Jelikož se konají vždy několik týdnů před volbami reálnými, mohli bychom je vnímat jako indikátor toho, jak skutečné volby dopadnou. Jenže v tom jsou studentské volby takříkajíc nepoužitelné. Anebo řečeno lépe: zatím byly vždy spolehlivým indikátorem toho, jak skutečné volby nedopadnou.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jiří Pehe: Studentské volby zatím vždy dopadly jinak než ty skutečné

Podíváme-li se totiž na jejich výsledky za posledních deset let, na prvním místě se pokaždé umísťují politické subjekty a politici, kteří ve skutečných volbách následně nikdy nevyhrají. Ba často úplně propadnou.

Ve studentských volbách, které se konaly před těmi sněmovními v roce 2013, zvítězila TOP 09, těsně následovaná Piráty. V těch skutečných ale zvítězila sociální demokracie, na druhém místě se umístilo hnutí ANO.

Generační rozdíly

V roce 2017 u studentů opět vyhráli Piráti, s velkým náskokem před ANO a TOP 09. Ve skutečných volbách ale vyhrálo s velkým náskokem hnutí ANO, zatímco TOP 09 se málem nedostala do Sněmovny.

V roce 2021 zvítězila u studentů koalice Pirátů a hnutí Starostů a nezávislých, těsně před koalicí Spolu. ANO získalo pouhých 8,5 procenta. V reálných volbách zvítězila koalice Spolu, těsně následovaná hnutím ANO.

Podobně tomu bylo v prezidentských volbách. Před jejich prvním kolem v roce 2013 studenti dali nejvíce hlasů, téměř 41 procent, Vladimíru Franzovi, na druhém místě se umístil s velkým odstupem Jan Fischer, a teprve za ním Karel Schwarzenberg a Miloš Zeman, kteří ve skutečných volbách postoupili do druhého kola.

V roce 2018 u studentů před prvním i druhým kolem vyhrál s velkým náskokem Jiří Drahoš. Prezidentský mandát ale obhájil Miloš Zeman, který před prvním i druhým kolem skončil u studentů na druhém místě.

Před nadcházejícím prvním kolem prezidentských voleb zvítězila ve studentském hlasování Danuše Nerudová se 54 procenty, což by jí ve skutečných volbách stačilo k získání prezidentského mandátu už v prvním kole. Petr Pavel se umístil na druhém místě s necelými 26 procenty. Andrej Babiš skončil s necelými 10 procenty třetí.

Co je hlavním důvodem pro velmi rozdílné výsledky ve studentských volbách a těch skutečných kromě toho, že studenti reprezentují jiný generační pohled? Zjevně především skutečnost, že studentské hlasování nanečisto umožňuje vyjádřit emoce.

Ve volbách skutečných mnoho voličů ale hlasuje spíše takticky, a nezohledňují tolik jako dnešní mladá generace, jak ten který kandidát skóruje na sociálních sítích.

Studentské volby ale každopádně vyjevují značné generační rozdíly. Průzkumy ukazují, že kdyby se počítaly jen hlasy lidí nad 60 let věku, vyhraje s velkým náskokem Babiš. Nerudová je velmi silná i u mladých voličů mezi 20 a 30 lety věku. Pavel, zdá, se má nejsilnější bázi mezi voliči ve středním věku.

Co nám tedy studentské volby říkají o těch skutečných? Zatím snad jen to, že téměř jistě vyhraje někdo jiný, než vítěz voleb studentských. Danuši Nerudové nezbývá než doufat, že tentokrát tomu bude poprvé jinak.

Autor působí na New York University Prague

Jiří Pehe Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít