Slovensko 2022 – nejistý rok a dvě vraždy jako teroristický čin

Slovensko má za sebou ještě obtížnější rok než Česko, a přesto o něm známý komentátor Arpád Soltész provokativně napsal: 2022 byl možná posledním rokem zlatého věku Slovenska. Záleží na úhlu pohledu.

Tento článek je více než rok starý.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Slovenská vlajka

Slovenská vlajka | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Země zažila vedle krize válečné, covidové, energetické a inflační navíc ještě vlastní krizi politickou, na jejímž konci byl pád vlády Eduarda Hegera. Připravují se předčasné volby, v mezidobí čeká Slovensko chaos a po volbách podle dnešních preferencí bude obtížné sestavit demokratickou prozápadní vládu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Šabata: Slovensko 2022 – nejistý rok a dvě vraždy jako teroristický čin

Slovenskem opět otřásla vražda dvou mladých lidí. Zabití novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky v únoru 2018 si zřejmě objednali novodobí mafiáni. Juraje Vankuliče a Matúše Horvátha zastřelil před LGBT kavárnou Tepláreň vrah, kterého vedla nenávist – vůči lidem s jinou sexuální orientací. Pachatel před svým činem zveřejnil ideologický manifest o potřebě osvobodit bílou rasu – proto byla dvojnásobná vražda nakonec kvalifikována jako teroristický útok.

Střelec byl nalezen druhý den po činu mrtvý, vzedmula se velká vlna solidarity, ale v následné debatě se ukázalo, jak je Slovensko rozpolcené v názoru na důslednou ochranu práv LGBT komunity a menšin vůbec.

Do sbírky nejsilnějších politických gest se určitě zařadí moment na pietním místě před klubem, kdy prezidentka Zuzana Čaputová objala plačícího majitele Teplárně Romana Samotného.

Pád vlády

Rok 2022 byl na Slovensku vyvrcholením vládního experimentu, který vzešel z voleb 2020. Tehdejší vítěz nad Robertem Ficem Igor Matovič celý rok potvrzoval, jak jsou on a jeho věrní nekompetentní, hysteričtí a zoufalí držitelé moci.

Matovič končí jako slovenský ministr financí, resort povede premiér v demisi Heger

Číst článek

Vše eskalovalo hlasováním o Matovičově „prorodinném balíčku“ v květnu. Odmítla ho podpořit jedna ze stran vládní koalice (Svoboda a solidarita Richarda Sulíka), protože byl narychlo spíchnutý na Matovičově ministerstvu financí, legislativně i rozpočtově nedomyšlený (ministr nevysvětlil, kde chce vzít miliardu eur na jeho financování).

Potřebné hlasy tak premiér Heger a Matovič získali od poslanců zvolených za fašistickou stranu Mariána Kotleby. Vypukla vládní krize a nekonečné debaty, zda by měl Igor Matovič úplně odejít z kabinetu.

Ústavní soud nakonec 13. prosince část prorodinného balíčku na návrh prezidentky Čaputové zrušil – z důvodů formálních i věcných (rozdával peníze z rozpočtů obcí) –, nicméně pomoc rodinám zachoval. Dva dny nato padla vláda.

Narychlo domluvená většina v Národní radě pak ještě schválila rozpočet na rok 2023, aby země nemusela hospodařit v rozpočtovém provizóriu, což by znemožnilo pomoc domácnostem a firmám s vysokými cenami energií. Pozoruhodnou součástí rozpočtu je, že Slovensko už v roce 2023 vydá na obranu dvě procenta HDP! A Igor Matovič nakonec definitivně opustil vládu.

Nekonečné vládní zmatky

V dubnu policie obvinila trojnásobného expremiéra Roberta Fica a jeho věrného exministra vnitra Roberta Kaliňáka z trestných činů založení a podpory zločinecké skupiny a z ohrožení daňového tajemství. Prokuratura sice později obvinění zrušila z formálních důvodů, což ale rozhodně neznamená konec stíhání těchto i dalších nejvyšších představitelů z dob vládnutí Roberta Fica, kdy bujelo propojení politiky se světem mafie.

To je určitě velký úspěch Slovenska – stejně jako jasná prozápadní orientace a podpora Ukrajině ve válce, Slovensko je spolehlivým spojencem v NATO i EU.

První uprchlíci se objevili na slovensko-ukrajinské hranici pár hodin po začátku ruské agrese. Reakce lidí i neziskových organizací byla solidární, obětavá a posléze se přidal i stát. Nicméně vliv bezostyšně proruské kampaně Roberta Fica a fašistů, nekonečné vládní zmatky a únava přivodily obrat – podle prosincového průzkumu Globsec vnímá uprchlíky před válkou na Ukrajině pozitivně jen 42 procent Slováků, negativně 52, přitom v Polsku činí pozitivní procento 85, v Maďarsku 82 a v Česku 73.

Bývalý prezident Andrej Kiska v nedávném knižním rozhovoru vyslovil naději spojenou s vraždou před klubem Tepláreň: „Věřím, že tak jako válka na Ukrajině ukázala dobrou tvář naší společnosti, tak i odporná vražda dvou nevinných mladých lidí zlomí bariéry, předsudky a pohne Slovenskem. K moderní a vlídné zemi, na kterou budeme moct být všichni hrdí.“

Rok 2022 nebyl pro Slovensko rokem, v němž by se k této vizi jakkoliv přiblížilo. Ale to ještě neznamená, že to byl poslední rok jeho zlatého věku.

Autor je zástupce šéfredaktora deníku Právo

Petr Šabata Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme