V umění je potřeba inovace. Umělá inteligence čerpá jen z toho, co už bylo, říká počítačový lingvista

V Seriálu týdne mluvíme o umělé inteligenci. Jak si umělá inteligence poradí s vytvořením divadelní hry nebo známé pohádky pro děti? Zadání počítačového lingvisty Rudolfa Rosy znělo: Pejsek a kočička vařili dort.

Seriál Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zakladatel výzkumného projektu THEaiTre Tomáš Studeník (vlevo) a počítačový lingvista Rudolf Rosa

Zakladatel výzkumného projektu THEaiTre Tomáš Studeník (vlevo) a počítačový lingvista Rudolf Rosa | Foto: Alžběta Havlová | Zdroj: Český rozhlas

„Kočička měla v ruce velkou misku plnou kvalitního moučkového cukru. Pejsek se staral o přípravu těsta a kočička pekla čokoládovou polevu. Když dort byl upečený, nechali ho chvíli vychladnout a poté ho ozdobili ovocem a zmrzlinou. Pejsek a kočička pozvali své přátele na posezení a ochutnání jejich vynikajícího dortu. Ti byli nadšení z lahodné sladkosti a nechávali si znovu a znovu nabíjet talíř,“ zněla odpověď umělé inteligence.

Přehrát

00:00 / 00:00

Před pár lety byla umělá inteligence obskurní disciplínou. Dnes umí vygenerovat pohádku i divadelní hru

Kromě audia vygeneroval jazykový model GPT 3,5 v počítači Rudolfa Rosy z Ústavu formální a aplikované lingvistiky Karlovy Univerzity také text s roztomilými barevnými ilustracemi. Dalo by se říct: dětská knížka na pár kliknutí.

Pro generování příběhu znělo zadání: napiš příběh s názvem pejsek a kočička pečou dort. Napiš první větu příběhu. Pak anglicky máme zadání pro generování obrázků. Někde tady pak máme popis stylu obrázku. Takže tady například jsme řekli, že ten styl má být ‚an ilustration for children's book‘, aby to bylo ve stylu dětské knížky. A když místo toho řekneme, že to má být třeba ve stylu Moneta, tak to bude vypadat úplně jinak. Ale trvá nějakou dobu zjistit, která zadání vedou k dobrým výsledkům. Co vlastně ten systém umí a co neumí,“ říká Rosa.

Adaptace R.U.R

Právě v tomto systému (v jeho starší verzi) takto před třemi lety vznikla po dvou letech intenzivního výzkumu první divadelní hra psaná umělou inteligencí.

Je to reálná fotka, nebo dílo umělé inteligence? Vyzkoušejte si, jestli poznáte rozdíl

Číst článek

S nápadem přišel ve spolupráci s pražským Švandovým divadlem Tomáš Studeník, mimo jiné zakladatel výzkumného projektu THEaiTre. Chtěl tak výjimečným způsobem připomenout tehdejší 100. výročí od uvedení Čapkova dramatu R.U.R. Od té doby se AI ale hodně posunula kupředu.

Posunula se šíleně. My, když jsme na té hře začínali pracovat, tak nikdo neslyšel o GPT 2 nebo vůbec. Umělá inteligence byla taková obskurní disciplína pro úzkou skupinu lidí a začínala pomalu vystrkovat růžky. Ale ne tak jako dneska, kdy vlastně už je jasné, že to, jak pracujeme, jak píšeme e-maily, jak postupujeme, jak se učíme, bude velmi významně pozměněno umělou inteligencí a všichni, kdo budou chtít uspět moderní době, se budou muset naučit s ní spolupracovat,“ vysvětluje Studeník. 

Roli robota ve zmíněné inscenaci si ztvárnil herec Jacob Erftemeijer. A právě divadelní hra je podle Rudolfa Rusy i z dnešního pohledu útvarem, který je pro AI výzvou a nedokáže ji vygenerovat na první dobrou“.

Byl starší model zábavnější?

Ale rozhodně bychom tím nemuseli strávit dva roky výzkumu a vývoje, abychom dali dohromady ten systém. Prostě bychom zadali do chat GPT, teď už klidně v češtině, napiš divadelní hru, tyto postavy atd... A ono to je schopno něco napsat. Pořád to má problémy, které mají jazykové modely, protože se pořád o světě učí jenom z textů, to znamená, mají představu o světě pořád zkreslenou. Nemají třeba úplně prostorovou představu o tom, co přesně jak se děje,“ dodává Rosa.

ChatGPT má primitivní mozek, musíte mu lichotit. Občas působí ‚sjetě‘

Číst článek

Paradoxem tak trochu je, že pro počítačového lingvistu Rosu byl starší, víc chybující model zábavnější.

V divadle s tím šlo pracovat. Ve hře byly přiznané různé nedostatky toho systému, opakování, nějaké nesmysly, náhodné zvraty. Takže vlastně se dá říct, že dneska je umělá inteligence až moc dokonalá. Člověk si s tím chvilku povídá a pak zjistí no tak dobrý, dobrý a co dál? Pořád platí, že v umění vlastně hledáme něco nového, něco, co tady nebylo. Zatím ty systémy jsou přesně dobré v tom, aby tak nějak destilovaly a abstrahovaly to, co tady bylo, a těžko se to posouvá někam dopředu,“ zakončuje.  

Další hra, která v systému vznikla, se jmenuje PLai PRAGUE. Ukazuje postavy z českých dějin tak, jak je vidí umělá inteligence. K představení složila AI také hudbu.

Ukázka, jak si umělá inteligence poradila se zadáním pohádky pro děti o pejskovi a kočičce | Foto: Alžběta Havlová | Zdroj: Český rozhlas

Alžběta Havlová, mfk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme