Nepřiznané masakry

Už podruhé se letos konal v Postoloprtech vzpomínkový pochod středoškolských studentů připomínající největší masakr na českých Němcích, k němuž po skončení druhé světové války na území osvobozeného Československa došlo.

Komentář Brno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pouť smíření u památníku obětem odsunu v Pohořelicích

Pouť smíření u památníku obětem odsunu v Pohořelicích | Foto: Patrik Uhlíř | Zdroj: ČTK

Kdyby byla Česká republika vyspělým demokratickým státem, musely by se v ní touto dobou konat oficiální pietní akce, připomínající její temnou minulost, hned na celé řadě míst.

Přehrát

00:00 / 00:00

Lída Rakušanová: Nepřiznané masakry

Děje se tak zatím pouze v Brně, kde tamní zastupitelé vyjádřili už v roce 2015 svou „Deklarací smíření a společné budoucnosti“ lítost nad jedním z největších excesů divokého odsunu: nad brněnským pochodem smrti, kdy z nařízení tehdejšího národního výboru muselo na konci května 1945 opustit město ze dne na den kolem 20 tisíc brněnských Němců, převážně žen a dětí. Na 1700 jich brutální zacházení na cestě do Rakouska nepřežilo.

Od roku 2015 se od hromadného hrobu v Pohořelicích koná každoročně do Brna Pochod smíření. V průběhu let se z něj stala renomovaná událost, které se účastní osobnosti veřejného života z České republiky, z Rakouska i Německa. A ve svých projevech ji zpravidla nazývají „historickým milníkem v procesu vypořádávání se zdejší společnosti s touto temnou kapitolou českých dějin“.

Bez soudu

Bohužel, v Čechách nemá tento signál z Moravy, vynecháme-li pár pamětních desek s mlžícími, záměrně nespecifikovanými nápisy, na kterých je řeč o „všech nevinných obětech násilí“, a u nichž lokální politici pronášejí ve výročních dnech pár letmých slov, dodnes žádnou oficiální odezvu brněnského kalibru.

Přitom je kolektivní podvědomí v Čechách zatíženo břemenem minulosti neméně než na Moravě.

Na přelomu května a června 1945 zavraždili v severočeských Postoloprtech stovky ne-li téměř dva tisíce lidí nikoli neblaze proslulé Revoluční gardy, ale na rozkaz shora příslušníci československé armády.

,Na principu kolektivní viny je fatální to, že to odnesou nevinní.‘ Poválečný odsun Němců očima dětí

Číst článek

Byl to vůbec největší masakr českých Němců na území Československa v roce 1945. A zastupitelé Ústeckého kraje dodnes mlčky přihlížejí, jak v dotyčném regionu mizí jedna připomínka tehdejších zvěrstev za druhou.

Naštěstí suplují jejich roli občanské iniciativy a to akcemi, jako byla například ta, kdy učitelé dějepisu několika gymnázií z Prahy a z lounského okresu uspořádali už druhým rokem vzpomínkový pochod studentů s happeningem na místě nedávno zbouraných postoloprtských kasáren, kde čeští vojáci vraždili před 78 lety civilní obyvatelstvo. Bez soudu a jen proto, že to byli Němci.

Možná se k téhle iniciativě časem připojí i politici, a to nejen z Ústí nad Labem. Takhle nějak to totiž svého času začínalo i v Brně. I tam stáli u zrodu Pochodu smíření mladí lidé, kteří se na neschopnost politiků vypořádat se s minulostí už nemohli dívat.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu

Lída Rakušanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme