E.ON nabízí první podstropový tarif. Neunáhlujte se a nejprve si porovnejte nabídky, doporučuje odborník

První český dodavatel nabízí energie za cenu pod stropem stanoveným vládou. Rozdíl však není příliš velký, společnost u něj navíc vyžaduje dlouhodobou fixaci. „Cena elektřiny i plynu s dodáním v příštích letech klesá. A to tedy i na spotovém trhu, kde je asi poloviční oproti zastropované ceně,“ říká analytička Českého rozhlasu Jana Klímová. Nabídka dodavatele tak nemusí být do budoucna výhodná. Ukazuje se ale, že se situace na trhu zlepšuje.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Cena energií

Cena energií | Zdroj: Shutterstock

Na výši cen má podle Klímové pozitivní vliv několik faktorů. „Především teplá zima, která výrazně snižuje poptávku po energiích a nutnost doplňovat zásobníky. Důvodem také je, že se podařilo nahradit ruský plyn zkapalněným plynem LNG z jiných zemí a nepochybně také nastartování zdrojů, které byly odstaveny,“ rozebírá. Jedná se například o francouzské jaderné elektrárny.

Přehrát

00:00 / 00:00

První tuzemský dodavatel začal nabízet energie pod cenovým stropem stanoveným vládou. Poslechněte si celé Téma dne

Podle Klímové má každý dodavatel vlastní strategii nákupu a následných prodejních cen. „V případě nabídky E.ON, ale i dalších, které se asi objeví, se jedná o nabídky pro nové zákazníky, to znamená, že pro ně část energie dodavatel určitě bude nakupovat za současné nižší ceny,“ popisuje. U tohoto tarifu distributor zároveň vyžaduje závazek na tři roky.

Ceny na burze pro nákupy energií na příští roky jsou podle ní nižší. „Na rok 2024 se obchodují třeba za 4,5 tisíce korun bez DPH za MWh. Čili pokud si teď někdo zafixuje cenu, tak bude platit víc, než by musel,“ nastiňuje další vývoj Klímová. Ceny na další roky jsou přitom ještě nižší.

„Firma zřejmě počítá s tím, že si případnou ztrátu z dodávky v letošním roce vykompenzuje v příštích letech, kdy se čeká větší pokles cen,“ dodává Klímová. V dalších letech by tak zákazník pravděpodobně přeplácel, jelikož tarif nabízí rozdíl jen 250 korun oproti cenovému stropu.

Dlouhá fixace je v současnosti logická

„Z pohledu dodavatele je to správná strategie. Každý dodavatel se snaží stabilizovat svoje portfolio dlouhodobě a lépe plánovat nákup a prodej. Samozřejmě z pohledu odběratelů je v tom jisté riziko,“ hodnotí uvedení nižšího tarifu s fixací Jiří Gavor, ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií.

Evropské zásobníky plynu jsou plné v průměru z 80 procent, mírná zima pomáhá čelit energetické válce

Číst článek

Pro dodavatele tak nejde o unáhlené rozhodnutí. „Je to obchodní strategie, ale jak sami přiznávají, je samozřejmě otázka, co zákazník preferuje. Pokud chce mít jistotu stabilní ceny na tři roky, tak je to pro něho. Nikdo nemůže zaručit, že to bude ta nejvýhodnější varianta,” doplňuje mluvčí společnosti ČEZ Ladislav Kříž.

Současný pokles cen na trhu s energiemi však strategii ČEZu zatím zásadně nemění. „Elektřina se prodává především dopředu tak, aby všichni, ať už zákazníci, nebo výrobci, mohli plánovat a zajišťovat nějakou stabilnější úroveň ceny. Zbytky se poté prodávají na okamžitých (spotových) trzích a ty jsou ovlivňovány tím, jaké je počasí,” rozebírá Kříž.

Nové ceníky s nižšími sazbami bez dlouhé fixace tak podle něj zatím nelze očekávat. „Může to přijít kdykoliv, ale bude záležet, jak se situace na trhu bude vyvíjet. Ceníky v tuto chvíli nikdo nenabízí s okamžitou nízkou cenou, musíte se zafixovat na několik let,“ dodává Kříž. „Situace je zatím velmi turbulentní a ceníky se budou upravovat podle toho, jak se bude vyvíjet.“

Záleží zejména na počasí

Podle bývalého místopředsedy Energetického regulačního úřadu Bohuslava Němečka však bude zájem o nižší tarify, i přes fixaci, růst. „Pokud bude tato zima patřit k teplejším, může to vést k dalšímu poklesu ceny. V takovém momentě, kdy by se i základní produkt pro rok 2024 dostal pod úroveň cenového stropu, se budou nabízet fixace jenom na rok 2024,“ říká.

Délka fixací tarifů s nižší cenou by se tak mohla začít snižovat, zároveň by cena mohla klesnout i díky konkurenčnímu boji. „Očekávám, že postupně, pokud ten pozitivní trend bude pokračovat, se na trhu objeví nabídky od jiných dodavatelů, které budou pod cenovým stropem,“ pokračuje Němeček.

Zákazníci by se však neměli v rozhodnutí unáhlovat. „Je dobré se rozhlédnout a porovnat si nabídky. Pokles cen ukazuje pozitivní trend, ve který jsme všichni věřili,“ uzavírá Němeček.

„Řada dalších dodavatelů připravuje podobné nabídky, ale pouze vyčkává,” doplňuje jej Gavor.

Jana Klímová o cenách energií

Jaké byly ceny na trhu loni, v době kdy vznikl ceník na letošní rok?
Loni ceny elektřiny a plynu trhaly rekordy, na burze se cena ze zhruba 2,5 tisíce korun za megawatthodinu zvýšila v jednu chvíli i na 25 tisíc korun. Podobný raketový růst byl i u cen plynu. Ceny tak reagovaly zpočátku na růst cen povolenek CO2  v roce 2021 a nedostatek ruského plynu v evropských zásobnících před začátkem současné topné sezony. V únoru pak ceny razantně zvýšil strach o dostatek energií kvůli ruské agresi na Ukrajině. Za těchto podmínek dodavatelé nakupovali část energií pro svoje zákazníky právě pro letošní rok a to se promítlo až do několikanásobného zdražení konečné ceny.

Tak jak je možné, že když draze nakoupili, tak teď nabízejí levnější elektřinu?
Každý dodavatel mánějakou svoji obchodní strategii, kdy nakupuje a jaký objem. V případě té nabídky E.Onu a i dalších, které se objeví, se jedná o nabídky pro nové zákazníky, to znamená, že pro ně část energie dodavatel bude nakupovat za současné nižší ceny. Zároveň ale konkrétně u E.Onu jde o závazek na 3 roky, to znamená, že zřejmě počítá s tím, že si případnou ztrátu z dodávky letos, pokud by ceny na trhu opět vzrostly, vykompenzuje v příštích letech, kdy se čeká větší pokles cen.

Proč došlo k zastropování ze strany státu?
Protože tržní ceny samotné elektřiny pro spotřebitele by vedly k obrovské zátěži domácností i firem, což by mohlo vyústit v sociální i ekonomickou krizi.

Jaký je aktuální vývoj cen, co je ovlivňuje?
Cena elektřiny i plynu klesá. Na krátkodobém, spotovém trhu, je cena elektřiny asi poloviční oproti zastropované ceně, u plynu jde asi o třetinu nižší. Důvodem je v první řadě zatím teplá zima, která snižuje výrazě poptávku po energiích používaných na topení a také odpadá nutnost doplňovat plyn do zásobníků. Druhým významným důvodem je, že se zemím EU včetně Česka podařilo nahradit velkou část dodávek ruského potrubního plynu zkapalněným plynem známým jako LNG, který se dopravuje po moři do terminálů. Třetím důvodem nepochybně je i větší nabídka na straně elektřiny díky zprovoznění části odstavených francouzských jaderných elektráren. 

Dá se odhadovat, jaký bude další vývoj cen?
Kontrakty s dodávkou elektřiny na rok 2024 letos zatím zlevňují, nyní na burze obchodují za cenu 170 až 190 eur, tedy v průměru kolem 4 a půl tisíce korun za megawatthodinu bez DPH, zatímco ještě v prosinci to bylo kolem 7,5 tisíce korun za megawatthodinu. Je to také pod vládním stropem pro letošní rok, který je ve výši zhruba 5 tisíc korun bez DPH. Na rok 2025 je nabídka dodavatelů na burze kolem 3750 korun za megawatthodinu a o rok později 3200 korun. Pokud jde o plyn, dodávka na příští rok se obchoduje za cenu kolem 67 eur za megawatthodinu, tedy 1675 korun, zatímco vládní strop je zhruba 100 eur, to znamená 2500 korun bez DPH.

Jaká jsou tedy rizika spojená s tím, že si někdo s dodavatelem zafixuje ceny na delší období?
Riziko je, že pokud se současné tržní ceny udrží nebo se ještě sníží, tak bude zbytečně další rok či dva platit víc, než by musel. Naopak pokud by se něco stalo a ceny by vzrostly, a vláda by již v dalším roce nestanovila stropy, bude mít výhodu.

Matouš Waller Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme