Časovaná bomba jménem Wagnerovci

Posttraumatický syndrom se znásobí bojovou zkušeností, snadným přístupem ke zbraním, ale také pro zločinecký svět příznačným kultem síly a opovržením státními institucemi i celou společností: tak hodnotí odborníci smutně proslulé ruské Wagnerovce, jejichž návratu z Ukrajiny do vlasti se obávají. Tento návrat se totiž může změnit ve výbuch teroru namířeného proti celému ruskému obyvatelstvu.

Tento článek je více než rok starý.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Sídlo Vagnerovců v Petrohradu

Sídlo Vagnerovců v Petrohradu | Zdroj: Fotobanka Profimedia

„Na Ukrajině dělají Wagnerovci přesně totéž, za co doma seděli, jenže ve válce navíc pocítili chuť krve a naprosté beztrestnosti,“ domnívá se známý ruský politolog Dmitrij Oreškin.

Přehrát

00:00 / 00:00

Libor Dvořák: Časovaná bomba jménem Vagnerovci

„Je pochopitelné, že jsou to lidé se specifickou kriminální zkušeností. Tuto zkušenost v nich upevnily praktiky Wagnerovy soukromé armády, kde se vesele popravuje bez nejmenšího zdání nějaké právní procedury. Vše je tu zařízeno nanejvýš jednoduše – podle nepsaných zásad vertikálně budované mafie,“ pokračuje Oreškin.

Ten se velmi obává toho, jak se budou chovat doma, až se z války vrátí – bez ohledu na to, jak ta válka skončí. Nejpřirozenější i podle mnoha psychologů je, že jednoduše své okolí začnou terorizovat.

Problémy tohoto typu přitom Rusko důvěrně zná. Byli tu takzvaní „afghánci“, tedy veteráni afghánské války, pro něž tehdy sovětský stát zřídil veteránské organizace s mnoha výhodami, jichž tito lidé poté využívali pro účely organizovaného zločinu.

Zločinecké bandy mimo kontrolu?

Mimochodem – v kremelské hantýrce ani v Afghánistánu válka nebyla válka, ale pouhá „přítomnost omezeného kontingentu sovětských vojsk“, která tu plnila „internacionální povinnost“.

Tyto pojmy ostatně u nás dobře známe už od roku 1968. Podobná zkušenost jako s afghánskými veterány tu o pár let později byla i s těmi čečenskými.

Americký politolog a sociolog Kolin Clark k tomu říká: „Tohle nejsou lidé, kteří by se mohli stát dejme tomu pekaři nebo učiteli. Rusko se bude muset potýkat s kriminálníky, kteří jsou rozhodnuti získávat prostředky vyloženě zločinnými metodami, a to beztak rozkolísanou zemi ještě dále destabilizuje.“

Wagnerovci i ruská armáda jsou odsouzeni k vzájemné spolupráci, říká analytik Stojar

Číst článek

„Možná ještě víc než proslulá drsná léta devadesátá, kdy se v Rusku vyrojily spousty profesionálních zabijáků, po Moskvě denně hořely luxusní mercedesy a všechno to hodně připomínalo Divoký západ,“ doplňuje Clark.

Podle názoru již citovaného Dmitrije Oreškina se Wagnerovci rozpadnou na několik zločinných klanů. Jevgeniji Prigožinovi totiž rozhodně nebude umožněno si tuto soukromou armádu ponechat a včerejší hrdlořezové z Ukrajiny se tak ocitnou mimo jakoukoli kontrolu.

V dnešním Rusku už jsou i tací, kdož si myslí, že jelikož důvěra Rusů v policii je mimořádně nízká, chopit zbraní by se mohli obyčejní lidé a těmto zločineckým bandám se sami postavit. Se všemi neblahými důsledky z toho vyplývajícími.

Autor je komentátor Českého rozhlasu.

Libor Dvořák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme