Myslí to prezident Biden vážně se závazkem bránit Tchaj-wan?

Americký prezident Joe Biden prohlásil, že Spojené státy budou vojensky bránit Tchaj-wan v případě čínského napadení. Řekl to už potřetí, a tak se zdá, že tentokráte to skutečně platí. Předtím to totiž vždy následně někdo z Bílého domu zlehčoval. Znamená to tedy, že se blíží vojenská konfrontace Spojených států a Číny? Ne nutně. Naopak, podle některých expertů by to mohlo případné válce spíše zabránit.

Komentář Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Čínský voják sleduje tchajwanskou fregatu

Čínský voják sleduje tchajwanskou fregatu | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Prohlášení prezidenta Bidena mění americkou politiku vůči ostrovu, který komunistická Čína považuje za svou odštěpenou provincii a chce ho získat zpět třeba i silou. Spojené státy chtěli něčemu takovému vždy zabránit.

Přehrát

00:00 / 00:00

Marek Hudema: Myslí to prezident Biden vážně se závazkem bránit Tchaj-wan?

Jenže v 70. letech minulého století začaly spolupracovat s Pekingem proti Sovětskému svazu, a proto od té doby praktikovaly politiku takzvané strategické nejednoznačnosti. Neměly s Tchaj-wanem oficiální smlouvu o obraně a jen se zavázaly dodávat ostrovu zbraně a vybavení k udržení jeho „dostatečné sebeobranné kapacity“. Nebylo tedy jasné, jestli ho budou vojensky bránit nebo ne.

Mělo to hned dvě výhody. Spojené státy oficiálně nešly proti Pekingu, takže Čína a Amerika mohly zůstat přáteli a spojenci. Zároveň to odrazovalo Tchaj-wan, kde také netušili, nakolik stojí Američané za ním, od vyhlášení nezávislosti.

Biden: Američtí vojáci by bránili Tchaj-wan v případě bezprecedentního útoku ze strany Číny

Číst článek

Závazek ostrov bránit

Právě nezávislost by totiž popudila Peking a mohla vést k jeho ozbrojené akci proti ostrovu. Fungovalo to skvěle zejména v situaci, kdy čínští komunisté neměly sílu Tchaj-wan obsadit a ani na něj uvalit efektivní blokádu. Američané se nemuseli s ochranou ostrova příliš namáhat.

Dnes je ale situace jiná. Peking a Washington už nějaký čas nejsou spojenci a komunistická Čína nedávno názorně ukázala, že může Tchaj-wan obklíčit svými loděmi a letadly a pokusit se ho „vyhladovět“.

Za tři až pět let bude mít zřejmě dokonce sílu ostrov vojensky obsadit. V tom případě ale strategická nejednoznačnost nic neřeší. Jen nechává čínským komunistům prostor pro to myslet si, že možná Američané nebudou ostrov bránit. Povzbuzuje je tak vlastně k útoku.

Naopak jasný závazek ostrov bránit by mohl Peking od případné vojenské akce či blokády odradit a zajistit nadále mír. Byť tedy vyjádření Bidena na první pohled vypadá jako harašení zbraněmi, může přispět ke klidu zbraní.

Autor je komentátor Lidových novin

Marek Hudema Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme