Herecké výkony filmu jsou působivé svou tělesnou transformací. Je v nich ale skryté podstatné a citem nasnímané téma maskulinity, vzorů, předávání rodinných traumat napříč generacemi a osvobození.
Po celý den budou volně přístupné také další významné pamětihodnosti v hradním areálu, tedy katedrála svatého Víta, Starý královský palác, bazilika svatého Jiří, Zlatá ulička nebo hradní zahrady.
Dramatický snímek o útěku odbojové skupiny kolem Ctirada a Josefa Mašínových z komunistického Československa na Západ proměnil jen jednu z patnácti nominací.
Potvrdí sobotní vyhlášení Českých lvů přízeň dramatu o útěku bratrů Mašínů do Západního Berlína, nebo ho trumfne favorit českých kritiků, hororově laděná komedie Přišla v noci?
„Naším záměrem bylo pojmout Rusalku jako příběh, pohádku-mýtus, kde je zobrazeno základní archetypální jednání postav, které se přenáší z generace na generaci,“ řekl Lukáš Trpišovský z dua SKUTR.
Kdo je podepsaný pod nejvíce vítěznými snímky? Kde se nejvíc lišil vkus akademie a uživatelů ČSFD? A ve které jediné profesní kategorii převládají ženy? Dosud neznámé rekordy Českých lvů.
Na Marka Ebena se můžeme těšit při předávání Českých lvů, které bude moderovat. S Lucií Výbornou se ale také rozpovídal o nové desce, zemědělství nebo o golfu.
Z podvodu a porušení autorských práv policie vyšetřuje celkem čtyři osoby. Dva hlavní podezřelí mají podle policie hluboké znalosti o světu umění, jelikož se mu už několik let věnují.
„První roli jsem dostal, protože Jarda Uhlíř zapomínal na představení. Když na Záskok nepřišel už třikrát, Svěrák mi řekl, ať jsem blízko, že když zase nepřijde, budu hrát,“ vzpomíná Marek Šimon.
Žánrově těžko zařaditelný Pavel Zajíček je pro mnohé znám jako jedna z nejvýraznějších postav českého undergroundového společenství 70. let minulého století.
Jubilejní ročník přehlídky studentské filmové tvorby nabídne také například diskuzi se známým autorem filmových plakátů Alešem Najbrtem nebo výstavu ohlížející se za čtyřicetiletou historií festivalu.
Do Bodu obnovy zkombinovali ulice Prahy a Varšavy. „Polská panoramata se širokými silnicemi byla lepší základ pro sci-fi město,“ říká grafik Jan Kůrka.
Debutový film režiséra Samuela Vičana vychází ze skutečných, patnáct let starých událostí, kdy bratislavský pár drogu vyráběl ve velkém a přidával ji do heroinu.
Se svým malým štábem natáčel Štěpán Černoušek v kazašských stepích roce 2021, a to v zimě, kdy teploty padají hluboko pod nulu, aby i z filmu bylo zřejmé, jak kruté podmínky v lágrech panovaly.
Mají být reální sérioví vrazi hlavními hrdiny celovečerních snímků, seriálů a podcastů? Diskutují režisér a dokumentarista Petr Hátle a filozof Václav Němec.
„Eliška Křenková byla odlita od krku až po kolena celá. Musela nehybně stát a Martin Jankoč na ni dával veškeré možné vrstvy až po sádru. Byl to pro ni velkolepý zážitek,“ vzpomíná maskérka.
O víře, umění, hudbě, svobodě, smutku a lásce. Tento týden hrajeme v pravidelné soutěži serveru iROZHLAS.cz o knižní rozhovor hudebníka Nicka Cavea s irským publicistou Seánem O'Hagenem.
Eurovize se letos uskuteční 7. až 11. května ve švédském městě Malmö. Označuje se za nepolitickou hudební událost a může diskvalifikovat soutěžící, kteří toto pravidlo poruší.
Sci-fi, komedie a detektivka. Takový mix žánrů nabídne následujících osm nedělí nová série To se vysvětlí, soudruzi!. V rolích nesourodé dvojice vyšetřovatelů se představí Jiří Macháček a Jan Cina.
Oslavám Roku české hudby přispívá i významný trend rostoucí obliby písní inspirovaných lidovou hudbou. Oblibě možná přispívají i možnosti digitálních edic, které uživatelům poskytují široké možnosti.
Zpěvačka Raye šla do vyhlašování se sedmi nominacemi, což byl sám o sobě také rekord. Nakonec bodovala s albem My 21st Century Blues i písní Escapism a stala se třeba také objevem roku.
„Karla Kryla jsem poslouchal, když mi bylo patnáct, mnohým textům jsem nerozuměl, ale přijal jsem jeho postavu básníka,“ přibližuje zpěvák David Uličník.
Autor oper Libuše, Hubička, Prodaná nevěsta nebo symfonických básní Má vlast zemřel v šedesáti letech. Svá poslední díla přitom složil Bedřich Smetana jako hluchý.
Jde o první tištěnou verzi knihy s příběhem o Harry Potterovi vůbec. Zkušební verze má pouze čistě bílou obálku, dále ještě procházela editací. Jednou z nich byla třeba korektura jména autorky.