Z anarchisty bojovníkem nebo budovatelem. Ferda Mravenec za 90 let nezestárl, ale proměňoval se

Ve třicátých letech začaly v Lidových novinách vycházet Sekorovy příběhy s činorodým Ferdou Mravencem. Pracovitý mladík s puntíkovaným šátkem se stal rychle oblíbeným dětským charakterem, i když se pohyboval často v drastických situacích a jeho svět ovlivňovala druhá světová válka nebo propaganda padesátých let. „Ferda Mravenec nezestárl, i když mu je 90 let,“ věří kurátor a historik komiksu Tomáš Prokůpek.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ondřej Sekora, Ferda Mravenec,1936 | Zdroj: Moravské zemské muzeum Brno

„Ferda Mravenec je totiž hrozně dobře vymyšlená a nakreslená postava,“ vyzdvihuje Prokůpek z Moravského zemského muzea, který pro pražskou Villu Pellé připravil novou výstavu s názvem Ondřej Sekora známý neznámý.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak prožíval Ferda svůj milostný život a kdo je vlastně Beruška? Poslechněte si celý rozhovor

„Ani na výtvarném stylu není poznat, že je kresba 90 let stará. Je velmi promyšlená, svižná a nenese v sobě otisk doby. Navíc se dá hmyzí svět snadno použít jako metafora. Sám Sekora tuto metaforu různě přetvářel s ohledem na dobu, v níž zrovna žil a co se zrovna dělo. A funguje to i dnes.“

Původně sportovní redaktor a také karikaturista Ondřej Sekora vydal v Lidových novinách svůj první strip s Ferdou v roce 1933.

„Sekora sdílel názory Lidových novin, takže to byl prohradní masarykovec a frankofil. A tak vnímal i vyhrocenou politickou situaci 30. let. První řada s Ferdou začíná podobně jako kniha, i když strip je starší. Ferda tam je trochu divočejší, je to velký solitér, až trochu anarchistický a vyvádí věci, které by později nevyváděl,“ popisuje Prokůpek s tím, že tón vyprávění se ale změní.

Ondřej Sekora. Příběh českého Walta Disneyho ve složitých dobách

Číst článek

„Ferda, když si hraje na honěnou s drobnými muškami a dalším hmyzem, tak se připlete k válečnému konfliktu. Se zavázanýma očima najednou vstoupí do války mezi žlutými a červenými mravenci. To byl rok 1933 a doba, kdy se Adolf Hitler dostal k moci a všude už byla agresivní rétorika Německa. Sekora vnímal, že se něco děje, a promítlo se to i do jeho příběhu pro děti.“

„V tomhle příběhu Ferda tam vystupuje jako pacifista, jako nevinná oběť válečného konfliktu. Padají tam bomby, jsou tam roztrhaná těla mravenců a používá se tam otrávený plyn. Celá pointa je, že válka je zlá. Ferda to se štěstím přežije a zase funguje jako individualita, která se vzpouzí válečné mašinérii a mase, která se na sebe valí,“ přibližuje Prokůpek.

Kvůli tomu se pak někdy tvrdilo, že první Ferda Mravenec není pro děti. To ale není podle historika komiksu pravda, protože i první stripy vycházely v dětské části novin. „Zároveň je zajímavé vidět, že se změnil pohled na to, co je a co není pro děti vhodné.“

V reakci na válku se hlavní postava hmyzího světa nechá naverbovat k armádě. „Po mobilizaci se Ferda stane zastáncem kolektivu, projde výcvikem a zapojí se do boje,“ popisuje Prokůpek.

ONDŘEJ SEKORA - ZNÁMÝ I NEZNÁMÝ. Ferda Mravenec slaví devadesátiny; výstava ve Ville Pellé připomene jeho tvůrce Ondřeje Sekoru dlvr.it/Sk6b0C

09:40 – 28. 02. 2023

1

Deziluze a komunismus

Ondřej Sekora prožil velkou deziluzi z chování západních spojenců Československa. Jeho manželkou byla Židovka a odmítl se s ní rozvést, prošel proto pracovním táborem. I proto uvěřil v komunismus, vysvětluje kurátor Prokůpek:

„Myslel si, že je potřeba něco změnit a že kapitalismus logicky dospěl do podoby nacismu, a proto je potřeba přijít s něčím jiným. V Mateřídoušce tak vycházel komiks o tom, že Ferda vozí brouky s lesklými krovkami do sběrných surovin, a když mu v cestě stojí líný slimák, tak ho hodí s partou dalších mravenců do potoka.“

Ferda také bojoval proti imperialistickým mandelinkám. Masově známý komiksový hrdina se tak pod taktovkou svého autora Ondřeje Sekory mění spolu s dobou. „Část tvorby z padesátých let nejde dnešním dětem předkládat, ale většina těch knížek, které dodnes vychází, tím sítem projde,“ uvažuje historik a publicista nad politickým vyzněním Ferdových postojů.

Ondřej Sekora & Dokreslený Ferda | Zdroj: Moravské zemské muzeum Brno

Brouk Pytlík a Beruška

Jako protipól Ferdy Mravence vytvořil Sekora Brouka Pytlíka. „Zatímco Ferda je ideál a to, po čem sám Sekora toužil, tak Brouk Pytlík je jeho sebeironická karikatura. Věčný amatér, který se pořád někam vlamuje, ale svým entuziasmem všechno překoná,“ srovnává kurátor Prokůpek.

Ondřej Sekora, Sedm pohádek | Zdroj: Moravské zemské muzeum Brno

„Myslím, že tohle byla reakce na tu zvětšující se hrozbu, na kterou Sekora reagoval činorodou prací i snahou to humorem popřít.“

Beruška je pak podle Potůčka zřejmě projekcí filmové hvězdy, nedostupné krásky, která je sice půvabná, ale zároveň protivná. „Asi se dá říct, že Sekora měl velké porozumění pro svět dětí, ale myslím, že ženský svět pro něj byl poněkud nesrozumitelný.“

„Ferda po Berušce touží. Sekora to myslel dobře a existují poznámky z konce jeho života, že zamýšlel udělat nový příběh s Ferdou, který skončí svatbou s Beruškou a narodí se jim hromada dětí.“

Dětský svět hmyzích kamarádů má z dnešního pohledu i další mouchy. „Dá se diskutovat třeba o tom, jak Sekora zobrazoval africké domorodce nebo ženy,“ připomíná Prokůpek proměnu společenských kontextů.

Hermína Týrlová directed over 60 short films during her remarkable career - earning her the title "the mother of Czech animation."

Decades before 'Antz' & 'A Bug's Life' she created:

'Ferda Mravenec / Ferdinand the Ant' (1943) dir. Hermína Týrlová.

19:46 – 12. 05. 2021

104 399

Popkulturní hit

Už první kniha s Ferdou Mravencem byla v roce 1936 hit. „Byl to jeden z prvních velmi úspěšných popkulturních hrdinů. Brzy se začal překlápět i do dalších médií, v roce 1960 vznikl první loutkový seriál v České televizi,“ říká Potůček.

Rodina Ondřeje Sekory také uzavřela smlouvu s mezinárodním koproducentem a na konci 80. let vznikl dlouhý animovaný seriál.

„Animovalo se to někde v Koreji. Producent toužil vytvořit něco jako druhou včelku Májku a Ferda Mravenec ho moc nezajímal. Vzniklo něco, co je výtvarně i scenáristicky pokroucené a s původní poetikou toho má málo společného. Pokud vím, Česká televize plánuje animovaný seriál a věřím, že s porozuměním pro předlohu,“ doufá Tomáš Prokůpek v potenciál Ferdova oživení.

Autorovi Ferdy Mravence je od konce února do poloviny května věnována výstava v pražské Ville Pelé s názvem Ondřej Sekora známý neznámý.

Tereza Havlínková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme