Ztratí desítky lidí z humanitárních hostelů střechu nad hlavou? Na vyřešení problému zbývá pár týdnů

Asi 60 lidí protestovalo v noci z neděle na pondělí před pražským magistrátem. Na Malém náměstí před hlavní budovou nejdřív uvedli menší kulturní program, poté si rozložili stany a rozhodli se na místě strávit noc. Svým jednáním chtěli upozornit na to, že má být s koncem června ukončen provoz takzvaných „humanitárních hostelů“, v nichž od vypuknutí covidové pandemie bydlely stovky lidí.

Komentář Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bezdomovci z lodi Hermes

Bezdomovci z lodi Hermes | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Dnes v posledních čtyřech hostelích zbývá zhruba 160 obyvatel, ale momentálně není pro všechny klienty návazné bydlení. Šedesáti lidem tak hrozí návrat zpátky na ulici – a to ačkoliv je fungování hostelů považováno za úspěšné. Mezi lidmi, kteří s tímto typem ukončení provozu hostelů nesouhlasí, byli i ti, které jejich zavření přímo ohrožuje.

Přehrát

00:00 / 00:00

Apolena Rychlíková: Ztratí desítky lidí z humanitárních hostelů střechu nad hlavou? Na vyřešení problému zbývá pár týdnů

Cesta, kterou si město na počátku pandemické krize vytyčilo, patřila k těm nejvíce progresivním napříč celou Evropou a ocenila ho celá řada odborníků a odbornic na bezdomovectví. „Pokud radní situaci nevyřeší, desítky lidí skončí znovu na ulici.

V hostelech mají možnost si zařizovat doklady, lékařskou péči a zaměstnání. Aby v tom mohli pokračovat, musí mít především kde bydlet. Bez toho to nejde,“ řekl mluvčí nedělního protestu Jan Voves. Šesti desítkám lidí ale nyní hrozí, že se ve svém životě vrátí zpátky a nezvládnou navázat na již vykonanou sociální práci, kterou díky možnosti získat stabilní prostředí v podobě střechy nad hlavou, získali.

Šance na zlepšení

Ve výpovědích, které ohrožení lidé sdílejí, je cítit především bezmoc, zoufalství a strach. Mluví o tom, jak dříve spali venku, na dlažbě, v parku, na nádražích a jak se teď bojí, že se do nedůstojné situace budou muset vrátit. Někteří mluví i o tom, že by snad raději zemřeli, než aby museli znovu žít po staru.

Problém ovšem je, že Praha nedisponuje městskými byty a komerční bydlení je pro tyto lidi absolutně nedostupné. Možností, jak situaci řešit, tak není příliš mnoho – nějakou by však Magistrát najít měl, třeba i proto, že život na ulici by pro tyto lidi znamenal opravdu velmi rychlý pád na dno.

V Praze žije na ulici celkem 3000 až 5000 lidí, bezdomovectvím je ohroženo až 20 tisíc lidí. Situace pro ně je alarmující, a to ať mluvíme o přímém nebo zastřeném bezdomovectví, mezi které se řadí především přebývání na ubytovnách nebo v azylových domech. Ty často nesplňují adekvátní podmínky pro vedení opravdu kvalitního života a nejvíce dopadají především na seniory a také na děti. Dlouhodobě se ukazuje, že vyrůstání v nekvalitním bydlení má významný vliv na studium a také na psychické i fyzické zdraví takto postižených osob. To humanitární hostely svým fungováním potvrdily – mnoha lidem se v nich viditelně zlepšilo zdraví.

Protestující uvedli, že hodlají v tlaku na politiky a političky pokračovat. Především pro ty, kteří díky pomoci města dostali šanci na zlepšení a nyní čelí opět traumatizujícím vyhlídkám, musí být situace náročná. Vzhledem k tomu, jak důležitou pomoc zvládl magistrát těmto lidem poskytnout, by byla skutečně škoda, kdyby nyní všechno přišlo vniveč. Snad to odpovědným politikům a političkám dojde. Na vyřešení problému však mají už jen pár týdnů.

Autorka je komentátorka serveru A2larm

Apolena Rychlíková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme