Trable v Hollywoodu. K stávkujícím scenáristům se mohou v létě přidat herci, upozorňuje kritička

V Hollywoodu stávkují scenáristi. Jak si to mám představit?
Stávka vypadá dvěma způsoby: viditelně a neviditelně. To neviditelně znamená, že 11 tisíc scenáristů, které sdružuje takzvaný cech scenáristů, Writers Guild of America, se kolektivně domluvilo velkou většinou asi devadesáti osmi celými devíti desetinami procenta, že do té stávky půjdou. To znamená, že všichni tito lidé, kteří píší všechno od profilových seriálů, jako jsou Stranger Things nebo Yellowstone, až po scenáristy na nočních talk show Jimmyho Kimmela, se rozhodli, souhlasili, že nebudou dál pracovat, nebudou nabízet svoji schopnost psát a tvořit i scénáře. Druhá viditelnější část stávky se odehrává před branami sídel newyorských nebo losangeleských společností od Disneyho přes Paramount po NBC, kde scenáristé chodí s cedulemi. Tomu se říká picketing nebo picket line, prostě chodíte a protestujete čtyři hodiny, v nějakých turnusech demonstrujete. Historicky to vycházelo z toho, že protestující fyzicky bránili těm, kteří by případně chtěli do práce jít, aby tam nešli. Ale dneska už to tak není, fyzicky do práce nemusíte chodit, ale má to nějaké historické kořeny a protestuje se. Je to ukázka nějaké síly, otázka ochoty demonstrovat svoji nespokojenost. Na pozadí toho viditelného probíhá vyjednávání mezi zástupci scenáristů a na druhé straně zástupci televizních a filmových producentů, to je ta velká aliance nebo sdružení filmových a televizních producentů, a ta jsou teď zaseknutá. Různě se vyčkává a zároveň se vyjednává v pozadí.

Takže je to v tuto chvíli asociace proti asociaci?
Není. Historicky se všichni producenti v uvozovkách v Hollywoodu, v tom filmovém zábavním průmyslu, sdružují do nějakých organizací, které se jmenují různě, ale teď se jmenují Alliance of Motion Picture and Television Producers. To je ta velká, korporátní síla, která zastupuje zájmy producentů, zjednodušeně řečeno. Na druhé straně vyjednává vždycky se zástupci jednotlivých profesí. Každá profese, herci, režiséři, scenáristi, ale i technici, má svůj takzvaný cech, to jsou odbory. Takže jsou to zaměstnavatelé versus odbory.

Nejisté postavení scenáristů 

A důvod jsou peníze?
Kdybyste to chtěl zjednodušeně, tak vždycky jde o nějaké peníze, ale myslím, že to je odpověď, která nevypovídá nic moc zajímavého. Jde o cesty k těm penězům. Otázka Hollywoodu je vždycky o cestách k penězům, protože vždycky jde o peníze, je to byznys. Scenáristé naposledy stávkovali v roce 2007, 2008, takže po patnácti letech vyvstala z jejich pohledu nová potřeba nějaké nápravy systému. To je, jako kdyby se normální odboráři reprezentující jinou profesi dohodli, že teď je potřeba upravit platy nebo nastavit jinou kolektivní smlouvu. Je to analogicky podobné, a pokud jde o roviny sporů, bodů je řada, ale jsou tři hlavní. První je zachování pracovních míst na smlouvu, to je takovéto, proč by mi měl někdo garantovat práci, ale je to složitější. Pak jde o takzvané vyšší tantiémy za streaming, za streamování podle úspěšnosti titulů, což je taky obrovská věc, a pak je tu otázka nastavení pravidel užívání umělé inteligence. 

To jsou tři věci, na kterých se ty strany teď neshodnou. Odpověď na vaši otázku: ano, scenáristé chtějí větší podíl z tržeb ze svého talentu, když to řeknu jednoduše. Mají pocit, že do toho systému přispívají víc, než jim systém na základě úspěchů dává, což je logika toho, jak je to nastavené, mají pocit, že ztrácejí zaměstnanecké jistoty, protože studia za poslední dekádu vymyslela různé větší či menší kreativní smyčky a prosmyčky, jak osekávat to, co musí scenáristům platit.

Pojďme ty body projít trošku dopodrobna. Ten první, pokud jsem to zjednodušeně pochopil, je, že scenáristé by si představovali, že když dostanou práci, mají se, dejme tomu podílet na výrobě nějakého seriálu, tak budou zaměstnaní celou tu dobu, po kterou ho budou psát. Jde o jistotu té práce?
Přesně tak. Trošičku to vychází z toho, jak se píše v Hollywoodu nebo v zábavním průmyslu. Funguje to tak, že odbory vám garantují určitý minimální plat; je vyjednaný kolektivně, takže když pracujete na filmu, velkofilmu, seriálu, musíte dostat nějakou minimální sumu. Pak už je samozřejmě na vás, jak si dojednáte další věci, jestli jste třeba zaangažovaný i jako výkonný producent, což potom znamená, že máte takzvaná feečka nebo poplatky jako bonusy z toho, že jste producent. Když jste velký scenárista, tak si můžete přijít na stamiliony, je to odstupňované, ale těch velkých es je třeba deset, patnáct. Pak máte zbývajících deset tisíc devět set devadesát lidí, kteří jsou takoví víc dělníci. Debata se točí kolem takzvaného Writer's room, což je jakoby scenáristická místnost, institut, který se vytvořil. Když píšou třeba velký seriál, tak je to skupina scenáristů, kteří mají nad sebou jednoho takzvaného showrunnera, tedy člověka, který má celou tu show na starosti koncepčně a většinou funguje jako výkonný producent. Ti scenáristé jsou po podobu třeba deseti nebo šesti měsíců zaměstnaní a píšou, vyvíjí ten koncept, pilují ho, pak píšu epizody, jsou zaangažovaní na produkci, protože se epizody třeba přepisují. Natáčí se, dopisuje se, přepisuje se a oni jsou do toho procesu celou dobu hodně zapojení, a toto teď dlouhodobě mizí. Mizí stabilita ve smyslu, že studia se snaží maximálně omezit přítomnost scenáristů na projektu, to znamená, že si je třeba najímají na deset týdnů. Scenáristé jim napíšou koncept, pak je všechny z uvozovkách vyházejí a jeden člověk to za ně dopíše, kterému dají třeba nějaké bonusy. Scenáristé pak zase čekají na nějaký další projekt a do produkce nejsou zapojeni třeba vůbec. Toto je z pohledu scenáristů ten největší útok nebo tlak na vytváření takzvané gig economy, takové nárazové ekonomiky nárazových freelance prací, kdy vlastně nemáte žádnou jistotu, ale zároveň se od vás požaduje extrémní míra práce.

Pro zaměstnavatele je to levnější, ale je to trošku vyčůrané...
Vyčurané... je to pro něj samozřejmě levnější. Scenáristé argumentují tím, že zatímco producentům rapidně, dramaticky rostou tržby, ale je otázka, jak jim rostou zisky, nicméně scenáristé chudnou. Tím, jak se hodně přešlo na stream, tak systém je nastavený tak, že oni nemají žádná standardní pravidla pro to, jak jsou odměňováni za svoji práci na streamu: na to, co jde na Disney, HBO, na to, co se už třeba nehraje v televizi. Najednou z toho nemají vlastně žádné příjmy a všichni šli na to minimum. To je základní problém, protože jim jde o to, aby studia... Všechna mají streamovací divize nebo platformy, jako je Disney+, HBO Max nebo Netflix. Dřív, když jste byl šikovný scenárista, tak jste prošel nějakým kolečkem kariéry. Začínal jste od píky, pak jste se dostal do nějakého týmu a třeba jste začal psát Přátele. To byste měl dodneška vystaráno, protože kdybyste pracoval na Přátelích, kteří se takzvaně hrají od 90. let donekonečna, pořád se opakují na dalších a dalších stanicích, tak vy ze všeho máte tantiémy.

