Zemědělci stále sčítají škody a bojují s nánosy vulkanického popela. Endemické borovice kanárské, a to i ty rostoucí blízko epicentra katastrofy, už ale pomalu obrážejí novými pupeny.
„Mise pojmenovaná Artemis 1 má za úkol otestovat, zda jsou všechny systémy kosmické lodi Orion a rakety SLS připraveny na to, aby se díky těmto technologiím dostali lidé k Měsíci,“ uvádí expert.
Zvířata nám dělají radost, zahánějí samotu a u řady lidí jsou i jediným životním společníkem. Na druhou stranu chov velkého psa vyprodukuje tolik emisí jako 10 000 kilometrů ujetých ve voze typu SUV.
Ochranáři spustili záchranný program sysla obecného, do kterého se zapojili i soukromí majitelé pozemků, kteří syslí rodinky už neberou jako prokletí, ale jako požehnání.
Včely jsou při opylování velmi efektivní, ale z hlediska biodiverzity mohou potenciálně spíše škodit. Vytlačují totiž méně početné včely samotářky, čmeláky, motýly, můry nebo mouchy.
Na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy probíhá výzkum rybích mozků a očí. Vědci chtějí zjistit, nakolik jsou říční ryby adaptované pro vidění v proudící vodě.
Ministerstvo průmyslu a obchodu například vyčlenilo na podporu fotovoltaických elektráren tři miliardy korun a pro vysoký zájem jednu miliardu korun přidalo.
Tříměsíční erupce sopky Cumbre Vieja změnila tvář ostrova La Palma k nepoznání. Kde byl dříve borovicový les, banánové plantáže, vinice a dokonce několik vesnic, je dnes jen obrovské lávové pole.
Podle brazilského Národního ústavu pro výzkum vesmíru těžaři v lednu a únoru vykáceli více než 600 kilometrů amazonského deštného pralesa, což je asi třikrát více než za stejné období loni.
Nadměrný odlov způsobil, že bobři na dvě stě let z české krajiny prakticky vymizeli. Dnes se ale houfně vracejí a kolem českých řek, říček a potoků se jim evidentně zalíbilo.
„I v malých koncentracích to zvířata velmi ovlivňuje. Pro ně je to nervový jed. Včely jsou pak zmatené a nemohou fungovat tak, aby přežily,“ přibližuje ekolog z Akademie věd.
Pařezy, které zůstávají po kácení v lese, jsou důležité pro hmyz a další živočichy. Lesníkům ale překáží při strojovém zalesňování, proto je takzvaně frézují.
„Vedení ministerstva vůbec nepochopilo zadání, nepochopilo, co to je klimatická změna a jakým způsobem se na ni adaptovat,“ přidává se Jiří Malík z organizace Živá voda.
I když díky solidaritě veřejnosti získala zlínská zoologická zahrada téměř milion korun, pokud se do celé záležitosti nezapojí stát, podle predikce ředitele Romana Horského dlouho nevydrží.
Úspěšnost dnešních adaptačních projektů podle Jiřího Malíka z organizace Živá voda také snižuje fakt, že zatím nefunguje žádný ucelený adaptační systém, který by jednotlivé projekty koordinoval.
