Svoji hudbu vnímám jako sběratelský komiks, říká zpěvačka Amelie Siba před vydáním nové desky

Za obě svá dosavadní alba získala prestižní česká hudební ocenění. Trofejemi se ale zpěvačka Amelie Siba ve svém portfoliu nechlubí a sošky vždy daruje své babičce. Právě u ní na vesnici v Anglii začala pracovat na své třetí studiové desce s názvem Gently Double A, která vyjde 31. března. V rozhovoru pro Radiožurnál mluvila o žánrovém posunu, vztahu k sobě, ale také o specifickém způsobu „bedroom“ produkce.

Tento článek je více než rok starý.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zpěvačka Amelie Siba

Zpěvačka Amelie Siba | Foto: Nikola Kubíčková | Zdroj: Kukokli

Jak se máš, Amelie?
Kdyby ses mě zeptal dva dny zpátky, tak řeknu, že úplně parádně. Teď se to zas trochu posunulo do vln nahoru a dolů, což každý někdy má. Ale co se týče třeba posledního roku, tak si myslím, že jsem si dost zásadně přeorganizovala život, aby trochu víc fungoval. Ne že by předtím nefungoval, ale aby fungoval jinak. Snažím se uvědomit si nějaké své problémy a proč reaguju na věci tak, jak reaguju. Ty změny na sobě hodně cítím a je to pro mě zásadní rok.

V Kyjevě zpívali o ztrátě přátel. Nevěděli jsme, že za pár dní nabude jiný význam, říká lídr kapely Foals

Číst článek

Touhle otázkou nezačínám z rozmaru, ale je to podle mě dost nutná informace pro pochopení tvého nového alba. To začalo vznikat v Anglii, kam jsi minulý rok odjela za babičkou. Byla to mimochodem ta babička, které jsi kdysi věnovala Cenu Anděl během ceremoniálu?
Jo, byla. Ona je trochu, v tom nejlepším slova smyslu, „cáklá“. Od malička mě tahala po  výstavách, koncertech a divadlech. Já jsem z toho sice tehdy byla hrozně otrávená, ale teď si uvědomuju, že mi vždycky poskytovala příjemné zázemí.

Já si žádné ceny nikdy nenechávám. Ani se tím nesnažím chlubit v portfoliu, prostě si to moc neberu k srdci. Spíš si toho vážím z pohledu, že mi to pomůže do budoucna. Takže všechny tyhle sošky a suvenýry jí vždycky dávám.

Důvodem toho odjezdu měla být, řekněme, stabilizace vlastního bytí. Což se na desce promítá větší mírou pozitivity, než jsme z předchozích dvou nahrávek zvyklí. Byl právě dětský pokoj, kde jsi vyrůstala, tím, co se o to zasloužilo, nebo to přišlo obecnou změnou prostředí?
Nejela jsem do Anglie s žádným záměrem. Dlouho jsem se kutálela nahoru, dolů a potřebovala jsem na nějakou delší dobu odejít. A i měsíc, na který jsem se mohla upnout, byl důležitý. Říkala jsem si, že když udělám jednu písničku, tak to bude v pohodě. Měla jsem v plánu se o sebe jen líp starat, vařit si, háčkovat, chodit na procházky a prostě být s bábou.

Kreativně se tam dělo jen to, že jsem si psala deníkové zápisky. A pak jsem začala dělat základ toho alba i nového zvuku. Složila jsem sice asi dvanáct písniček a říkala si: „Jo, super, mám album.“ Ale skoro žádnou z nich jsem pak na tom albu nenechala. Vznikla tam hlavně myšlenka a základ.

U2 vydávají novou desku. Skladby Beautiful Day nebo With Or Without You dostaly intimnější háv

Číst článek

A šlo to po příjezdu stejně lehce a komfortně?
Když jsem přijela, tak jsem se cítila jako vyléčená. I když to byla samozřejmě jen euforie, která se pak vyrovnala. Ale byl to pro mě důkaz, že se o sebe dokážu starat. Byla jsem na sebe docela pyšná, cítila jsem se zdravější a kreativnější. Začátek roku mě hodně nakopnul do zbytku roku. Díky tomu, že jsem se v životě naučila hledat nějaké „safespacy“ a útočiště.

Pocit bezpečí

Ten pocit bezpečí a útočiště jsem cítil i ze singlu Open, který vyšel před pár dny. Ve videoklipu představuješ krátké snímky z doby, kdy jsi byla malá, a celé písni pak dominuje stále se opakující refrén „do it all over again“. Co všechno bys zopakovala nebo udělala jinak?
Nechci jít příliš do detailů. Byla jsem obecně naštvaná na představu, že se některé věci nedají vrátit. Zároveň má ale člověk někdy pocit, že teď je možnost je změnit. A aplikovat se to dá vlastně na cokoliv. Fráze „do it all over again“ reprezentuje naštvanější část koláže a není mířená na mě osobně, ale na někoho externího.

Písnička na albu původně ani neměla být, ale Kryštof mi pak na chalupě říkal: „To bys měla dodělat, to je fakt dobrý.“ Tak jsme to tam dali a teď to vnímám tak, že krásně uzavírá kruh symbolů, který tam chci mít.

„Snažím se na sebe být hodná a myslím, že každý by na sebe měl být trochu hodnější, než je,“ říká zpěvačka Amelie Siba | Zdroj: Osobní archiv

Když už jsi zmínila Kryštofa Kříčka, tak ten je stejně třeba jako Prokop Korb, se kterým jsi také v minulosti spolupracovala, spíš takový kamarádský koproducent. Vyhýbáš se práci s producenty, kteří by měli větší odstup? Třeba kvůli autenticitě?
Snažila jsem se, zvlášť za poslední rok, posunout v produkčních schopnostech, i když pořád vůbec nejsem žádný expert.

Je mi příjemné nebýt jen písničkářkou, ale snažím se mít i produkci pod kontrolou. Protože to je také nějaký způsob hudebního vyjadřování. Občas je pro mě těžké k tomu pouštět lidi kolem mě, i když mi jsou blízcí. Je pro mě těžké neztratit pocit, že to je pořád moje věc. Musí to zůstat nějak zatavené.

Takže je to jako sběratelský komiks ve fólii. Že se to k lidem pak stejně dostane a prohlížejí si to, ale přímo dovnitř nevidí.
Jo. To je docela přesné a hezké přirovnání. Je to sběratelský komiks. Zároveň nechci, aby to vypadalo, že k tomu lidi nepouštím vůbec. S Kryštofem to třeba šlo krásně.

S dovolením tu prozradím jednu zákulisní informaci. Když mi přišel na soundcloudu odkaz na neveřejnou složku, kde jste si právě s Kryštofem Kříčkem sdíleli mastery desky, byl u toho popisek „snad uz final tvl“. Jak velký jsi pedant?
Jo, ta zpráva přišla od Kryštofa. Dodělával mastery a asi bylo pro nás oba důležité, aby bylo všechno správně. Tím, že jsem to od začátku zprodukovala docela dost špinavě, tak bylo asi trochu těžší s tím pracovat. Ale tohle byl asi už jen takový vtip na závěr.

Nejlepší částí Macklemorova nového alba jsou jeho hosté. Bude raper dál autorem dvou hitů?

Číst článek

Vraťme se ještě k textům, které stále jsou trochu toho pro vás typického teenage“ charakteru, zároveň už je tam slyšet výrazně větší nadhled a takové malé pronikání do další životní etapy. Právě ty každodenní problémy mladých lidí umožňovaly posluchačům snadno se s písněmi ztotožnit a, jak jsi sama jednou řekla, mít tvojí hudbu jako „guilty pleasure“. Půjde to tak mít i dál, nebo se s novou deskou mění i způsob, jakým se bude Amelie Siba poslouchat?
Já jsem obecně hodně změnila názor na pojem guilty pleasure. Když mám něco ráda, tak je to jen potěšení a jakmile je tam nějaké provinění, mám asi jen problém si přiznat, že se mi něco líbí. Co se týče těch textů, tak je to přirozený vývoj.

Minulý rok byl míň turbulentní než období předtím. Samozřejmě že mi někdo říkal, že to už třeba pro lidi nemusí být tak dostupné, když to bude jiné. Ale myslím, že stejně jako já rostu, jako mně třeba chutná jiné jídlo, tak se můžou posouvat jinam i posluchači. A i kdybych kvůli tomu někoho ztratila, tak si k tomu zase někdo jiný může najít cestu.

Získala jsi s deskou sebevědomí? Protože navázat na dvě úspěšná alba něčím výrazně jiným chce dost odvahy, řada umělců spíš pokračuje v osvědčené cestě, dokud funguje.
Asi jo. Myslím, že to jde ruku v ruce s tím, jak vnímám sama sebe. Taky jsme s Kryštofem založili Pocahontas collective, kde máme různé další projekty. Začala jsem teď dělat nějaké trochu noisové věci, což je zas úplně něco jiného. Mám i teď větší volnost s různými experimenty, čehož jsem se dřív bála.

Od nové desky jsme chtěli víc. Narážku na Stacy’s Mum jsem si neodpustil, říká frontman All Time Low

Číst článek

Říkala jsem si: „Co když prostě nemůžu dělat blbosti?“ Ale došla jsem k tomu, že mi za to nikdo hlavu neutrhne a vždycky se můžu vrátit k tomu, co jsem předtím dělala. Tohle je pro mě teď přirozené, dělá mi to radost a tím pádem mě asi nemusí nic tížit. Lidi na koncertech samozřejmě budou chtít slyšet ty hlavní písničky, ale já se pro svůj vlastní komfort nehodlám moc podřizovat tomu systému očekávání.

Album se bude také koncertně křtít, konkrétně 15. dubna v Praze a o pět dní později v Brně. Jak bude vypadat živá úprava těch nových skladeb? Bude tě doprovázet kapela, nebo máš přichystanou jinou aranž, než je na desce?
Nebudu mít kapelu. Nechte se překvapit.

Název alba je zároveň zprávou, kterou ti kdysi poslal kamarád z Anglie. Řekla jsi, že ti toto sousloví připomíná, abys na sebe byla hodná. Jsi na sebe hodná?
Snažím se. Snažím se na sebe být hodná a myslím, že každý by na sebe měl být trochu hodnější, než je. Neříkám, že jsem na sebe hodná furt. Často jsem na sebe tvrdá a hodně lidí kolem mě se má tendenci hnát za něčím na úkor svého duševního zdraví. A dost často zapomínáme na to se zastavit. Takže i o tom to album je. Být na sebe hodný.

Josef Kaňka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme