Základní úroková sazba dle očekávání zůstane na sedmi procentech, rozhodla Česká národní banka
Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve čtvrtek podle očekávání znovu ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Informovala o tom mluvčí ČNB Petra Krmelová. Sedmiprocentní sazba platí od 22. června, je nejvyšší od roku 1999. Bankovní rada ve čtvrtek také rozhodla, že bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.
Česká národní banka (ČNB) následně zlepšila odhad vývoje ekonomiky pro letošní rok. Očekává pokles hrubého domácího produktu (HDP) o 0,3 procenta. V listopadové prognóze předpokládala, že se výkonnost ekonomiky sníží o 0,7 procenta.
Česká národní banka ponechá základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, myslí si analytikové
Číst článek
Centrální banka ale zhoršila výhled inflace, která by letos v průměru měla činit 10,8 procenta. V listopadu ČNB předpokládala inflaci průměrně 9,1 procenta. Na tiskové konferenci po středečním jednání bankovní rady o tom informoval guvernér ČNB Aleš Michl.
„Recese na začátku roku bude mírnější, než čekala listopadová prognóza, a to zejména díky příznivému vlivu na energetických trzích a robustnější zahraniční poptávce,“ řekl Michl.
Nezměnila se ani výše lombardní a diskontní sazby. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, zůstala na osmi procentech.
Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, je nadále šest procent.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
Analytici zachování sedmiprocentní sazby očekávali, a to i vzhledem k dosud chybějícím údajům o inflaci za leden, které by mohly být motivací pro růst sazeb.
Proti jejich poklesu naopak hovořila dřívější vyjádření guvernéra Aleše Michla, že sazby zůstanou zvýšené delší dobu. Například analytik Komerční banky Martin Gürtler očekává první snížení sazeb v srpnu.
Očekávaný pokles inflace
Podle prognózy ČNB se ale sníží domácí poptávka i firemní investice. Pokles domácí poptávky je přitom podle Michla důležitý k oslabení inflačních tlaků.
ČEZ letos odvede státu z daní, odvodů a dividendy přes 100 miliard korun
Číst článek
„S odezněním nákladových tlaků se pak ekonomika postupně vrátí k růstu,“ doplnil Michl. Pro příští rok ČNB předpokládá hospodářské oživení, HDP by měl vzrůst o 2,2 procenta.
V lednu očekává ČNB výrazné zrychlení meziroční inflace proti prosinci, a to zejména kvůli konci úsporného tarifu a zvýšení cen elektřiny a plynu na vládní cenové stropy.
Vliv bude mít i tradiční lednová úprava ceníků, které podle prognózy ČNB bude výraznější než v jiných letech. To vše by mělo přispět k tomu, že za celý rok bude průměrná inflace 10,8 procenta.
Michl ale upozornil, že v dalších měsících očekává zvolňování inflace, ve druhé polovině roku by se měla dostat pod deset procent.
„V první polovině příštího roku se inflace dohodne na hodnoty poblíž inflačního cíle,“ doplnil guvernér ČNB. Inflační cíl centrální banky je na dvou procentech. Pro příští rok centrální banka očekává průměrnou inflaci 2,1 procenta.
České matky vypadávají z trhu práce mnohem více, než je běžné v ostatních zemích Evropy
Číst článek
Průměrný kurz koruny pro letošní rok ČNB očekává na úrovni 24,50 CZK/EUR. V listopadové prognóze pro letošek předpokládala průměrně 24,80 CZK/EUR. Ve středu přitom koruna uzavírala obchodování na 23,78 CZK/EUR.
Michl na tiskové konferenci odmítl kritiku, že příliš silná koruna komplikuje český export. Zdůraznil, že silná koruna pomáhá snižovat inflací, kterou guvernér považuje za největší problém české ekonomiky.
„Silná koruna je základním kamenem k tomu, abychom snížili inflaci, protože zlevňuje dovozy a působí rychleji než úrokové sazby,“ prohlásil. Zopakoval také závazek ČNB zabránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.
