Spekulace o písmu z wordu jsou směšné, říká typografka, která vytvořila slib pro prezidenta Pavla
Nová podoba prezidentského slibu, kterou v úterý představila předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová z TOP 09, zvedla vlnu reakcí na sociálních sítích. „Počítali jsme s tím, že budou hejty. Komentáře, že se jedná o font, jsou ale úplně směšné,“ obhajuje svou práci typografka Petra Dočekalová. S designérem Karlem Matějkou chtěli vytvořit artefakt reflektující současnou typografii.
Dostala jste se k této zakázce prostřednictvím výběrového řízení, nebo vás kontaktovali přímo?
Výběrové řízení ani nemuselo být vypsáno, protože je to zakázka malého rozsahu. Nicméně já jsem se k tomu dostala úplně jinak.
Před několika lety jsme začali spolupracovat s archivem Poslanecké sněmovny, protože jsme s kolegou Tomášem Brousilem hledali písma Oldřicha Menharta – slavného českého typografa a kaligrafa. A v archivu Poslanecké sněmovny jsme našli matrice k písmu, které Oldřich Menhart navrhl pro slavnostní Ústavu, která se vydávala v roce 1951. Tohle písmo s názvem Parlament, které už potom nebylo použito nikde jinde, jsme digitalizovali.
Skončili jsme s tím asi před dvěma měsíci, kdy jsme představili mikrostránku věnovanou Oldřichu Menhartovi.
S archivem Parlamentu jsme byli v živé diskusi, když jsme oslavovali vydání tohoto písma. A zároveň byly zrovna prezidentské volby. Takže nás instituce požádala, jestli bychom nemohli tímto Menhartovým písmem vysadit právě novou podobu slibu.
Takže písmo, kterým je slib napsán, je Parlament Oldřicha Menharta.
Ne, není. Měli jsme o tom velmi dlouhou diskusi. Řešili jsme, zda by se písmo, které bylo tehdy použito pro Ústavu, mělo použít opakovaně. Rozhodli jsme se, že ne.
Rozhodli jsme se totiž, že bych měla celý slib přepsat, protože jsem kaligrafka. Věnuji se tomu už asi 10 nebo 15 let a je to moje téma, jak magisterské, tak doktorské.
„Rozhodli jsme se, že dohromady vytvoříme něco jako artefakt. Schránku nebo kapsli, ve které by mohl být tento ručně kaligrafovaný arch být uložen.“
Petra Dočekalová
Chtěli jsme se odlišit od toho, jakým způsobem byly zpracované předchozí sliby – že se jednalo o pouhý arch papíru, který ležel v papírových deskách. Říkala jsem si, že tohle by mělo mít vážnost, státnickost a respekt.
S mým partnerem a zároveň designérem Karlem Matějkou jsme se rozhodli, že dohromady vytvoříme něco jako artefakt. Schránku nebo kapsli, ve které by mohl být tento ručně kaligrafovaný arch uložen.
Právě proto, aby se jednalo o výstavní artefakt, který bude za 50 nebo za 100 let reflektovat jak dnešní typografii, tak i to, jak prezidentský slib může vypadat. Bylo to naše rozhodnutí, ne přání zadavatele.
Schránka z duralu a mosazi
Čím je vaše zpracování celé schránky, v níž bude podepsaný slib prezidenta uložen, tak speciální?
Karel Matějka začal uvažovat o jiném materiálu než o knihařských deskách, třeba o karbonu. Ve hře byly i různé kamenné a dřevěné desky.
Nakonec jsme zvolili dural a mosaz, protože to jsou materiály, se kterými se setkáváme každý den. Například na notebooku, telefonu nebo v rámu kola.
Image a komunikace, to je na prezidentovi důležité. Pavel rád odkládá protokol, hodnotí expertka Hejlová
Číst článek
Říkali jsme si, to je přesně ta současná technologie, současný materiál. Když to spojíme s ručně psaným písmem, které reprezentuje jakousi historii, státnickost, tradici, tak spojíme staré s novým. Navíc písmo Parlament, ze kterého jsem vycházela, odkazuje nejen k Menhartovi, ale i dalším osobnostem českého typografického designu.
Takže vytvoříme věc, která bude současná, živá, svěží. A zároveň bude vypovídat o nás jako o generaci – jaké máme výtvarné cítění a mínění. Protože ty předchozí podoby slibu byly naprosto katastrofální.
Jak dlouho jste na tom pracovali? Bylo to v řádu týdnů nebo dní?
Od volby prezidenta. V den, kdy byl zvolen, jsme si teprve uvědomili, že možná na tom začneme pracovat. Asi týden poté jsme dostali oficiální zelenou vlajku, že můžeme, že by to bylo fajn. Naneštěstí jsme odjeli na dovolenou.
Od návratu jsme tak měli pouhé tři týdny na to desky navrhnout, vyrobit v jednom kuse a napsat slib. Nebyl tam prostor pro chyby.
Byla ve hře i jiná písma než právě Parlament?
Byla toho spousta. Zaprvé jsme mohli použít wordovou šablonu, která byla použita už za prezidentů Miloše Zemana i Václava Havla. Protože ale všichni máme nějaký estetický vkus, tak jsme nechtěli jít touto cestou.
Pavlův tým dokončil program inaugurace. Veřejnost ji bude moci sledovat přímo na Hradě
Číst článek
Potom byla varianta, že to napíše kaligrafka, archivářka, restaurátorka přímo z Poslanecké sněmovny. Ale tam říkali, že to se stalo už za prezidenta Zeman a že chtějí něco nového.
U písma Oldřicha Menharta jsme si zase říkali, proč používat 70 let staré písmo, když můžeme vytvořit něco nového. Takže jsme ho upravili a vycházíme z něj.
Mluvíte v množném čísle, o lidech, kteří mají výtvarné cítění. Kdo vám tedy zakázku zadával?
Vedoucí archivu Poslanecké sněmovny Petr Dvořáček. Komunikovali jsme s ním už při hledání písma Oldřicha Menharta. A potom tam ještě figuruje Ondřej Tikovský, rovněž z archivu Poslanecké sněmovny. Ti měli celou tuto práci na starosti, zadávali nám oficiálně výrobu. S nimi jsme o tom celou dobu transparentně jednali.
Řekl jste, že se jedná o zakázku malého rozsahu. Mohla byste přiblížit, kolik to tak zhruba stálo?
To nevím, jestli můžu. To se musíte zeptat pana Dvořáčka.
Přípravy na složení slibu prezidenta republiky vrcholí.
Slavnostní set pro prezidentský slib se skládá z desek a slavnostního archu. Autorem desek je Karel Matějka, písmo na slavnostním archu vytvořila Petra Dočekalová. Jsem moc ráda, že jsme takto mohli podpořit mladé umělce.
08:36 – 07. 03. 2023
‚Za reakce jsem ráda‘
Na sociálních sítích jsme zaznamenali poměrně silné výroky. Zazněly názory, že slib vypadá, jako by byl vytvořený v programu malování. Jak jste na to reagovala?
Se smíchem, protože ten obrázek, který lidé na sítích viděli s Markétou Pekarovou Adamovou, je velmi malý na to, aby byly vidět detaily písma. Typografie je velmi složitý obor.
Komentáře, že se jedná o font, jsou úplně směšné. Já jsem to nedělala na počítači, psala jsem to ručně. Písmo jsem vymýšlela přímo pro tento konkrétní účel. Nejenom že mám doktorát z toho, co dělám, ale taky věřím, že rozumím dobře svému oboru. Ale chápu, že poznat některé typografické nuance je pod rozlišitelností některých lidí.
Cena slavnostního setu
- „Cena je 30 250 Kč včetně DPH s tím, že jde o umělecko-řemeslné desky na slib prezidenta republiky. Samotný slib na slavnostním archu byl vypracován zdarma, rovněž pero bylo poskytnuto jako dar,“ uvedla Martina Lustigová z tiskového odboru sněmovny.
- „Ráda bych upozornila, že pero je možné využít pro následující sliby v dalších letech, neboť pro zítřejší příležitost již bylo připraveno pero jiné. Rovněž desky budou uchovány v Archivu Poslanecké sněmovny a budou využívány i nadále,“ doplnila.
Připravovali jste se na to, že podobné reakce mohou nastat?
Počítali jsme s tím, že budou hejty, že se to lidem líbit nebude, i kdybychom to udělali jakoukoliv metodou. To je vždycky. Dokonce jsme očekávali komentáře typu „slavnostně přísahám, že jsem pro každou špatnost“ jako z Harryho Pottera. Nebo že tam bude nějaká hrubka nebo pravopisná chyba. A docela jsme se na to i těšili.
Zatím je toho docela dost. Sbírám to a postupně si z toho určitě udělám galerii.
Ale chápu to. Zároveň jsem nadšená, protože i negativní reakce znamenají, že si lidé váží těchto drobných detailů, jako je písmo a prezidentský slib. Pro českou typografii je to důležitý moment, který může znamenat, že se o písmo začne zajímat více lidí.
Udělala byste po této zkušenosti něco jinak?
Já bych vždycky udělala všechno jinak. Musela jsem ze 150 variant vybrat jednu. A po vášnivých diskusích, jestli by to mělo být modernější, černější, větší, tenčí, světlejší, holčičí, klučičí, jsem vybrala tuhle. Za tím si v tuto chvíli stojím. Ale kdybych takovou zakázku dělala za pět let znova, tak bych ji určitě udělala jiným způsobem.
