Otce Jany Rejtharové za druhé světové války popravili nacisti za protinacistický odboj. Příběh její rodiny teď zpracovaly žákyně jedné pražské základní školy pro projekt Příběhy naších sousedů.
„A je bolestné slyšet, že dětem je ublíženo dvakrát. Jednou v jejich původní rodině a podruhé těmi, kteří by jim vlastně měli pomoci,“ říká ředitelka Centra LOCIKA Petra Wünschová.
Přestože se Jozef Kycka k ničemu nepřiznal, byl odsouzen k 18 letům těžkého žaláře. „Proč nás popravovali a dělali z nás zločince? Dvě stě čtyřicet lidí popravili, kolik jich umlátili...“ říkal Kycka.
Němci během říjnových protestů postřelili studenta Jana Opletala, který zraněním o necelé dva týdny později podlehl. Jeho pohřeb 15. listopadu 1939 se stal dalším výrazem vzdoru českého obyvatelstva.
Od 3. do 6. listopadu 1943 se první československá samostatná brigáda pod velením plukovníka Ludvíka Svobody zúčastnila osvobozování Kyjeva od nacistické okupace.
„Když propukne 28. října to nadšení a skutečně vznikne nový stát, tak Němci to téměř neregistrují," popisuje historik, jak se Němci ocitli v roce 1918 v cizím státu.
„Dnes by se o něm řeklo, že je feminista, byť on by to o sobě určitě neřekl. Neměl rád škatulky. Nicméně jeho vztah k ženám byl nekonvenční,“ vysvětluje historik Vojtěch Kessler.
Rašínova měnová politika ale byla pro nový stát klíčová. „Zvolil cestu umírněné deflace, zkvalitňování měny. Pro lidi to bylo zprvu zdrcující. Pak byla koruna tvrdou a funkční měnou,“ říká historik.
21. prosince 1918 do Československa přijel první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Do funkce byl zvolen v nepřítomnosti. Po čtyřech letech v exilu se vrátil do nové vlasti.
Jakou roli sehráli Slováci při vzniku Československa? A proč by bez nich nejspíš nikdy nevzniklo? Popisuje ve speciálním seriálu ke 105. výročí založení Československa Radiožurnál.
„Lidé vycházeli do ulic, vyvěšovali vlajky. Ale reálně se ještě toho 28. října vlastně ještě nevědělo, co se formálně děje. A situace nebyla jasná ani v Praze,“ popisuje historik.
Zdena Mašínová, dcera legionáře a bojovníka proti nacismu Josefa Mašína, převzala v sobotu 28. října vyznamenání od prezidenta Petra Pavla. V 50. letech musela čelit komunistické perzekuci.
V říjnu 1953 se bratrům Mašínovým podařilo z Československa utéct, do Berlína s nimi dorazil i Milan Paumer. Doslova se tam prostříleli. Další členy jejich skupiny zadrželi komunisté.
Zatímco v novinách oslavovali Den československé armády jako svátek bratrství vojáků a všech pracujících v zemi, pětičlenná skupina v čele s bratry Mašíny v noci tajně přešla přes hranice do NDR.
Erika Brinkmann se narodila za druhé světové války do německé rodiny v obci Ryžovna v krušnohorském pohraničí. V té době tady žilo 99 procent obyvatel německé národnosti.
Potvrzení vedoucí úlohy strany, schvalování okupace jako bratrské pomoci – tak vypadaly Rozhlasové noviny na začátku 70. let. Desítky komentářů mířily proti reformním politikům nebo novinářům.
„Rozhlas přispěl k tomu, že československý lid byl dezinformován, zmaten, oklamán a podveden,“ znělo v éteru 5. listopadu 1969 prohlášení nového vedení Československého rozhlasu.
