Vláda žije v bublině. Reakce na úsporný balíček nepřipomínají ‚národní jednotu‘, soudí analytik

Před necelými dvěma týdny představila koaliční vláda Petra Fialy balíček úsporných opatření, kterými chce zpomalit růst schodku státních financí. Pro příští rok má například přinést úsporu 94 miliard korun. Ministr práce a sociálních věcí Marián Jurečka také navrhl úpravy v důchodovém systému, největším mandatorním výdaji státu. Od té doby se bouřlivě debatuje o podrobnostech jednotlivých opatření i o realističnosti předpokládaných úspor.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vláda představila konsolidační balíček a návrh změn penzí. Na snímku premiér Petr Fiala a předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová

Vláda představila konsolidační balíček a návrh změn penzí. Na snímku premiér Petr Fiala a předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová | Foto: Ondřej Deml | Zdroj: ČTK

Patrik Eichler, komentátor a ředitel Masarykovy akademie, se k sadě vládních opatření vyjádřil jako ke snaze ODS zalátat problémy a díry, které vytvořila spoluprací na zrušení superhrubé mzdy a snížením příjmových a majetkových daní před dvěma lety.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jakým státem má být Česko? Poslechněte si Souvislosti Plus Patricie Polanské

„Nemělo by se oceňovat, že vláda vůbec s nějakým balíčkem přišla. Stát není v situaci rodiny, to znamená, že otázka osobního a státního zadlužení jsou systémově dvě úplně jiné věci. I když teď tedy vyřešíme ten bezprostřední problém, kam se chce Česko rozvíjet? A to je otázka, kterou máme vládě klást, ale k odpovědi se nelze proškrtat a ten balíček není ani v nejmenším náznaku odpovědí,“ říká Eichler.

Sám také ale vyzdvihuje, že je dobré, když vláda pro začátek snižování státního schodku zvolila zvýšení daní. Podle něj jde ale pouze o malý krok, protože ty největší zásahy se odehrávají v DPH, a to v oblasti nemocenské, což jde ale, jak Eichler uvádí, proti domácí poptávce, která drží českou ekonomiku.

„Operace s nemocenskou je falešnou hrou, že nebudeme obnovovat třídenní karenční dobu, ale vy milí zaměstnanci, si to zaplatíte ze svých mezd a platů zvýšením nemocenské,“ míní Eichler.

Eichler ovšem zmiňuje největší položku, a to dotace, u kterých vláda napsala, že měly pomáhat sbližovat situaci sociální, ekonomickou, míru rozvoje jednotlivých regionů a společenských skupin a že to nezafungovalo.

„Jejich odpověď ale není, že to opraví, ale že dotace raději zruší. ‚Zrušíme dotace a ty původní problémy, které jsme tak chtěli řešit, zapomeneme.‘ To je takové nepochopení úkolu, který vláda má. A toto je důvod ke kritice, a ne k pochvale, bohužel,“ říká Eichler.

Problém zrušených dotací

Statistik a analytik Jan Herzmann se k novému balíčku vydanému vládou vyjádřil jako k trochu panickému zatažení za ruční brzdu. Ovšem v situaci, kdy je to skutečně potřeba. „Vláda se komunikací toho balíčku snaží, jak se říká ‚v šachu udržet výhodu tempa‘. Taky můžeme diskutovat o tom, do jaké míry se jí to daří,“ míní.

S Herzmannem ve své podstatě souhlasí i Petr Zahradník, člen NERV a odborník na evropskou ekonomiku.

Odborářské návrhy mají ušetřit 163 miliard, počítají i s obnovou EET. Vláda to považuje za nerealistické

Číst článek

„Mně to taktéž připadá primárně jako zatažení za záchrannou brzdu, po které by mělo následovat něco dalšího. A tam si v relativním klidu definujeme to, co je smyslem poskytování veřejného statku v podmínkách moderní české společnosti v současné a budoucí době,“ uvádí Zahradník.

Současně s tímto se vyjádřil i ke zrušení dotací. Podle něj zrušené národní dotace je možné nahradit právě těmi evropskými, které cílí na stejné oblasti.

„Škrty v dotacích jsou největším jednorázovým opatřením, které balíček čítá. Je to nějakých 54 miliard a dokážu si představit, že některé z nich, zejména ty neinvestičního typu, nepřinášejí společenské nebo veřejné blaho a ty zbývající jsou poměrně nahraditelné právě z evropského financování,“ říká Zahradník.

Premiér ve své bublině

Premiér Petr Fiala v pondělních Dvaceti minutách Radiožurnálu mluvil o tom, proč vláda po úsporných krocích sáhla. Svoji řeč zakončil tím, že se setkává se spoustou lidí, kteří mu říkají, že opatřením rozumí. Proti tomu se ovšem vymezil Herzmann.

„Poslední věta, kterou pronesl, přesně dokládá, v jaké komunikační situaci vláda je. Dostala se do své bubliny a komunikuje s lidmi, kteří jsou naladěni v její prospěch. Máme k dispozici dva průzkumy, které ukazují reakci veřejnosti na ten balíček a výsledky ani zdaleka nepřipomínají nějakou ‚národní jednotu‘,“ upozorňuje.

„Netroufám si říct, jestli kroky, se kterými vláda přišla, byly ty nejlepší na začátek, ale že by dokázala vysvětlit to, co dělá, a získat pro to majoritní podporu ve společnosti, to se zatím nestalo,“ dodává Herzmann.

Poslechněte si celý pořad Souvislosti Plus v audiozáznamu. Moderuje Patricie Polanská.

Patricie Polanská, vkry Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme