SOUTĚŽ: ‚Dopisy, na které už pisatel nečekal odpověď.‘ Historičky poskládaly poslední vzkazy popravených
V nacistickém Německu bylo jen v Drážďanech mezi lety 1934 a 1945 popraveno gilotinou 892 Čechoslováků. Většina z nich se aktivně stavěla proti německé okupaci. Životy za hrůznou statistikou ale dlouho zůstávaly v pozadí. Napravit se to snaží dvojjazyčná česko-německá edice, která dává dohromady kolem stovky posledních dopisů, které mohli odsouzení napsat svým příbuzným. Zahrát si o ni můžete tento týden v pravidelné soutěži serveru iROZHLAS.cz.
„Drazí! Dnešní můj dopis Vás zarmoutí, buďte však stateční, jest to mé přání – poslední,“ napsal v dopise své rodině František Racesberger, odsouzený za to, že získával nové členy pro národní revoluční výbor, rozšiřoval letáky a dal svůj byt k dispozici pro ilegální schůzi.
„Svůj osud jsem již dávno tušil – jsem s ním dávno vyrovnán. Děkuji Ti, maminko, za všechno, Vám všem, a odpusťte mi, že jsem Vám způsobil tolik bolestí,“ končí svůj vzkaz rodině Racesberger.
V Drážďanech bylo popraveno více než 1300 lidí z celé Evropy, většina ale pocházela z Československa.
Pravidla soutěže
Přečtěte si Obecná pravidla soutěže o knihy se zpravodajským serverem iROZHLAS.cz
„Drážďanské popraviště totiž bylo spádové pro českou část protektorátu,“ vysvětlila pro Radiožurnál historička Pavla Plachá, podle které šlo o popravy podle „řádných“ německých soudů. Neměly tak souvislost například s popravami za výjimečného stavu během heydrichiády.
Dopis na rozloučenou mohli odsouzení na smrt napsat poté, co jim exekuční úřad oznámil, že jejich žádost o milost byla zamítnuta. Tehdy byl dotyčný či dotyčná také informován o čase konání popravy. Typicky to bylo v předvečer, nebo v samotný den jejího konání.
Dopis mohl být napsán v rodném jazyce, s ohledem na přísnou regulaci ostatní vězeňské korespondence tedy šlo o jisté privilegium. To však neznamená, že by psaní nepodléhala cenzuře. Řada z nich proto obsahuje vygumovaná nebo začerněná místa. S tím ale vězni počítali.
Před 80 lety nacisté v Mauthausenu popravili 264 českých odbojářů. Nejmladší oběti bylo 14 let
Číst článek
„Vymezujeme se vůči někdejším autorům z minulosti, kde ústředními tématy bylo politické smýšlení. Bylo to ideologizované, nějakým způsobem manipulované, z dopisů byly vypuštěné některé pasáže,“ dodává Plachá, které se dopisy podařilo dohledat a důkladně zdokumentovat spolu s německou kolegyní Birgit Sack z drážďanského Památníku Münchner Platz.
„Navíc to často nebyly poslední dopisy. My publikujeme opravdu poslední dopisy, na které pisatel už nečekal odpověď.“
Publikaci „Tento dopis si nechte na památku na mě“ vydalo v českém a německém jazyce nakladatelství Pulchra jako společný projekt Ústavu pro studium totalitních režimů ČR a Památníku Münchner Platz v Drážďanech.
Pokud se chcete zapojit do soutěže o 10 knih „Tento dopis si nechte na památku na mě“, napište nám až do tohoto pátku 7. dubna do 18.00 na e-mailovou adresu soutez.irozhlas@rozhlas.cz odpověď na následující otázku:
Ve kterém roce vznikla odbojová organizace ÚVOD?
- Jméno a příjmení
- Adresu pro případ výhry
- Telefon, případně e-mail
Výherce bude server iROZHLAS.cz losovat ze správných odpovědí, každý se může v daném kole účastnit pouze jednou. Více se dočtete v pravidlech.