To je druhý bod.
To je ten bonus.

Tantiémy za streamy.
Přesně, vy z toho máte bonus a takto se vám složí plat, minimum podle odborů, a pak se vám to poskládá, když je to úspěšné. Teď už se to nikam nesyndikuje, všichni, Netflix například, si svoje věci pouští u sebe. A jak se pak počítá úspěch, že? Netflix nezveřejňuje, kolik lidí se na to dívá, řídí se podle předplatitelů a najednou je tam obrovská mezera výpočtu úspěchu, která je obrovskou složkou platu a odměny scenáristů. Zní to složitě, ale je to nějaký nastavený systém, ze kterého profitují obě strany, jak scenáristi, tak producenti, kteří mají léta, dekády skvělý obsah od talentovaných lidí. Jenže ten talent má najednou pocit, že studia s tou technologickou změnou vidí skulinu, jak osekat zaměstnanecké odměny a zvýšit dividendy a zisky akcionářů a dávat si stamilionové odměny na manažerských pozicích.

Takže garance zaměstnanosti, garance a vyjasnění nějakých tantiémů za streaming a třetí věc, umělá inteligence.
Poslední věc, kterou studia rovnou smetla ze stolu, je umělá inteligence. Scenáristé s tím přišli z jedné obavy, protože se jim vrátila jako déjà vu vzpomínka na roky 2007, 2008. Když se vrátíme zpátky, tak tehdy streaming neexistoval, byl internet, ale zároveň si nikdo nedokázal představit ten rozsah, ten boom, co to změní, jak Netflix úplně radikálně přepíše, jak vypadá scéna a jak se lidi dívají na seriály, jak se konzumují a vyrábí. Představa v letech 2007 a 2008 byla, že to je nějaká televize na počítači a že si to pustí pár lidí. Scenáristé si to tehdy ve stávce, v jednání trošku ošetřili, ale neošetřili si to úplně, a teď mají problém a trošku se bojí, že se jim bude opakovat něco podobného. Umělá inteligence dnes neumí napsat nic, co by bylo konkurenceschopné nebo smysluplné...

Počkejte za půl roku.
To je právě ta otázka. Studia už využívají umělou inteligenci, využívají ve střihačství jako CGI, jako speciální efekty, takže oni ji využívají velmi intenzivně. Scenáristi se možná oprávněně bojí, že ano, dneska to ještě nejde, ale my chceme nějaké záruky, že kdyby to náhodou případně v budoucnosti šlo, tak aby nás to všechny nepřipravilo o práci. Studia řekla, pojďme se možná jednou za rok sejít a popovídat si o tom, to byla jejich protinabídka, načež scenáristi řekli, tak to si děláte legraci, a odešli. Od té doby nejsou schopní se domluvit, ale myslím, že pokud se na něčem dohodnou, tak to pravděpodobně bude zrovna ústupek v oblasti umělé inteligence.

Co divák (ne)uvidí

Týdny stávky scenáristů v Hollywoodu. Když se vám na několik týdnů zastaví psaní scénáře, zastaví se i natáčení produktů jako takových ve filmových studiích?
Ano, i ne. Studia věděla, že se případně může k něčemu schýlit, takže si vyvinula věci do zásoby, plno věcí je napsaných, scénáře jsou, zároveň třeba Netflix tvrdí, že může spoléhat na zahraniční produkce, kde žádné odbory neřeší, takže může spoléhat na to, co se natočí v Brazílii, ve Španělsku, ve Francii, v Polsku a může ten obsah nabízet, nemusí se obávat. Do čeho se to automaticky okamžitě promítlo, kde vy byste to jako divák, pokud sledujete americkou zábavní produkci nebo audiovizi, okamžitě poznal, nemohl jste si pustit další epizodu Johna Olivera, Billa Mahera...

Nějaká politická satira, nějaké show...
Všechny talk show, které jsou, nebo komediální SNL, Saturday Night Live každou sobotu - poslední díl už se nevysílal, protože ho neměl kdo psát. To jsou věci, které vznikají třeba hodinu před vysíláním, týden se na nich pracuje, pak se dopisují a už to nebyl nikdo schopný napsat, nebylo to možné udělat, takže tyto věci zmizely. Zároveň ve střednědobém horizontu se to promítne do věcí, jako jsou soap opery, dlouhodobě běžící seriály tohoto typu, kterých je také řada.

Třeba?
Co teď běží... třeba seriál Criminal Minds, což není úplně soap opera, i když můžeme debatovat, jestli je na pozadí žánru krimi, tak tyto dlouhodobé seriály, které nejsou takzvané quality TV nebo nejsou to věci psané pro Netflix, takové ty desetidílné nebo osmidílného série, ale kdybyste byl divák, tak to z pohledu dalších pár měsíců nepoznáte. Pokud jste prostě běžný konzument, máte předplacený Netflix nebo HBO, tak vás to úplně trápit nemusí, vidět to tam nebude, protože ty věci dobíhají a hlavně vznikají dlouhodobě. Film vzniká dva, tři, čtyři roky, to není, že by najednou všechno ustalo. Druhá věc je, že studia teď začala rozesílat výhružné právnické dopisy, dopisy právníků showrunnerům, těm jakoby top scenáristům, kteří mají na starosti třeba seriály jako Yellowstone nebo Stranger Things, že je jejich povinnost na seriálu dál pracovat v pozici producentů.

Protože oni mají ty dvě role, scenárista a producent.
Že jako po scenáristech už po nich nechtějí, aby psali, ale že chtějí, aby natáčeli dál a pracovali jako producenti.

Jako scenárista stávkujete, ale pojďte do práce jako producent.
Protože to je vaše povinnost, přesně tak. Odbory tvrdí, že to je nesmysl, že to tak není a že oni do té práce chodit nemají. A teď se řeší, jestli ano, nebo ne.

Takže se může zastavit natáčení Stranger Things nebo Yellowstone?
Myslím, že Yellowstone už se zastavil. Kromě toho, že nevědí, jestli Kevin Costner bude v poslední řadě, nebo nebude, protože on zase stávkuje sám za sebe a chce si asi dohodnout lepší podmínky, za kterých se objeví v té poslední sérii. Ale ono je to také dané tím, že režiséři a herci mají ve smlouvách klauzuli, že se nesmějí ke stávce přidat, že musejí pracovat, ale zároveň kolektivní smlouva herců a režisérů vyprší na konci června, pokud se nepletu, takže se může klidně stát, že najednou začnou stávkovat i herci. Viz třeba Scarlett Johansson a její kauza, nevím, jak bych to přiblížila, což je samozřejmě extrémní bizarní kauza, protože to není trápení řadových aktérů, ale takový spor o to, jestli jí mají doplácet za to, že nasadili Black Widow zároveň v kinech i na streamu. Ona měla jenom bonusy z kin, ale oni to hráli na streamu a z toho herečka žádné bonusy nemá. Zažalovala producenta a vyhrála to, nebo dohodli se, mimosoudně se vyrovnali a ona byla spokojená. Ale taky tam existuje nějaká nerovnováha a možná jenom z čisté solidarity se profese režisérská, herecká k té stávce přidají. Možná se k ní přidají i řidiči, kteří jsou extrémně důležití, nebo soundesignéři, jakékoliv jiné jako odbory, což by pak byl pro studia velký bolehlav...

Dlouhá cesta k dohodě

To je můžou zavřít v tom Hollywoodu, ne?
Koho? 

Studia.
Já myslela, jestli můžou zavřít scenáristy za to, že něco nedělají...

Když tam nebude mít kdo pracovat, protože všichni budou stávkovat...
Scenáristi jsou jeden segment, který se dá nějak ošetřit tím, že to má nějaký rytmus, kdy vás to neomezí okamžitě a můžete vyjednávat a doufá, že třeba na podzim se dohodnete. Sezona bude vypadat trošku jinak, nasadíte starší filmy, nějak to zazáplatujete, a pak se začne pracovat dál. Ale kdyby se dohodlo hodně odborů, což vůbec neříkám, že se stane, tak by to byl pro studia zásadní problém, kdyby najednou měli mega stávku. Ale to je ve hvězdách, je to tak složité vyjednávání a nuance a není úplně jednoduché svolat jednotnou frontu v odborech. Scenáristi v tomto byli výjimeční, že najednou skoro 100 procent scenáristů řeklo a dost, potřebujeme nějakou kolektivní sílu, abychom změnili z našeho pohledu špatné nastavení.

Protože pak by se k tomu musely ještě přidat i technické profese jako kameramani, osvětlovači... tím chci říct, že to skutečně asi není jednoduché. 
Stávky v Hollywoodu jsou poměrně běžný nástroj. Vždycky se vyjednávalo, vždycky se dohodli, ale scenáristé stávkují od roku 1956, periodicky, zrhuba každý osmý rok, když se to tak zprůměruje. I když teď nestávkovali patnáct let, ale kdybych to nadsadila, tak se ty stávky opakují. Různě se to spojí třeba s nástupem televize, videa, často jsou to technologické změny, které najednou mění způsob té práce i způsob odměňování a odbory na to potřebují nějak reagovat. Nebo se proměňují zisky, proměňuje se struktura toho průmyslu a je úplně normální. Třeba my jsme v Česku zvyklí, že nestávkujeme, ale jinde se stávkuje běžně, je to nástroj, aby se vymohlo něco na zaměstnavateli. Je to nerovnoměrné postavení, zaměstnavatel má vždycky nějakou mocenštější pozici, ale samozřejmě je složité dohodnout se. Je to extrémní krok, a že se scenáristé domluvili, znamená, že to pociťují opravdu jako dotýkání se nějakých existenčních rizik a budoucnosti celé profese.

Zatím se vždycky dohodli. Dohodnou se scenáristi i tentokrát se svými zaměstnavateli, totiž filmovými studii, producenty?
Historiky, pokud se vždycky dohodli, tak by se měli dohodnout i tentokrát, nějaká pravděpodobnost tam je. Měli by se dohodnout znovu. Minule stávkovali půl roku, dohodli se. Já si myslím, že se dohodnou. Teď je to trošičku jiné v tom, že jsme v jiném ekosystému. Dřív to byly terestriální televize, kabelové televize, studia, teď jsou najednou v té hře streamovací společnosti, které fungují jako trošku jiný ekonomický model. I konzumování obsahu je trochu jiné, tak je otázka, jak se to promítne, do ochoty Netflixu se zakopat v zákopech a říct ne, my prostě toto dělat nebudeme, neustoupíme. Protože  scenáristé taky nemůžu donekonečna stávkovat, taky musí být z něčeho živí. Teď přicházejí o platy, ale jsou ochotní to nějakou dobu vydržet. Kde se potkají, z čeho ustoupí... Myslím, že se dohodnou, ale že to bude možná trvat déle, než si na začátku obě strany myslely.

V podcastu byly dále využity zvuky z DW News, České televize, New York Times, ABC News, Youtube ABC7, Youtube FOX, Youtube Warner Bros, Youtube Stranger Things, Youtube The Orchard Enterprises, Youtube Hulu, Youtube HBO Max, Youtube Star Wars, Youtube Saturday Night Live, Youtube LastWeekTonight, Youtube Reuters.