Jak se rodí vinylová deska?
Máte doma gramofon? A nakupujete svou oblíbenou hudbu na vinylu? Pak by vás mohlo zajímat, jak se takový plastový kotouč se záznamem hudby rodí na svět.
Přesuneme se teď do Loděnic nedaleko Berouna, kde gramofonová lisovna existuje už od roku 1951. Dnes je součástí akciové společnosti GZ Digital Media. Průvodcem po budově nám byl customer service manager vinylové divize Ing. Jaroslav Jungman.
Vinyl je analogový formát. To znamená, že během výroby opouští digitální svět nul a jedniček už na začátku. Při úpravě nahrávky pracovník ve studiu vyloučí ze skladby všechny zvuky mimo lidským uchem slyšitelné spektrum. I z tohoto důvodu je pro mnoho fanoušků výsledný zvuk vinylu příjemnější než z jinak věrnějšího CDčka. Poté nastoupí vyrytí nahrávky do mědi (nová metoda DMM) nebo laku (stará metoda), aby následovalo galvanické zpracování kotouče.
Měděný kotouč se záznamem nahrávky se zavěsí jako katoda do niklovací lázně, kterou tvoří roztok niklových solí a dalších přísad. Elektrický proud, procházející od niklové anody ke katodě, způsobí, že se na katodě postupně vyloučí potřebná vrstva kovového niklu. Oddělením narostlé niklové vrstvy získáme zrcadlový obraz – negativ záznamu – surovou matrici potřebnou pro samotné lisování nahrávky. Jedna matrice zvládne vyrobit cca 750 kusů vinylových desek. Pokud je náhodou náklad vyšší, musí se matric vyrobit více.
Poté matrice zamíří do lisovny. Zde je už původním strojem z roku 1951 namíchána hmota, ze které následně vznikne vinylová deska.
Pak už se na své cestě potkávají matrice se zaznamenanou muzikou a hmota, do které bude nahrávka následně vytlačena. Ve světě existují moderní linky, kde je výroba samotného vinylu absolutně zautomatizována. V Loděnicích je potřeba manuální obsluha lisů, která zase podniku dovolí vyrábět kotouče ve velmi speciálních úpravách, ať už barevných, nebo tvarových.
Desky jsou tedy vylisovány. Následně musí projít namátkovou kontrolou, která se provádí na speciálních gramofonech mechanicky, a poté je vzorek každé nahrávky, která je v Loděnicích vylisována, vyposlechnut pracovníkem (v době naší inspekce pracovnicemi), který je zde za tímto účelem zaměstnán. Pro mnohé možná job snů, představte si ale den strávený osmi hodinami soustředěného poslechu metalové muziky, která tvoří zde v Loděnicích více než polovinu objemu vinylových zakázek.
Pokud vše dopadlo dobře a na desku se nedostaly žádné nepatřičné zvuky, je vinylová deska ručně zabalena.
Fetiš jménem vinylová deska dnes letí. Jen v Loděnicích stoupá náklad vinylů už několik let o půl milionu kusů ročně. Přece jen oproti skomírajícímu CDčku nebo dokonce digitálnímu downloadu je černý nebo barevný kotouč zčásti uměleckým artefaktem. A na založení vaší sbírky není nikdy pozdě.
