Tuzemce může utěšit, že k nim patří také sousední Německo a Slovensko. Ovšem jen tři země, vedle Česka ještě Španělsko a Francie, při té příležitosti vynaložily na boj s krizí tak ohromné částky, že se jejich státní dluh zvýšil o víc než 14 procent ekonomického výkonu země. Zmíněné státy se sice moc snažily, jenže jim to nešlo. A to otevírá otázku, kde se stala chyba.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Holub: Tři důvody, proč jsme v boji s krizí prohráli

Při četbě materiálů týmu poradců NERV nelze přehlédnout, že věcným nesmyslem bylo snižování daní, v první řadě zrušení daně z nabytí nemovitosti. V plánu bylo, že se cena bytů sníží, jenže ve skutečnosti vyrostla, protože po zrušení daňové povinnosti se víc vyplatilo s byty spekulovat. Těžko to mohlo někoho překvapit, protože právě proti spekulantům byla tato daň zavedena. V důsledku zamrzl trh s byty.

Za druhé je sporné také zrušení superhrubé mzdy, které přišlo ve chvíli, kdy úspory domácností rostly, protože vinou karantény nebylo kde utrácet. Úspory tedy rostly ještě víc, což patřilo k hlavním důvodům, proč tuzemská inflace patří k nejvyšším v Evropské unii.

Když se státní peníze využijí rozumně 

Z dokumentů lze vyčíst i třetí pochybení, totiž rozhodnutí vlády uhradit zaměstnancům mzdové náklady za dobu, kdy nemohli z důvodů karantény pracovat. Tím se snížila jejich produktivita a poté se ji nepodařilo zvýšit.

Zní to jako abstraktní stížnost, ovšem stejně se snížila produkce a tím vznikla nutnost zbavit se neefektivních pracovníků. K propouštění nedošlo, ovšem jenom z toho důvodu, že inflace srazila reálné náklady na mzdy. Zaměstnanci sice dostali stejnou částku, po odečtení inflace to však bylo o 15 procent méně než rok předtím, a nikdo si netroufl říct o zvýšení.

Nižší mzdy vedly k nižší spotřebě domácností, která se podle statistického úřadu stala hlavním důvodem, proč zdejší ekonomika loni v létě neustála náraz inflace a propadla se do recese. Mzdy jsou ostatně hlavním zdrojem státních příjmů, tak je jenom logické, že spolu s nimi se do schodku propadl i státní rozpočet.

Ekonomika se řídí podle jednoduchých pravidel a není obtížné je následovat. Snížení daní může pomoci, pokud motivuje občany a firmy k prospěšným aktivitám. Nevadí ani růst státních výdajů, když se státní peníze rozumně využijí a v odvodech poplatníků do rozpočtu vrátí. Inflace nevadí, pokud stejným tempem rostou mzdy.

Tato jednoduchá pravidla tuzemská vláda a vlastně celá společnost ignorovaly. Další vysvětlení, proč jsme ve srovnání s ostatními v krizi prozatím neuspěli, už není potřeba hledat.  

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy

Petr Holub Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít