Až 7. března skončí druhé funkční období prezidenta Miloše Zemana, bude to dobrá zpráva, protože škodil zemi ohýbáním Ústavy, vlastní proruskou a pročínskou zahraniční politikou i ostudným obsazením a fungováním Kanceláře prezidenta republiky.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Šabata: Rok 2023 – domácí události zase výrazně ovlivní válka na Ukrajině

Danuše Nerudová nebo Petr Pavel na Pražském hradě by tedy byli úlevou pro veřejný život i politiku. Andrej Babiš (ANO) s sebou kromě jiného nese jedno nebezpečí – prezident propojený s největším poslaneckým klubem ve Sněmovně by vytvořili politickou sílu v Česku dosud nevídanou.

Prezidentské volbě bude hned v prvních dnech nového roku tvrdě konkurovat překvapení a někdy zděšení z nových účtů za energie. Stropy nestropy, lidé většinou zaplatí víc, i o hodně víc než v minulosti.

Čeká je energetický šok, který už zažily mnohé firmy, domácnosti, stát, celá Evropa a vlastně celý svět. Na úrovni členů Evropské unie je to obrovský problém k řešení – obejít se zcela bez ruského plynu a ropy a vydržet i příští zimu.

Pozice Prahy v EU

Na úrovni domácností to bude lidsky bolestivé a také další úkol pro vládu, která by měla mít přehled, komu je třeba pomoci, a tu pomoc rychle adresně doručit. Minulý rok ukázal, že právě v tomhle je dost slabá.

Stejně tak se nepředvedla při plnění své důležité priority – dát do pořádku státní finance. Strukturální schodek – bez ohledu na krize – je stále více než 200 miliard korun.

Kabinet Petra Fialy jakousi vůli naznačil, navíc v roce 2023 už nejsou žádné další volby, takže snad přišel čas na reformu veřejných financí. Jenže první diskuse koaličních politiků a jejich reakce na rozumné návrhy NERV vypadají marně.

Naopak Petr Fiala (ODS) a jeho tým nad veškerá očekávání zvládli české předsednictví v Radě Evropské unie. V neuvěřitelně obtížné době se Česku podařilo dojednat důležité věci a udržet sedmadvacítku pohromadě.

Chvála a díky ze všech koutů a institucí Evropy nejsou jen zdvořilostní. A vlastně hned teď by měla začít práce na využití výraznější pozice Prahy v Unii k prosazování českých zájmů.

Velmi pravděpodobně ale přišlo Česko o jednoho spojence: na Slovensku padla vláda Eduarda Hegera a chaos před předčasnými volbami a jejich očekávaný výsledek mohou změnit zahraničněpolitické směřování východních sousedů.

V předvolební kampani nejen expremiér Fico a fašisté vsadí na to, že Slováci mají větší pochopení pro Rusko než Češi a jsou také mnohem kritičtější k uprchlíkům z Ukrajiny.

Naopak listopadové parlamentní volby v sousedním Polsku na jasné podpoře země Ukrajině a zásadním odporu k Rusku nic nezmění.

Rok 2022 byl nejvíc ze všeho rokem drsného procitnutí z dobrých bezpečných demokratických časů v Evropě. Od útoku Rusů na Ukrajinu uplynulo už 313 dní, a výsledek války nevidět – ale bude mít zásadní vliv na všechno, o čem tu byla řeč. Od účtů za energie po státní rozpočet.

Pomocí Ukrajině pomáháme i sami sobě.

Autor je zástupce šéfredaktora deníku Právo

Petr Šabata Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít