Pro mnohé Ukrajince může být řešením svízelné situace pohyb na západ. A poněvadž Česká republika je po Polsku nejvyhledávanějším náhradním domovem, měli bychom se připravit na čerstvou uprchlickou vlnu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Lukáš Jelínek: Až se zima vlády zeptá, co dělala v létě, aby se nachystala na další migrační vlnu

Nedávný průzkum agentury Kantar CZ vyzněl optimisticky: Češi se stavějí k Ukrajině vstřícněji než na jaře. V květnu se pro přijetí běženců vyslovilo 48 procent dotázaných, v říjnu to bylo 53 procent. Zdejší populace si na hosty postupně zvyká. Nepotvrdily se černé scénáře, jak nám budou ubírat práci, zvyšovat kriminalitu a šířit nemoci.

Značný podíl na tom má i jejich snaha splynout s českou společností. Pokulhává pouze zájem ukrajinské mládeže navštěvovat české střední školy. Díky on-line výuce sice své vzdělávání nezanedbávají, ale drhne jejich znalost češtiny, čehož mohou litovat, až se zde přihlásí na školy vysoké.

Jedna vlaštovka

Opravdu náročná zatěžkávací zkouška by nás a zejména státní správu se samosprávami čekala, pokud by se naplnily odhady, že do České republiky zamíří další statisíce běženců.

Ministr vnitra Vít Rakušan hovoří o hraniční kapacitě kolem půl milionu, avšak realita může být drsnější – a s pouhou dobrou vůlí si v ní nevystačíme.

Neziskové organizace hlásí, že v Praze a středních Čechách se už pomalu nedokáží o nově příchozí adekvátně postarat. Končící pražský primátor Zdeněk Hřib opět volá po relokačním mechanismu, který by běžence rozmísťoval po celé zemi. Plno mají také Pardubice a některá další velká města ve vnitrozemí.

Hlavním problémem je důstojné bydlení. Praha plánuje nahradit trojské stanové městečko obytnými buňkami napojenými na elektřinu, vodu a kanalizaci, trn z paty tím bude povytažen ale jen částečně. Na pomoc přispěchala i vláda, která především kvůli dražším energiím od listopadu navýšila příspěvek na ubytování uprchlíků v penzionech a ubytovnách zhruba o 300 korun.

Poradit běžencům radou nebo jim poskytnout psychologickou pomoc dokážeme. Horší to však je – vedle bydlení – s prací, místy ve školách a školkách, ale i s péčí pediatrů. Ukrajinci si též stěžují na administrování humanitárních dávek. Jak by ne, když jsou přetížené úřady práce obleženy i českými občany.

Hlavní město plánuje brzy otevřít Centrum následné podpory, které by pomáhalo řešit praktické problémy uprchlíků. Přesto ale nejspíš nezbude, než pro Ukrajince hledat bydlení, práci a školy i v lokalitách vzdálenějších od Prahy.

Co od vlády uslyšíme, až se zima zeptá, co dělala v létě? Měla například dost času nakreslit mapy, z nichž by šlo vyčíst, ve kterých regionech je takříkajíc „volno“ a ve spolupráci s kraji a městy nastavit systém, který nějaká ta vlna hned nesmete.

Je to tím důležitější, že nepřihlížíme jen migraci z Ukrajiny. Syřané také utíkají z území zmítaného válkou, a když od vnější schengenské hranice dojdou až sem, garantuje mezinárodní právo i jim naši pomoc.

Skloňuje-li Fialův kabinet „flexibilní solidaritu“ v souvislosti se starostí o migranty napříč Evropskou unií, počkejme si, nakolik se mu podaří realizovat totéž v menším vnitrostátním rámci. Zatím působí nejpřipraveněji vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Ale, jak známo, jedna vlaštovka jaro nedělá.

Autor je politický analytik

Lukáš Jelínek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít