Umělou inteligenci (AI) využívají filmoví tvůrci jako pomocníka při střihu nebo třeba k omlazení osmdesátiletého herce Harrisona Forda v připravovaném pokračování Indiana Jonese. Experti oslovení serverem iROZHLAS.cz se jednoznačně shodují, že AI jim zjednoduší práci. „Strojové učení ale originalitu nebo kreativitu nahradit nemůže,” míní filmový tvůrce a pedagog Georgij Bagdasarov.

Praha 14:22 9. dubna 2023 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Ačkoliv se o umělé inteligenci začalo hovořit až v posledních měsících, pro filmový průmysl nejde o žádnou novinku.

Je to reálná fotka, nebo dílo umělé inteligence? Vyzkoušejte si, jestli poznáte rozdíl

Číst článek

„Při tvorbě storyboardů (první vizualizace scénáře, pozn. red.) dokáže AI výrazně urychlit práci a tím i snížit finanční nároky na jejich výrobu,“ vysvětluje jeden z příkladů absolvující režisér Ondřej Nuslauer z FAMU.

To ale není zdaleka jediné využití této technologie. Může také pomoci při vytváření animovaného obrazu nebo ve střižně, kde má střihač před sebou desítky hodin záběrů z několika kamer, které musí roztřídit a spojit dohromady. Do jisté míry jde o mravenčí práci, která v principu mnoho kreativity nevyžaduje.

„Její užitečnost vidím v rychlosti a dostupnosti,“ říká Nuslauer o tom, proč by se právě při tomto procesu mohla umělá inteligence uplatnit.

V novém filmu o Indiana Jonesovi „omladí“ umělá inteligence osmdesátiletého herce Harrisona Forda.

S příchodem chatovacích aplikací, jako je například ChatGPT, se tvůrcům otevřely i další možnosti. Režisér a vysokoškolský pedagog Ondřej Vavrečka požádal o pomoc robota, když adaptoval Homérovu Odysseiu. Ptal se ho, na kolika ostrovech se Odysseus zastavil a co tam prožil. K výsledku se nakonec dostal, nebylo to ale tak jednoduché, jak se na první pohled zdálo.

„Potřeboval jsem rychle zjistit, na kterých všech ostrovech Odysseus byl,“ popisuje Vavrečka. Zeptal se ChatuGPT pro ověření dvakrát, ale podruhé mu chatbot našel o jeden ostrov více. „Takže to ve srovnání s knihou příliš nepomohlo,“ vzpomíná režisér.

Jiní filmaři ale zkouší i daleko sofistikovanější triky, které by umělá inteligence mohla předvést. Pedagog a filmový tvůrce Georgij Bagdasarov s její pomocí například vytvořil celý film. 

„Minulý rok jsme udělali film, který je v podstatě celý vygenerovaný. Jak u obsahu, tak u obrazové a zvukové složky je v něm použitá lidská síla jen pro komunikaci se systémem, který jsme k tomu využívali,“ vysvětluje.

„Stála za tím vlastně provokativní myšlenka, jestli je možné, aby tento model vytvořil filozofický obsah,“ popisuje Bagdasarov. Kvůli tomuto experimentu museli dokonce upravit kód jednoho robota, z něhož k překvapení tvůrčího týmu vzešly nové filozofické pohledy, které spojovaly díla dávno mrtvých myslitelů.

Svoboda a odpovědnost

Vavrečka ale o úspěšnosti takových projektů pochybuje. „Přináší to obrovskou svobodu, ale druhou stranou svobody je odpovědnost. A to je přesně to, co umělá inteligence nemá,“ tvrdí.

Při vysvětlování dává za příklad skutečnou situaci, kdy robot zkomplikoval režisérovi práci, protože mu ukázal nespočet možností, a ten se pak nebyl schopen rozhodnout, jakým směrem film posune.

Bagdasarov pak také upozorňuje na to, že autonomní systémy, u kterých sám preferuje spíše pojem „neuronové sítě“, se po chvilce opakují. „Člověk si začne uvědomovat, že to, co AI vytváří, je předvídatelné. Dojde mu, že to není lidská práce,“ vysvětluje. „Takhle strojové učení originalitu nebo kreativitu nahradit nemůže.“

Přiznává ale, že je možná jen otázkou času, kdy vývojáři tuto vadu odstraní. Pak by umělá inteligence mohla vytvořit celý film, což by podle Bagdasarova znamenalo obrovskou revoluci.

„Když vznikla fotografie, tak byl úplně stejný strach, že spousta malířů přijde o práci. To se sice stalo, ale na druhou stranu ten okamžik proměnil samotnou malbu, která přestala lpět na realitě a začaly se rozvíjet směry jako impresionismus a expresionismus,“ přirovnává Bagdasarov užívání umělé inteligence k nástupu fotografie.

Kdo je v právu?

Důležitá oblast, která na nástup umělé inteligence ale není zcela připravena, je autorské právo, na což upozorňuje právnička Alžběta Solarczyk Krausová, která se na AI a legislativu specializuje. V současné chvíli vlastní výstupy z robotů jako ChatGPT nebo Jasper uživatel. To ale nemusí platit u všech takových programů.

Pokud by filmař použil chatovacího robota třeba pro sepsání scénáře, může se dostat do situace, kdy nebude mít nárok na autorskou ochranu a scénář bude moct kdokoliv bez omezení použít.

„Pokud by umělec vygenerovaný text jen okopíroval a nepatrně změnil, pak by tento scénář mohl soud považovat za text, který nesplňuje požadavky autorského zákona k tomu, aby byl považován za dílo hodné ochrany,“ vysvětluje právnička.

„Bude nutné vyjasnit si, jak máme posuzovat dílo vzniklé na základě dotazu a následně dotvořené člověkem,“ podotýká.

Dalším problematickým bodem je, že umělá inteligence se potřebuje učit na již existujících uměleckých dílech. Ty ale většinou získává bez svolení jejich autorů, kteří tak prakticky nemají šanci se domoci jakýchkoliv autorských práv.

Podle českých zákonů mají sice umělci možnost odmítnout, aby se na jejich díle AI učila, v praxi je ale mnoho cest, jak to obejít. „Otázkou také bude, jak se o tom autor dozví, aby vůbec svá práva mohl uplatnit,“ upozorňuje Alžběta Solarczyk Krausová.

V dokumentu Vítejte v Čečensku pomáhá umělá inteligence anonymizovat queer lidi, kterým by jinak v této zemi při odhalení hrozila smrt.

Poptávka po originalitě

Strojové učení zřejmě neovlivní všechny filmy stejně. Rozdílný vliv by mohla mít například v komerční a artové tvorbě. Snímky pro masové publikum totiž často pracují se zažitými schématy, což je přesně to, co AI zvládá tvořit nejlépe.

„Když se podíváme na to kvantum komerční kinematografie, tak rozdíly mezi filmy v jednom žánru spočívají v podstatě v tom, že se postavy jmenují jinak, ale příběh je víceméně podobný,“ upozorňuje pedagog a filmový tvůrce Bagdasarov. Míní, že velká část této tvorby by se tak dala snadno nahradit.

Umělá inteligence tak jistě do světa filmů zasáhne, ale samotní umělci o práci rozhodně nepřijdou, jak se shodli tvůrci, které iROZHLAS.cz oslovil.

Vavrečka ale odhaduje, že v tomto oboru bude velký průmyslový tlak, aby se autonomní technologie využívaly. „Věnuje se tomu hrozně moc lidí a studentů. Všichni se tím teď zabývají,“ popisuje. „Málokdo má ale představu o tom, co vlastně by s ní chtěl dělat,“ dodává druhým dechem.

Umělá inteligence? Dotkne se základních lidských práv, od důstojnosti po soukromí, vysvětluje expertka

Číst článek

„Teď to lidé využívají jenom proto, že můžou. Myslím si ale, že je obecně dobré používat věci ne protože se použít dají, ale protože je potřebuju,“ myslí si.

Bagdasarov vidí jako jeden z možných pozitivních dopadů to, že by v budoucnu mohla být větší poptávka po originalitě. K větší proměně kinematografie ale tak či tak dojde. „Jakákoliv technologie, která něco reprodukuje, vždycky umění proměnila,“ míní.

O potřebě lidského vkladu do filmu je přesvědčený i režisér Nuslauer: „Filmy jsou jakousi zprávou o nás samotných ­­– o lidech. Proto věřím, že v každé filmové branži musí být zástupný element člověka, který si možná bude nějak vypomáhat s AI, ale veškerá tvůrčí rozhodnutí bude činit on sám,“ uzavírá režisér.

Katherine Vašíčková, Johann Foss Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít