Místo válečných veteránů Kreml nyní ukazuje veterány KGB
V dobách studené války existovala zvláštní vědecká disciplína, kremlologie. Výzkumníci z akademické sféry, nebo z tajných služeb, pečlivě zkoumali veřejné záběry z různých oficiálních sovětských akcí a snažili se odhadnout, co se asi v Kremlu děje. Pokud třeba člen politbyra stál jeden rok během oslav konce druhé světové války hned vedle generálního tajemníka a druhý rok o tři místa dále, začali všichni spekulovat, že patrně upadl v nemilost.
Dnes se sice již uzavřenost Kremlu začíná blížit dobám Sovětského svazu, ale rozmístění na tribuně mauzolea již nepomáhá. V posledních letech totiž ruský prezident Vladimir Putin sedí mezi veterány. Ovšem i toto vypovídá o vývoji ruského režimu.
Oslavy Dne vítězství byly dlouho svátkem hlavně veteránů. Ještě v 80. a 90. letech minulého století se v centru Moskvy scházeli veteráni a často to byly dojemné scény. Jenže běh času je neúprosný a najít někoho, kdo je stále naživu a v takové fyzické kondici, aby vydržel několikahodinové sezení na přehlídce, není jednoduché. Ostatně, lidem, kteří zažili alespoň konec druhé světové války, je nyní skoro sto let.
Takže se na tribuně objevují další lidé a tady je zajímavé to sledovat. Letos Vladimir Putin seděl mezi dvěma muži, jejichž saka byla natolik ověšena vyznamenáními, že musela vážit několik kilo.
Noví hrdinové Kremlu
Po jeho pravici seděl 98letý Jurij Dvorkin, který skutečně ještě bojoval v druhé světové válce. Jenže neosvobozoval Berlín, ale místo toho od roku 1944 potíral Ukrajinskou povstaleckou armádu, která vzdorovala proti sovětským jednotkám až do poloviny 50. let. Boje byly mimořádně brutální, provázené deportacemi desítek či stovek tisíců Ukrajinců na Sibiř. Není to úplně případ hrdinného sovětského vojáka-osvoboditele.
Místo piety ukazování svalů: Putin militarizoval oslavy 9. května, zneužívá svátek ke své agendě
Číst článek
Po Putinově levé ruce seděl jistý Gennadij Zajcev, kterému na konci druhé světové války bylo jedenáct let. Po základní vojenské službě vstoupil do řad KGB, kde se mimo jiné podílel na okupaci Československa, když vedl jednu ze skupin, která obsazovala československé ministerstvo vnitra.
„Křičeli na nás, že jsme okupanti, nebylo to příjemné. Přitom my jsme přišli lidi chránit,“ vzpomínal na tyto události později.
V 70. letech byl jedním ze zakladatelů jednotky zvláštního určení Alfa, prvního takového sovětského útvaru. Například zatýkala v polovině 80. let ruské spolupracovníky americké rozvědky, jejichž jména jim prozradili američtí špioni Richard Henssen a Aldrich Ames.
Sám Zajcev zdůrazňoval, že jeho jednotka hlavně zasahovala proti zločincům, únoscům a teroristům. Každopádně Zajcev dostal v roce 1986 řád Hrdiny Sovětského svazu, což bylo ocenění, které bylo vzácné, a s dávkou cynismu lze říct, že se dávalo hlavně posmrtně.
Takže co si z toho mohou vyvodit noví kremlologové? Že novými hrdiny Kremlu jsou lidé, kteří deportovali lidi, kteří nesouhlasili s jejich politikou, nebo kteří se aktivně podíleli na okupaci spojenecké země.
Ne že by to bylo překvapivé zjištění, ale tentokrát máme jasné a oficiální potvrzení.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Proč je dobré míti zaručenou mzdu
Petr Holub
Ficova politika na všechny čtyři světové strany
Kamila Pešeková
Běží veřejná debata o novém učivu na základních školách, ale problém je jinde
Petr Šabata
Daňová politika ODS se k pravici blíží asi tak, jako koleje k sobě navzájem
Julie Hrstková