Poměry na pravici, zejména tam, kde končí dosah Fialovy koalice, jsou komplikovanější a co chvíli se mění. Nechme nyní bokem s neonacismem koketující ostrůvky, jež si koledují o zákonem podložené rozpuštění kvůli kolizi s principy demokratického právního státu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Lukáš Jelínek: Předáky Trikolory, Svobodných i SPD čeká neklidné spaní

I tak nám v prostoru radikální pravice zůstane aktérů víc než dost. Společnou mají ostrou kritiku vlády a nacionalizující rétoriku spojenou s ostny proti Evropské unii, u mnohých se pak dá hovořit i o populismu v ekonomické a sociální oblasti, v čemž se prolínají s krajní levicí.

Ve Sněmovně radikální pravici reprezentuje Okamurovo hnutí Svoboda a přímá demokracie. Zdá se však, že pro stále více voličů je okoukané, navíc má stigma družiny, která si nikdy nepřičichne k vládnutí.

Koalice uhnízděná ve Strakovce mu ruku nepodá a štítivě se k SPD staví též hnutí ANO. Však už i v klání o Hrad si dal Babiš za cíl oslabení Okamury a jeho prezidentského kandidáta Jaroslava Bašty. Expremiér dokonce vsadil na slogany i grafiku ve stylu SPD.

Obchodníci se strachem

Ve volebních modelech agentury Kantar SPD klesá – v dubnu na osm procent, což je daleko za Okamurovými ambicemi. Z jedné strany mu voliče uždibuje Andrej Babiš, na straně druhé pak rostou křídla Jindřichu Rajchlovi.

Jeho hnutí PRO (tedy Právo Respekt Odbornost) se už vyšplhalo na tři procenta. Kdyby tomu tak bylo ve sněmovních volbách, dosáhlo by už na státní příspěvek.

Rajchl si dává pozor, aby se vyhnul nálepce „extremista“. Demonstrace, které úspěšně svolává, se od protestů iniciovaných jeho konkurentem Ladislavem Vrabelem liší sestavou i slovníkem řečníků. Nezaznívají odsudky Ukrajiny či fandění Moskvě. Rajchl tepe hlava nehlava kabinet, ale nevzývá ekonomické experimenty.

Stejně tak nic nedaruje Evropské unii, ale její opuštění nežádá. Dělá zkrátka vše pro to, aby formou zaujal ty nejnespokojenější občany, ale obsahem si nezhatil cestu k politickým partnerům. Například k hnutí ANO.

Ovšem Rajchlova politická dráha napovídá, že by si mohl rozumět i s proudy, které vzešly z pravého křídla ODS a v nichž se mísí libertarianismus – čili důraz na osobní svobody a minimální stát – s národovectvím a izolacionismem. Ostatně sám byl členem Trikolory.

Má za sebou i minulost fotbalového funkcionáře a dává na odiv, že je úspěšným podnikatelem. Už jen zbývá, aby mu na rameno klepal Václav Klaus starší.

Občanské demokraty pomalu opouštějí členové ultrakonzervativní frakce Tea Party. Většinou míří ke Svobodným, což je další formace napravo od ODS. O ně a o Trikoloru se nejspíš začnou Rajchl s Okamurou přetahovat. SPD již avizovala, že s Trikolorou spojí síly v krajských volbách.

Jaký trumf vynese hnutí PRO? Zatím se může chlubit, že na jeho akce nacházejí cestu politici jako senátorka Jana Zwyrtek Hamplová, někdejší pirátský právní expert Ondřej Dostál nebo poslanec za SPD Jaroslav Foldyna.

Než nadejde čas sněmovních voleb, může se na pravém okraji politického spektra odehrát ještě mnohé. Zvlášť když spousta tamních lídrů připomíná především obchodníky se strachem a antisystémovými hesly. Kdo z nich se ukáže být nejmazanějším, je předčasné tipovat. Neklidné spaní ale čeká především předáky Trikolory, Svobodných a patrně i SPD.

Autor je politický analytik

Lukáš Jelínek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít