Točil jsem i po pás zapadlý ve sněhu, popisuje kameraman Střítežský oceněný Českým lvem
Kameraman, který se nechá vláčet sněhem, aby natočil famózní záběr. To je Jan Baset Střítežský, který za práci na filmu Poslední závod režiséra Tomáše Hodana získal Českého lva. „Nejprve řeším, co točím, a pak jak to budu točit,“ přiznává kameraman, který pracoval mimo jiné na filmech Okupace, Alois Nebel nebo Fair Play. V rozhovoru s Lucií Výbornou popisuje, jak se mu točilo v Krkonoších nebo jak dlouho čte scénář, aby dostal správné nápady.
Vidí kameraman v hlavě obrazy, i když netočí?
Jasně. Často, když připravuju film, vidím celý ten film v hlavě. Největší problém je, kolik procent z toho do obrazu v kameře dostanu.
Kamera má vytvářet melodii a rytmus. K tomu můžeme použít cokoliv, i kdyby to měla být kamera s kličkou, vypráví Jan Baset Střítežský
Za film Poslední závod jste získal Českého lva. Věděl jste něco o Emerichu Rathovi?
Nevěděl. Tomáš Hodan chtěl ztvárnit drama, co se na horách stalo, chtěl narovnat historii filmu Synové hor. Film jsme dlouho chystali, připravovali jsme to od roku 2015 nebo 2016. Celkově filmy, které dělám, nejsou rychlé filmy, které by se vymyslely a za rok nebo za dva byly v kině.
Takže autor filmu vám přinese scénář a vy ten film rovnou natočíte v hlavě?
Hned ne. Musí mě to nějak dloubnout, ani nemusím pochopit scénář rovnou. Prvně řeším, co točím, a potom jak to budu točit. To je pro mě strašně důležité, pokud tomu nerozumím, je to pro mě složité. Když scénář čtu, tak se mi někdy v hlavě rozvětví, někdy mi myšlenka uteče. Každý film připravuju dlouho, také jsem jich hodně neudělal.
Sníh kombinovali kouřem
Jaké jste měli na horách počasí při natáčení filmu Poslední závod?
Měli jsme to vlastně ideální – bylo hnusně. Potřebovali jsme jenom tři dny sluníčko. A to bylo. Na Labskou jsme odjeli asi na dvacet dní, byli jsme tam v karanténě, a když bylo volno, tak bylo dvakrát hezky.
Jinak jsme potřebovali, aby bylo hnusně, mlhu jsme si dokuřovali kouřostroji, ale zase jsme byli na hřebenech, takže jsme neměli šanci mít techniku, jakou můžete mít dole. Jenom jsme trošku pomáhali sněhu, který jsme kombinovali kouřem.
Kameraman má připravit herci a režisérovi hřiště, alespoň to tak říkáte…
Obraz má vytvářet určitou atmosféru, režisér do toho inscenuje herce, a to má být to hřiště. Aby mu to divák uvěřil, aby to hladilo.
Bezcílné bloumání vichřicí i příběhem. Poslední závod si neví rady se zapomenutým hrdinou Rathem
Číst článek
Než se člověk prosadí jako kameraman, musí chodit na konkurzy?
Ne. Já jsem si to nějak srovnával už na FAMU, říkal jsem si, že školu dokončím debutem, takže nebudu točit to, za čím si nebudu stát. Takže jsem dost dlouho čekal na svůj první film, dost filmů jsem odmítl. A první film Alois Nebel jsem natočil asi šest sedm let po absolvování FAMU. A tím jsem ukončil školu, protože to bylo něco osobního. V životě jsem nenatočil film, který jsem nechtěl dělat, když jsem nerozuměl scénáři, řekl jsem, že to prostě dělat nebudu.
Kdyby někdo přišel a vrazil vám do ruky mobilní telefon a řekl, že celý film natočíte na mobil, udělal byste to?
Když k tomu ten příběh půjde, proč ne, klidně bych to udělal na VHS. Už delší dobu chci kombinovat formáty, že se dělá věc, která je z blízké historie a která se dá propojovat. Jde o to, co chcete vyprávět, a k tomu můžeme použít cokoliv, i kdyby to měla být kamera s kličkou. Mobil mi přijde dobrý.
Kamera má vytvářet atmosféru, emoci. A když to má být nepříjemné, tak má být nepříjemná kamera, má pomoct navodit ten pocit. Aby to vypadalo špinavě, musí být záměr kamery, ne že náhoda. A to třeba v BAGER.ovi měli, aby byla kamera „rough“ je záměr, aby byla taková zahozená, a přitom vyprávěla příběh, aby to bylo nepříjemné.
Jak vypadalo natáčení filmu Poslední závod? A co ve filmu znamená grading? Poslechněte si celý rozhovor s Lucií Výbornou v audiu v horní části článku.
