy metrů krychlových, tak kdyby zásobníky byly hypoteticky naplněny ze sta procent, potom by stačily na přibližně čtyři a půl měsíce průměrné spotřeby. Pokud je mi známo, ty zásobníky jsou teďka naplněny na něco přes 80 procent, což je tedy jeden faktor.

A druhý faktor je ten, že vlivem právě těch zvýšených cen, alespoň podle dat společnosti Amper Market, už tady došlo k meziročnímu snížení v prvním čtvrtletí letošního roku asi o 18 procent. Takže lze očekávat, že spotřeba bude nižší a tím pádem lze očekávat, že i ty zásoby nám vydrží na relativně delší dobu.

Samozřejmě, je další navazující otázka, jak dlouho tedy ty vlastní zásoby vydrží? To je věc, kterou se zabývala poradenská společnost EGÚ Brno, kdy na konci července byly prověřovány různé scénáře, včetně kompletního přerušení dodávek prostřednictvím plynovodu Nord Stream 1, a v nějaké nejpesimističtější variantě, čili bez snížení spotřeby, bez nějakého zajištění alternativního zásobování, by plyn měl dojít někdy na konci listopadu. Což by následně znamenalo razantní omezení většiny odběratelů.

Ono samozřejmě takto by k tomu nedošlo, protože jak jsme se bavili předtím, ty odběry by byly omezovány už předtím. Ale jde o to, že pro minimalizaci souvisejících dopadů, je z principu nutné přijímat úsporná opatření v kombinaci právě s tím zajištěním náhradních dodávek.

Velmi výrazně se tlačí na budování nových regasifikačních kapacit, to jsou ty pověstné LNG terminály. A je v jednání řada kontraktů na dlouhodobější nebo aspoň střednědobé dodávky zemního plynu především ze zámoří.

A ty úspory by se opět podle výpočtů EGÚ Brno měly pohybovat někde v rozmezí asi 16 až 60 procent v závislosti právě na těch možnostech dovozu z alternativních zdrojů.

Mluvíte o naplněnosti zásobníků na víc než 80 procent. Premiér Petr Fiala z ODS koncem července také informoval o tom, že plynové zásobníky jsou ze čtyř pětin plné. Je to dobrá, nebo špatná zpráva v tomto ročním období?
Určitě je to dobrá zpráva, protože naplněnost v tomto ročním období, tak vysoká, není obvyklá. To je samozřejmě dáno kroky vlády, která se snažila různými opatřeními zvýšit naplněnost zásobníků. Stejně jako v jiných zemích v Evropě. Což je samozřejmě komplikované, protože cena plynu je relativně vysoká. Ale byla snaha docílit toho, abychom byli na zimu dobře připraveni pro případ, že by došlo ke kompletnímu přerušení dodávek z Ruska.

Ale spoléhat budeme muset nadále i na průběžné dodávky…
Bez toho to nepůjde.

Odkud budeme ten plyn brát v momentě, kdy Rusko třeba ještě víc přiškrtí dodávky do EU?
Jednou z možností je import zkapalněného zemního plynu.

Tedy LNG.
Ano. LNG je připravován po moři v tankerech. Česko si už prostřednictvím společnosti ČEZ pronajalo část kapacity přístavního terminálu v Nizozemsku, terminál by měl být spuštěn přibližně v polovině září. A pokud je mi známo, tam se jedná o dva plovoucí terminály a ty budou postupně nabíhat. Nicméně podle vyjádření ministerstva průmyslu a obchodu by ještě v letošním roce tento terminál měl umožnit dodávku přibližně 1,5 miliardy metrů krychlových zemního plynu. Česko rezervovalo celkem tři miliardy, což s ohledem na tu zmíněnou spotřebu, je necelá třetina české spotřeby před rozpoutáním konfliktu na Ukrajině.

Já jsem doposud mluvil o tom, že byly rezervovány kapacity. Nicméně pokud je mi známo, nevím o tom, že by už byl zajištěn nákup toho zkapalněného zemního plynu. Takže v tuto chvíli není zatím úplně jasné, odkud bude pocházet. Podle vyjádření českých zástupců se se zajištěním tohoto prodejce dodávek neočekává větší problém. S poukazem na to, že v minulosti například probíhalo jednání s Katarem, s Ázerbájdžánem a s jinými zeměmi.

Jde o to, že v minulosti bylo LNG z principu dražší než plyn, který byl dodáván klasicky pomocí plynovodů. Z toho důvodu, že je tam nutné vždycky vložit energii na zkapalnění a následně zajistit přepravu pomocí lodí a pomocí tankerů po moři, což tu cenu navyšovalo. S ohledem na to, jaké jsou aktuální ceny, není samozřejmě o čem se bavit, protože aktuálně, pokud se nemýlím, je meziročně cena zemního plynu snad jedenáctinásobná oproti cenám v loňském roce.

Myslíte si, že ještě poroste? Že se například Rusko bude snažit ještě víc přiškrtit dodávky? To znamená, že ceny poletí na podzim, v zimě ještě víc nahoru?
Rusko využívá zemní plyn jako jakési zbraně politického nátlaku. Takže i v závislosti na konkrétní zahraniční politice jednotlivých zemí se snaží omezit dodávky těchto zemí, pokud jejich kroky směřují proti zájmům Ruska. A obecně jeho cílem je dosáhnout co největšího rozkolu v rámci EU. Na druhou stranu tato závislost na plynu z Ruska nefunguje pouze jednostranně. Evropa doposud představovala největší odbytiště ruského plynu. A ta infrastruktura, ta možnost propojení směrem k jiným odběratelům je pro Rusko omezená.

Já myslím, že bude snaha to vyvážit, jak jsem říkal, s ohledem na jejich zahraničně politické zájmy. Ale současně s ohledem i na zachování jakýchsi vlastních zisků. A tento přístup byl vidět už v loňském roce. Samozřejmě těch příčin vzniku současné energetické krize je celá řada. Nicméně v Evropě jedním z těch vlivů bylo i chování Gazpromu. On vlastně v zásobnících, které se sice nachází na území EU, ale jsou spravovány Gazpromem, jeden takový se mimo jiné nachází i v Česku, udržoval hladinu zemního plynu velmi nízkou, na úrovni třeba 20 procent v porovnání s průměrem předchozích let. To potom vedlo k nějakému zvýšenému napětí, k růstu cen komodity. A i když Rusko prodalo ve finále za loňský rok zemního plynu výrazně méně, přesto Gazprom, což je největší státní firma Ruské federace, zaznamenal rekordní zisky.

On oznámil, že vývozní cena plynu se letos více než zdvojnásobí, pokud se nemýlím…
Ano, to je zase nějaká snaha ovlivňovat trh, působit na něj, protože samozřejmě i taková prohlášení mají ve finále vliv na výslednou cenu.

Jaký je v tuto chvíli osud Nord Streamu 1? Vy už jste o něm mluvil. Čekalo se na dodání opravené turbíny…Tak jak na tom v tuto chvíli je? V jaké je kondici?
Přiznám se, že naposledy, kdy jsem to sledoval, průtok byl asi čtvrtinový v porovnání s jeho nějakou nominální kapacitou.

A je možné, že úplně vyschne?
Ano, nelze to vyloučit.

Ptám se i z toho důvodu, zda bychom se tedy možná neměli rychleji snažit o to, abychom nebyli na ruském plynu tak drtivě závislí. Připomenu, že Česko je z nějakých 98 procent závislé právě na plynu z Ruska.
Odstřižení od ruského plynu je v podstatě běh na dlouhou trať. To není jenom otázka následující topné sezony, ale i několika sezon příštích.

Jedna věc jsou alternativní dodávky, kdy to může být například to zmiňované LNG. A druhá věc, co nám zbývá, jsou opravdu ty úspory, nebo případně přechod na nějaké jiné zdroje. A zase tady narážíme na omezené možnosti. Například se zemním plynem se počítalo v minulosti jako s jedním z paliv, které mělo nahradit uhlí v rámci soustav centrálního zásobení teplem. A teď situace bude výrazně komplikovanější. Samozřejmě, že ty projekty, které už jsou rozběhnuté...je komplikované nějakým způsobem zastavit nebo přesměrovat. Ale obecně, do budoucna je to o diskusi, která by měla směřovat k tomu, jakým způsobem budeme řešit naši energetickou bezpečnost.

A tady je zase nutno připomenout, že my tu máme obrovský a zatím nevyužitý potenciál úspor, kdy v rámci sektoru rezidenčních budov se mluví o tom, že jsme schopni snížit spotřebu tepla na vytápění až o polovinu. Máme tady velký potenciál odpadního tepla. To může být teplo původem ať už z průmyslových procesů, ale například i nějaké chlazení průmyslové, chlazení supermarketů, které v jiných zemích je využíváno tím, že to odpadní teplo, které z chlazení pochází, je zužitkováváno v rámci systému právě centrálního zásobování tepla.

No a pak jsou třeba projekty, které teďka realizují ve Vídni, kde využívají tepla odpadních vod. S využitím tepelných čerpadel zase toto teplo vrací zpátky do systému centrální zásobení teplem. A to je něco, co zase funguje třeba ve Skandinávii. V Česku jsem to zatím viděl pouze v rámci klimatického plánu hlavního města Prahy. Takže to jsou takové domácí zdroje, kterými by šel plyn nahradit. Ale jak říkám, je to běh na dlouhou trať a není to otázka té následující sezony.

Kdybych to měl shrnout, jak to chápu z vašich slov, tak krize nekrize, šetření dává smysl a možná bychom měli o něm lépe a sofistikovaněji uvažovat do budoucna i s ohledem na to, na kom jsme závislí v dodávkách fosilních paliv.
Ano, ano. Je to přesně tak, jak říkáte.