Mezi dalšími je například jeden z obránců doněckého letiště Oleksandr Morozov nebo voják z Charkova Oleksij Kiričenko, který se do zajetí dostal v srpnu roku 2014. Přitom vše vypadalo, že žádná výměna nebude.

Text je převzatý z Českého rozhlasu Plus

Na frontě se opět začalo střílet, včetně použití těžkých zbraní, které podle platných minských dohod už téměř tři roky nemají na frontě co dělat. Americká vláda poprvé schválila prodej smrtících zbraní Ukrajině. Jde sice o odstřelovací pušky, které rovnováhu sil nezmění, ale v ruských médiích se ihned objevily články, že je to provokace a tudíž žádná výměna zajatců nepřipadá v úvahu. 

Jenže propuštění vězňů prosadil sám ruský prezident Vladimir Putin. Ještě v listopadu osobně volal oběma šéfům separatistických republik a v polovině prosince na výroční tiskové konferenci zopakoval, že výměna zajatců musí proběhnout do konce roku. Což na fórech separatistů vyvolalo diskuse o tom, že Moskva je hodlá hodit přes palubu. 

Ve skutečnosti je to součástí širší hry Kremlu, kde humanitární aspekty jsou podružné. Moskva se snaží vymanit z pasti, do které se dostala anexí Krymu a agresí na Donbasu. Bez ohledu na vítězoslavné fráze o tom, že západní sankce pomohly domácí výrobě, ruská ekonomika po dvou letech propadu konečně dosáhla velmi mírného růstu.  

Výdaje na armádu 

Ale většina ekonomů se shoduje na tom, že růst o 1,4 procenta je pro nejbližších pár let nejspíše hranice. A může být ještě hůře. Zpackané vměšování se do amerických prezidentských voleb vyvolalo v USA mohutnou protiruskou vlnu, která v příštím roce nejspíše povede k zostření sankcí. 

Prezident Donald Trump může stokrát obviňovat Demokraty a média z pokusů oslabit jeho mandát z voleb. Jenže ve finále nepůjde proti vůli Kongresu a ostatně i vlastních bezpečnostních poradců. Nestojí mu to za to. Podstatně důležitější jsou pro něj vztahy s Čínou, ať už jde o obchod nebo situaci kolem Severní Korey. 

Donbas je přitom neuralgickým bodem vztahů Ruska a Západu. Až doposud situace polozamrzlého konfliktu Kremlu vyhovovala. Sice se střílelo, ale fronta se nehýbala.  

Kyjev musel vynakládat na armádu vzhledem ke svému rozpočtu obrovské prostředky, zatímco pro Moskvu výdaje na zbraně pro separatisty a platy pár stovek nebo tisíců ruských důstojníků, kteří velí takzvaným armádám lidových republik, jsou vlastně drobné. 

Propuštění zajatců, nebo alespoň jejich části, je způsobem, jak se Kreml snaží vrátit míč na ukrajinskou stranu hřiště a zabránit eskalaci konfliktu se Západem. Ale rodinám propuštěných to může být jedno. 

Ondřej Soukup Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít