Nedávno tuto představu přiživil ministr zahraničí Sergej Lavrov, který v rozhovoru pro 13letou školačku z Leningradské oblasti Táňu Alexejevovou řekl: „Na Ukrajině tvrdí muziku neonacisté. Vyřazují knihy v ruštině z knihoven a spálili tuny knih ruských klasiků.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Alexandr Mitrofanov: Kreml lká nad osudem ruské kultury v cizině, doma ji ničí sám

Kremelští by si měli ovšem zamést před vlastním prahem. Pálení knih na Ukrajině zaznamenáno nebylo, veřejné ničení knih ruského autora Vladimira Sorokina kremelskými bojůvkami však proběhlo v Moskvě již před 20 lety.

Následující srovnání kulhá jako každé srovnání, ale je věrné. Představte si, že by kvůli své podpoře Miloše Zemana dostala zákaz umělecké činnosti v Česku Jiřina Bohdalová. Neuvěřitelné, že?

To se ale v minulých dnech stalo herečce, která je v Rusku stejně slavná jako Bohdalová v Česku. Čtyřiaosmdesátiletá Lija Achedžakovová, jedna z nejznámějších ruských hereček nejstarší generace, dostala zákaz vystupování v divadle Sovremennik, v němž pracovala 45 let.

Z technických důvodů

Divadlo jednoduše vyřadilo z repertoáru úspěšné hry, v nichž se objevovala před vyprodaným hledištěm. Jako důvod uvedl ředitel divadla dopisy pracujících, v nichž údajně vyjádřili nesouhlas s předváděním rusofobie v podání Achedžakovové.

Pravý důvod spočívá v hereččině mimořádně aktivní občanské pozici, kdy léta kritizuje putinovský režim a podporuje opozici.

Xenie Rappoportová a Alexej Serebrjakov patří k hvězdným ruským hercům střední generace. Čeští diváci mohli vidět Rappoportovou ve filmu Pražské orgie Ireny Pavláskové a Serebrjakova v hlavní roli slavného snímku Leviatan Andreje Zvjaginceva.

V úterý a ve středu mělo být v petrohradském divadle Baltický dům vyprodáno, protože tyto dvě hvězdy měly mít premiéru hry Einstein a Margarita. Nic se ale nekonalo, představení byla zrušena. Údajně z technických důvodů, jenže oba se v minulých dnech výrazně angažovali na podporu Achedžakovové.

Vynikající herec starší generace Alexandr Filippenko, který se od začátku války na Ukrajině netajil proukrajinským postojem, musel nejdříve opustit divadlo a nakonec i Rusko.

V emigraci jsou mnozí další umělci, kteří tvoří základ skutečné ruské kultury. Zato v samotném Rusku mají volnou ruku někdejší skvělí režiséři, nyní věrní Putinovi nohsledi Nikita Michalkov či Karen Šachnazarov.

Redaktorka Marina Tokarevová napsala v listu Novaja gazeta: „Naneštěstí pro vlast, pro zemi a také pro stát dnes aspirují na kulturní politiku těžké středověké bludy.“ Pro dokreslení situace: Novaja gazeta v papírové verzi byla před několika dny putinovským soudem vyloučena z médií, která v zemi smí existovat.

Autor je komentátor serveru novinky.cz

Alexandr Mitrofanov Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít