Slovenské komunální volby byly ještě méně referendem o vládě než ty v Česku

Slovenská vláda Eduarda Hegera si v poslední době přímo říkala o to, aby se sobotní komunální volby staly i referendem o její práci. Zasloužila by si to mnohem víc než kabinet Petra Fialy před pár týdny v Česku. Byly k tomu dva dobré důvody: na Slovensku už volby dlouho nebyly, naposledy v únoru 2020 porazil Igor Matovič politickou garnituru trojnásobného premiéra Roberta Fica.

Komentář Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Na Slovensku se konaly krajské a zároveň i komunální volby

Na Slovensku se konaly krajské a zároveň i komunální volby | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Po 32 měsících se víkendové hlasování nabízelo i jako test vlády. Zvláště proto, že kabinet Igora Matoviče a po jeho nuceném odsunu z pozice premiéra na ministra financí i kabinet Eduarda Hegera si vedly v krizích pandemické, energetické i uprchlické velmi zle s nepříznivým dopadem na životy lidí.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Šabata: Slovenské komunální volby byly ještě méně referendem o vládě než v Česku

Matovičova vláda čelila covidu ještě hůře než kabinet Andreje Babiše. Vládní postup proti inflaci a pomoc lidem i firmám jsou chaotické, ve výpovědi je aktuálně přes dva tisíce lékařů a tak dále. A především vláda už několik měsíců unavené společnosti předvádí, že nepracuje, ale hádá se. Výsledkem byla v září ztráta vládní většiny v Národní radě. Hegerův kabinet už důležitý sociální balíček tak prohlasoval s polofašisty a nemá podporu pro rozpočet na rok 2023, který potřebuje kvůli pomoci s cenami energií.

Jak řekl před volbami Peter Pellegrini, předseda opoziční strany Hlas, země měla šanci „ukázat, že si nepřeje vládu destrukce, amatérismu, chaosu a sociálního cynismu“.

Důvěra v Pellegriniho

V sobotu se konaly volby starostů, primátorů a zastupitelů obcí a také volby županů (našich hejtmanů) a zastupitelstev krajů. A nebyly referendem o vládě. Hlavní důvod je ten, že čtyři vládní strany takřka nemají regionální struktury. Takže nebyly schopné postavit dostatečný počet kandidátů. Matovičovo hnutí obhájilo dva posty županů, ale především proto, že kandidáti v Žilině a Trnavě odmítli podporu svého předsedy.

Volby ukázaly až propastný rozdíl mezi Bratislavou a zbytkem Slovenska, poukazuje sociolog

Číst článek

Ve srovnání s Českem je to vážná slabina slovenské demokracie, protože centrální vládnutí nemá zpětnou vazbu v regionech. Celkově ale většina županů a primátorů i starostů a zastupitelů obhájila svoje posty, účast ve spojeném hlasování byla solidní – 44 procent (na místní volby nízká, na krajské naopak historicky nejvyšší), neuspěli extrémisté a navzdory znechucení z vlády lidé přišli a podpořili slušnou politiku.

Pro budoucnost je asi nejdůležitější výsledek strany Hlas – sociální demokracie. Získala nejvíc křesel v komunálních volbách (270) hned po nezávislých kandidátech (1350), k tomu jednoho nového župana. To je pro stranu, kterou vytvořil Peter Pellegrini z části Ficova Smeru v roce 2020 a která dosud neprošla žádnými volbami, velký úspěch.

Dlouhodobě vede také v celostátních preferencích (přes 20 procent, všechny strany vládní koalice jsou pod 10 procenty), sám expremiér Pellegrini v důvěryhodnosti předstihl i dlouhodobě první prezidentku Zuzanu Čaputovou.

A bez Hlasu půjde těžko vytvořit jakoukoliv příští vládu. Tak trochu se Hlas podobá hnutí ANO Andreje Babiše. I když sobotní volby ukázaly, že je už teď dobře ukotvený v regionech, kde vytlačil Smer, že je také demokratičtější a programově přece jen čitelnější.

Ovšem – Peter Pellegrini byl dlouhá léta věrným spolupracovníkem Roberta Fica, a tím pádem i spolutvůrcem toho, čemu se dnes na Slovensku běžně říká – a policie i soudy to vyšetřují – mafiánský stát.

Autor je zástupce šéfredaktora deníku Právo

Petr Šabata Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme