Reforma přijde ve čtvrtek

Jednání o reformě rozpočtu a důchodů finišují a ve čtvrtek bude hotovo. Pět vládních stran pak představí, na čem se dohodly, a jak se tedy v příštích letech změní Česká republika. Napětí roste, protože na nějakou reformní verzi se čeká už od února, nervozita se ještě zvyšuje tím, že termín zveřejnění nebyl určen definitivně.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ministr financí Zbyněk Stanjura a premiér Petr Fiala | Foto: Jan Handrejch | Zdroj: Právo / Profimedia

Ve skutečnosti není nedostatek informací o tom, jaké možnosti může vláda využít ke stabilizaci rozpočtu a důchodového systému. Největší úspory výdajů či zvýšení daňových příjmů slibuje pár opatření, o kterých se bez nejmenší pochybnosti diskutuje.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Holub: Reforma přijde ve čtvrtek

V případě daní mohou být znovu zavedeny odvody na nemocenské pojištění z hrubé mzdy zaměstnanců – přitom by výnos pro státní rozpočet dosáhl 24 miliard korun. Dalších 20 miliard by vyneslo zvýšení daňové sazby z podnikových zisků z 19 na 21 procent.

Po několika miliardách by se vydělalo na zvýšení daně z nemovitostí, zdražení dálniční známky, obligátní valorizaci spotřebních daní z tabáku a z lihu, případně neobvyklejším navýšení daně z piva a vína. Zruší se slevy na daních za to, že rodiče posílají děti do školky nebo studenta na vysokou školu, může být omezena také sleva na manželku, která je doma s dětmi.

Vyjde happy end?

Zdroje jsou střídmější při popisu opatření, kterými se sníží rozpočtové výdaje. Určitě se nějak omezí národní dotace, výdaje na platy státních zaměstnanců poklesnou o jednotky miliard, sníží se dávky nezaměstnaným i státní příspěvek na stavební spoření.

Jednání o konsolidačním balíčku se posunula. ‚Myslím, že už jsme téměř před finále,‘ řekl Jurečka

Číst článek

Úspory může zajistit i tzv. reforma penzí, pokud omezí valorizace a zpřísní podmínky pro předčasný odchod do důchodu. Ovšem zásahy do penzijního systému z principu míří do vzdálenější budoucnosti, než je rozpočet na rok 2024 nebo 2025.

Z výčtu možných opatření to tedy nevyplývá, přesto se vládní politici zapřísahají, že reforma bude víc škrtat na výdajích než přidávat na daních. V každém případě se vylepšení rozpočtové bilance, které nedosáhne sta miliard, bude hodnotit jako neúspěch.

Debaty o plánovaných reformách prozatím umožňují výklad, že vlastně nepůjde o reformy, ale o úsporný či konsolidační balíček, jaký byl v letech 2009 a 2010 spojován s ministrem financí Eduardem Janotou. Daňový ani důchodový systém nebudou ze dne na den víc efektivní, prostě se po jednotkách miliard dojde k úsporám v řádu desítek miliard.

Žádné z opatření nikoho neohrozí přímo, z ekonomiky se však stáhne značné množství peněz, a to povede vedle úspor rozpočtu k celkovému zpomalení hospodářského růstu. V zásadě však platí: Liberální ekonom, který káže rozpočtovou odpovědnost, bude nakonec spokojen a odpustí vládě i to, že jeho trpělivost s publikací návrhů tak dlouho napínala.

Přesto existuje ještě jedna pochybnost, že popsaný happy end nakonec nevyjde. Podle jedné z verzí reformy zůstane základní sazba daně z přidané hodnoty na 21 procentech, dvě snížené sazby, které jsou dnes na 10 a 15 procentech, se sjednotí na úrovni 12 procent. V praxi to znamená, že se sníží DPH u potravin.

Podle některých odhadů tímto opatřením poklesne výběr daní o 10 miliard. Logicky se odtud dojde k závěru, že takové opatření do úsporného balíčku nepatří, případně až ke spekulaci, že v balíčku nejde o úspory, ale že vláda svými návrhy sleduje vedle úspor ještě něco jiného. Samozřejmě, i takovou nesrovnalost mohou ministři při prezentaci svých reforem ještě vysvětlit.

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy

Petr Holub Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme